28.Část

279 18 0
                                    

Táák konečně nová část.. i hope u like it.. aaa doufám, že se trochu zasmějete.. :D

Amy

Turbulence byly dost velké.. a nepřesatávaly.. Bala jsem se a jak jsem viděla, nebyla jsem sama. Po nějaké době se letadlo začalo naklánět prudce dolů.. Začali jsme padat. Na palubě začala panika, teda až na Louiho a Niallem, ti jen tišše seděli a sledovali nás.. Nechápala sem to.. Z šílenství nás probral až hlas pilota "Uklidně te se prosím, sedněte si prosím na svá místa.. budu se snažit přistát a nenaletět při tom do stromu.."

Po pár minutách, které sde zdály jako hodiny, jsme přistáli,.. díky bohu.. žijeme.

Přistáli jsme na nějakém ostrově.. pilot říká, že je to někde v karibiku.. no nevím přesně kde tam, ale je tu krásně a teplo..  Ale potřebujeme se odtud nutně dostat, klukům začíná tour. Už jsem si brala do ruky mobil, chtěla jsem zavolat Paulovi, no přerušil mě Harry "Jestli chces někam volat, tak máš smůlu.. není tu signál.. Je to opuštěný ostrov, velký asi tak jako náš pozemek, nic tu není a sme tu jenom my.. Pojď taky do moře.. nic s tím neuděláme"

Niall

Wow ten pilot je fakt march.. domluvil jsem se s ním aby nám přistál na nějakém opuštěném ostrově.. tour jsme odložili s Louim o dva týdny.. je to všechno zařízené a  on slíbil, že to nějak zařídí. Nikdo o tom neví samozdřejmě kromě mě a Louiho. To, že začneme předčastně přistávat, jsme čekali, ane né, že to pilot sehraje na to, že za přistání můžou turbulence.. Bylo k popukání vidět tam všechny jak panykaří, běhají sem a tam.. musel jsem se fakt hodně držet abych s Louisem nevybuchl v jeden velký záchvat smíchu.. 

Po přistání na ostrov, to bylo zvláštní, nevěděl jsem kam jsme to vůbec přistáli a tak jsme se šli o ostrově kouknout, byl vážně malý.. menší ostrov jsem vážně neviděl.

Je to tu dokonalé.. teda ne.. sakra.. ne.. to jsem nedomyslel.. co jako budu celou tu dobu jíst? ne já jsem vážně idiot, jak jsem na jídlo nemohl myslet.. vždyť tu jsou jenom kokosy a ryby v moři.. to mi vážně stačit nebude.. 

Musím si vyrobit nějakou loďku a přeplavit se na okolní ostrovy, jestli tam nemají nějaké třeba malé místní nando's nebo aspoň KFC.

No snad to nějak přežiju, a hurá na 14denní dovolenou, na tomto krásném ostrově..

Ani nevím, jak jsem k tomu dospěl, ale najednou jsem se usmíval.. a samozdřejmě jsem se nevyhnul poznámkám úhylného Hazzy.. "Co se zase usmívaš?... chudák Amy.. Amy.. dneska na tebe v noci něco Nial chystá.... připrav se.. nebojte.. nebudeme vás špehovat, že ne kluci?... no.. ikdyž... odpřísáhnout ti to nemůžu.." "Sklapni Hazzo.. a být tebou tak najdu nějaké dřevo, na to abychom si mohli udělat oheň.. potřebujeme ho na to, abychom jsi převařili vodu.. ikdyž nevím kde ji vezmem.."

Už se začalo stmívat a začala být i dokonce zima, měli jsme štěstí, že jsme si vztali kufry do tohe letadla a, že tam je oblečení i do New Yorku a ne jenom Do Miami.. 

Jo a ještě musím poděkovat Louisovi, že myslel i na vodu, vzal snad 100 balení... on fakt myslí na vše.. dokonce vzal i rybářské náčiní na chytání ryb.. vymluvil se na to, že chtěl udělat Liamovi radost.. no sežrali mu to.. a stou vodou to ukecal, na to, že mu Americká voda nechutná.. chytrý to člověk..

V tuhle dobu nám už hoří oheň a holky kolem něho sedí zabalené v dekách a povídají si..

"Je tu děsná nuda, ale můžeme to napravit" "Harry já flašku nehraju" Amy díky ti "Já taky ne Harry.. dneska fakt ne.." "Vy jste ale suchaři.. člověk se tady nudí a." nenechal jsem se ho doříct větu "No Harry ty se nudíš.. víš jseš tu sám.. my tu máme naše miláčky a ty.. ty tu máš pilota.." všichni se začali smát "Já nejsem teplej.." "Já to tak nemislel Harolde.. neurážej se hned"

***

Ráno jsem se probul skro první.. Louis už seděl na loďce, kterou jsme všera vyrobili z toho co jsme tady našli. "čau.. co ty tu tak brzo?" "Ale chytám ryby.. dostal jsem hlad.. a myslím si, že ty ho máš taky co?" "znáš mě"

sedl jsem si k němu a povídali si o našem plánu, který samozdřejmě vyšel "sežrali nám to i kluci.. heej my jsme dokonalí herci" "Nialle.. my jsme ti nejlepší.. " Oba jsme se začali smát a je je průser..

"Jo tak vy takhle.. já to věděla, veděla jsem to už v tom letadle, že v tom máte prsty, když všichni šíleli a vy jste si v klidu seděli.. tak a teď chceme vysvětlení" 

Asi jsem dostal infarkt, nevím kde se tu El a Amy vzaly.. no prostě asi tu doplavaly a my si jich nevšimli.. 

"Nevíme o čem to tady mluvíte" "Louisi.. ony to už ví.. tak proč-" "nic neví.. Nialle Nic... chápeš??... neprozraď nás" "Miláčku hned mi to řekni nebo jim proszradím něco o tvojem kapinánovi BooBearovi.. a hned" Sice nevím o čem to ta El mele.. no ale vypadá to, že je to asi velkej trapas, protože Louis okamžitě zrudl.

"El.. my jsme se pouze bavili o mrkvích, že jsem si domů objednal extra velkou várku mrkví.. no a že tam má dorazit dva dny před tím, než se vrátíme z Tour,....." "Ty lháři.. my vás slyšely.. chtěly jsme to jenom slyšet od vás.. to jste si vážně mysleli, že na to nepříjdeme?.. vážně? Ale jako je to tu krásný.. ale mohli jste vybrat Ostrov s internetem, vodou, nebo aspoň signálem na mobil a nějaká restaurace nebo něco by taky neušlo" Tentokrát promluvia Amy, moje druhá polovička

"Louisi, těm dvoum to myslí, více než jsme si mysleli" řekl jsem dost potichu, tak aby to slyšel jenom Louis, ale jak se zdá, tak nejenom jim to myslí víc, než jsme si mysleli, ale taky i slyší víc.

Slyšely to asi obě dvě, protože se na mě koukly, jako by mě chtěly zabít.. au..

Asi 2 minuty, tam vládlo ticho.. hrobové ticho, promluvila až El "na jak dlouho tady jsme?" "14 dní" "Louisi já tě zabiju... tak dlouho,? a nedošlo ti, že jsme si tady třeba nevzala tampóny?.. na co prosimtě myslíš.. " "Neboj.. já  je vzal.. mám je u sebe v kufru"

Tak to bylo na mě moc, vybuchl jsem, začal jsem se smát, že se divím, že jsem se nepochcal.. to je moc.

"No co.. já ti to sleduju.. ať vím kdy můžeme.. no.. ehm.. a kdy ne.. co je na tom divného.. ještě mi řekni Nialle, že ty to nesleduješ..." "No.. možná.. někdy.. Ale.." "Aha.. vidíš a žádné ale.."

ach.. trapnější tahle konverzace být fakt nemohla,... myslím, že jsem se červenal až v prdeli.. a Amy taky.. 

Tak jo já vím, tady máte další část trochu po delší době.. já vím, ale neměa jsem vůbec čas.. sorry.. :// doufám, že se vám aspoň trochu líbila, a že jste se trochu zasmáli.. dííky..

VOTE  A KOMENT MI VŽDY UDĚLAJÍ RADOST.. :)

Perfect life? Never!Kde žijí příběhy. Začni objevovat