Kuro
On opravdu právě ukázal prostředníček na královnu školy?Ještě stále překvapený jsem se nechal táhnout chodbou přímo k ředitelně.
Když jsme před ní zastavili, vzpamatoval jsem se natolik, že jsem se ho musel zeptat."Ty jsi to fakt udělal?"Řekl jsem nevěřícně."Jo, zasloužila si to...štěňátko."
Okamžitě jsem se začal otáčet na všechny strany, jestli nás nikdo neslyšel.
Kousek od nás jsem uviděl holku, která se na nás zasněně dívala a přitom říkala "Aww..."
Radši jsem ji přestal vnímat a otočil se na něj. Ten už stihl zaklepat a teď se na mě usmíval jak sluníčko na hnoji. Nejspíš si té holky taky všiml.
"Ty mi tak nepřestaneš říkat co?"Založil jsem si ruce na hruď."Ne, ani kdyby si se proměnil na kotě."
Dveře od kanceláře se otevřely a na nás koukla mladá bruneta s drdolem, naše ředitelka.
Christián
Mě tak baví ho štvát."Vy budete ten nový, žák co sem nastoupil, že?"Jen jsem kývl a v duchu se ušklíbl, když jsem si všiml, že je mnou též zaujatá.
Poslal jsem štěně hned do třídy, protože jsem věděl, že tohle bude na dlouho.
Pak jsme se vydali vyřešit mé učebnice a rozvrh. Předem jsem si zařídil stejnou třídu jako má on.
Sice s tím zprvu nesouhlasila, ale potom řekla že ano, protože mě nikdo nemůže odolat. Aspoň z holek.
Pak jsem se už vydal hledat ji. Stačilo jen nasledovat Kurův pach, který mě po chvíli dovedl před mou novou třídu.
Hodina už začala, protože to papírování zabralo nějakou tu chvíli. Musel jsem tedy slušně zaklepat a počkat, až mi otevře učitel.
Uslyšel jsem klapání bot a pak se dveře opravdu otevřely. Učitel o mě věděl, tak mi řekl, ať vstoupím.
ČTEŠ
Strach z upíra
Vampire(Můj první příběh) V tmavém lese,v jedné jeskyni, žije upír. Moc lidí tam nechodí, a když už, tak se nevrátí. Díky němu. Co je na něm zvláštního? Nikdo neví. Co se proto stane, když jeden kluk uteče do onoho lesa a hned za ním kluci co ho chtějí zml...
