Perfect life? Never!

5. část

Ten kluk co vedle mě seděl.. byl ten slyvný zpěvák Niall Horan z 1D.. pak jsem uhla pohledem na ty ostatní čtyři.. i když mi už bylo jasné kdo tam bude sedět.. musela jsem si to ověřit.

Byli to oni.. jenom tam tak seděli a koukali na mě.. nevěděla jsem co říct.... asi se báli, že bych tam začala ječet.. nebo, že bych dokonce omdlela..  "my tě nesníme" řekl Niall. protože jsem se na ně asi 10 minut jenom dívala.. museli si o mě myslet, že jsem blázen.. " no Nialle u tebe bych si tím nebyl tak jistej" řekl myslím že Louis.. a začali jsme se všichni smát..

"Nebojte se.. nejsem nějaká šílená fanynka.. a navíc jsem na celebrity zvyklá.. jsem z L.A. a můj otec je režisér.. a moje mamka je módní návrhářka.. teda ta nevlastní... ale o tom nechci muvit.." musela jsem už něco říct protože se na mě dívali fakt jak na toho blázna..

"jak se jmenuješ?? já jsem Niall".. božéé ty jeho oči.. hned jsem se v nich ztratila... "no já jsem Amy a jo já vím kdo jsi.. mám vás ráda.. máte dobré písničky.. ale nejsem directionerka .. já jsem Lovatic" " Jeee Demi.. znáš ji osobně??.. jestli ne tak tě s ní klidně můžeme seznámit" tak a teďka mi zpadla držka skoro až na zem " děláte si ze mě srandu?? že jo??" ne ale vážně.. známe se chvíli.. a to doslova.. a oni mi nabízí setkání s Demi.. jsou normální?.. asi ne.. " ne srandu si z tebe neděláme.. myslíme to vážně.. hele my si musíme udržovat dobré přátelské vztahy.. " aha.. myslím si, že s nimi bude docela sranda.. tohle řekl Zayn a pak se strašně začal smát.. 

"No nic.. kluci já už jdu  domů.. mám toho hodně.. do Londýna jsem se přistěhovala včera.. tak se chcu tady ještě kouknout po městě.. tak zítrra. ve škole.. " vztala jsem a vyšla ze třídy.. mířila jsem si to ke skříňkám, když v tom na mě volal Niall.. co to jsem neslyšela.. "Amy počkeej.. kde bydlíš?.. máš tu auto? nechceš hodit domu?" "Nialle to je na mě trochu moc otázek najednou.. auto tu nemam.. bydlím v centru.. a ne díky.. pojedu autobusem"  ale vážně.. oni jsou nějací divní.. známe se den.. no den.. vlastně se známe tak hodinu.. předtím jsem ani nevěděla kdo jsou.. a oni mi už nabízí odvoz domů..

"Dobře Amy ale kdyby sis to rozmyslela.. nebo ti nejel autobus tak tady máš moje tel. číso.. " ten jeho úsměv.. ne Amy nesmíš se zamilovat!! nesmíš!.. ale ty jeho krásné modré  oči, úsměv.. a to všechno.. awww.. ne stop.. nespíš Amy nesmíš.. božee co to se mnou dělá.. už si povídám sama se sebou.. -_-

jak jsem se probrlala z přemíšlení o Niallovi, tak už tam nestál.. oblékla jsem se.. zamkla skříňku a šla domů.. přišla jsem na zastávku .. autobus mi jel asi za 1 minutu.. " taak fajn.. aspoń nebudu čekat" ne ale vážně.. je to se mnou vážné... už si povídám sama se sebou..

Ani jsem se nenadála.. a už jsem vystupovala z autobusu a mířila si to domů.. vešla jsem do výtahu.. už se pomalu zavírali od výtahu dveře, když v tom najednou do nich vlezl Niall.. "Nialle co tu sakra děláš??" "jéé ahoj Amy.. no ja .. ja tu bydlím.. i s klukama.. a co ty tu děláš??" cožéé.??? tak já ho budu potkávat každý den v baráku aj ve škole.. no z toho bude průser.. no víte ja se strašně rychle zamilovávám.. a k Nialovi tomu není daleko.. "huu země volá Amy.." "jo promiň .. no já tu taky bydlím.." "aha.. a do jakýho patra jedeš?? já do 15tého.." "já taky.. " jestli je tohle náhoda.. tak fakt nevím..

Výtah se zastavil v 15. patře, vyšli jsme z výtahu a mířili si to ke dveřím od bytu.. teďka jsem ještě zjistila, že bydlí přímo vedle nás.. to to si ještě užijem..  " tak jo Nialle já už jdu ahoj.." rychle jsem otevřela dveře a stejně tak rychle je zavřela.. vešla jsem do obýváku, kde nikdo nebyl.. no jak jsem později zjistila.. tak jsem tam byla sama.. byla jsem na to zvyklá.. šla jsem do pokoje, pustila jsem si tam písničky a poté jsem si šla do kuchyně pro oběd.. když jsem si ho vytahovala z ledničky, tak někdo zaklepal na zvonek, šla jsem otevřít a ......

taak snad se vám to líbílo.. jo já vím.. je to nudné.. tak se omouvám.. a sorry za chyby.. ://

VOTE A KOMENT PROSÍM..