17.Část

4.8K 424 20
                                    

Kuro

Christián se choval nějak moc mile na to, že mě v podstatě unesl a znásilnil. Vlastně, když to porovnám se svým otcem, jsem na tom ještě dobře.

Hned, jak jsme vešli do domu, svalili jsme se unaveně na gauč.

Christián mě zezadu objal kolem pasu a já byl moc unavený na to, abych ho odstrčil."Máš štěstí, že nemám sílu vstát, Christiáne. Takže si nezvykej."

Vlastně mi to bylo i příjemné a doufal jsem, že mě stejně nepustí. Jen se zahihňal a přivinul si mě opravdu ještě blíž.

"Beru na svědomí,štěňátko~."Pošeptal mi do ucha a pustil televizi. Dívali jsme se do večera na všelijaké filmy a pak jsem usnul.

Ucítil jsem jen jemný tlak z toho, že mě někdo zvedl. Omotal jsem tomu člověku ruce kolem krku, kde jsem i zabořil hlavu.

Christián

Hned jak usnul, vzal jsem ho do náruče a uchechtl se, když mi omotal ruce kolem krku.

V pokoji jsem ho zachumlal do polštářů a lehl si vedle něho, objímajíc ho kolem pasu. Vlastně jsem teď neměl takovou potřebu ho strašit, nebo mu ubližovat.

Přitiskl se ke mě a něco začal mumlat. Bylo to celkem i sladké.

Políbil jsem ho na čelo a sledoval noční oblohu za oknem, abych se na několik hodin aspoň nějak zabavil.

O 8 hodin později

Kuro se probudil zatímco já si četl a poslouchal jeho kručící žaludek."Už jsi vzhůru?" Ušklíbl jsem se a sledoval jeho výraz, když si uvědomil, že mě objímá.

Okamžitě se odtáhl a zamračil se na mě."Co je?"Zeptal jsem se s pozvednutým obočím."Ty jsi mě odnesl?"Řekl, jakoby to snad nebylo jasné."Jistěže."

Řekl jsem jednoduše a sledoval ho. Jen něco zamručel. Začíná být drzý, to se mi nelíbí. Vstal a chtěl si to zamířit do kuchyně, ale já ho v mžiku přitiskl na podlahu.

"Nebuď drzý. Mohlo by se ti to vymstít."Zašeptal jsem mu do ucha výhružně. Začal se trochu třást, ale nedal na sobě znát strach.

Nechal jsem své oči zrudnout a nahl jsem se k jeho krku, abych se mohl zakousnout. To už se bát začal.

Pootevřel jsem pusu a on sebou začal škubat na všechny strany."Nehýbej se, nebude to tolik bolet."Zavrčel jsem.

"Christiáne, přestaň."Fňukl. Najednou se ve mě něco pohlo. Chtěl jsem ho kousnout,opravdu chtěl, ale nevydržel jsem to a slezl z něj.

Stužky, které se mi zatím objevily na zádech jsem zase schoval a odešel jsem pryč.

Kuro

Vyděšeně jsem sledoval odcházejícího Christiána. Možná jsem si opravdu neměl tolik dovolovat.

Strach z upíraKde žijí příběhy. Začni objevovat