34. Část

204 16 5
                                    

Hope U Like It!!!

Amy

Ne jenom to ne, prosím, ne,.. On to vzdal! To je to nejhorší co člověk může udělat…

„Nevzdávej to, nesmíš to vzdát, nesmíš. Slyšíš? My ten boj vyhrajeme, musíme to dát, já bez tebe nevydržím ani den, natož celý život.“ Víte co? Až teďka jsem si začala uvědomovat co je to život, jedno jste nahoře a jednou dole, no  a já právě teď jsem zakopaná několik kilometrů pod zemí, je to ten nejhorší pocit, když víte, že to ta osoba, kterou ze srdce milujete vzdala. Člověk, za kterého by jste obětovali svůj život, jenom aby on byl v pořádku, ten člověk to vzdal.

„Já to nevzal a ani nevzdám Amy, nikdy, ale mám asi jenom 10% šance, jenom 10%.. Víš co to znamená? Doktoři mi dávají maximálně měsíc, mě už je jedno co se mnou bude, ale trápí mě, e tady nechám tu nejdokonalejší holku, toho nejdokonalejšího člověka samotného, nechám tady tebe samotnou, navíc teďka ještě s naším dítětem, nechám tady 4 dokonalé kluky, kteří mi jsou jako bratři, miliony mých holek, Directionerek,  kterým se možná i zhroutí svět, nevím.. možná snad ne, nechci aby trpěli, stačí mi a to mi věř, že i to je na mě příliš, že budeš trpět ty a kluci. To mě trápí nejvíce, nechci aby si trpěla, chci aby si byla šťastná. Takže teďka mě dobře poslouchej, jestli umřu, nebo jinak až umřu, tak teďka poslouchej, najdeš si jiného kluka, který tě bude mít rád se vším všudy, který bude mít rád naše dítě. Ne jinak, který tě bude milovat stejně jako já, nebo možná o víc, bude milovat naše dítě a postará se o vás, o oba.. Slib mi to.. Prosím, jenom tohle. Chci mít jistotu, že budete v pořádku. Prosím.“

Tolik slz jako jsem probrečela za tyto dva dny, jsem neprobrečela za celý svůj život. Brečím teďka vlastně nonstop, to snad ani není možné, jak se vám může život převrátit ze sekundy na sekundu.

„Nialle moc dobře víš, že ti to slíbit nedokážu, za prvé vím, že to přežiješ a za druhé vím, že nikoho nebudu milovat tak jako tebe, nikdy, nikdo tě nenahradí a přestaň prosím říkat takové blbosti, ty to přežiješ.. musíš rozumíš? Musíš!“

Byla jsem zoufalá, naprosto zoufalá, mlela jsem z posledního, ne jenom, že jsem byla vyčerpaná jako ještě nikdy předtím, ale také na dně, nevěděla jsem co dál, měla jsem sto chutí skončit se živote, ale věděla jsem, že by to bylo ještě horší.. a já nejsem sobec, takže to nějak musíme přežít, všichni tři.

Celou tu dobu co jsem u něho seděla jsem ho držela za ruce a brečela, většinou jsme nic neříkali, jenom seděli mlčeli a dívali se na sebe.

„Slečno, promiňte, ale už musíte jít, návštěvní hodiny skončili. Tak jenom jestli už vás mohu požádat aby jste už odešla, nechám vám pět minut na rozloučení.“

Do pokoje vešla sestra, asi spěchala, vypadalo to tak.

„Slib mi to prosím, Amy..“ „Slibuju ti, že dítě se narodí do manželské rodiny, a ten muž dítě bude milovat, tohle ti slíbit můžu, ale vím, že ten muž budeš ty.“

„Doře, to mi stačí, neboj budu dělat všechno pro to, abych to já byl, to mi můžeš věřit. Vzpomínám si na náš první den, kdy jsme se potkali, ve škole, v lavici, pak na chodbě v baráku, následně jak jsem tě utěšoval v bytě a chránil před otcem, ale však ty si to moc dobře pamatuješ mám pravdu?“ Kývla jsem na náznak souhlasu.

„Nialle, už musím, zítra hned jak budu moct tak přijdu, uvidíme se zítra, miluji tě! Navždy!“

Dala jsem mu pusu, nechápu to, děláme jakoby jsme se už neviděli. Jakoby už umíral. Ne! Amy Sakra, nad čím to uvažuješ! Okřikla jsem svoje podvědomí, ale také vím, že to vlastně může být naposledy co ho vidím, jenom si to odmítám připustit..

***

No ták, Amy, však se sem zítra vrátíme, pojď si domů odpočinout, prosím, však už meleš z posledního, prosím takhle trápíš jenom sama sebe a i to dítě, Niall by si to tak určitě nepřál, prosím.“

„Drž Hubu!“ Dobře asi jsem po něm neměla tak vystartovat, ale on už dělá jako by tady mezi námi už Niall nebyl, prý by si to tak nepřál.. a bla bla bla…..

„Zůstanu tady, ty jsi klidně jdi, já tu budu, co kdyby se něco stalo. Ne já tady zůstanu.“

Ať si klidně jde, já tady Nialla samotného nenechám, ať si jde, ale beze mě!

„Samotnou t tady nenechám, pojď si aspoň tady sednou na ty židle, opři se klidně o mě, musíš se aspoň trochu prospat.“

Nenamítala jsem, měl pravdu, potřebovala jsem se trochu prospat. Sedla jsem si, opřela jsem se o jeho levé rameno a s okamžiku jsem usnula.

***

„Amy. No ták Amy probuď se, Niall..“ Hned jak Harry zmínil Nialla jsem byla na nohou.“ CO Co se děje?“ Srdce mi bilo jako snad ještě nikdy.

„Jsou u něho snad třid doktoři, běželi tam  a s nimi i nějaká sestra, nevím co se děje, ale vím, že spěchali, chtěl jsem aby si to věděla.“  Cože?? To snad ne, okamžitě jsem vtrhla do pokoje, dávali mu masáž srdce, hned mi to došlo. Měl zástavu. Slzy jsme mi začaly valit po litrech,, jo možná přeháním, ale mě to v tu chvíli přišlo. Hned poté, mu začali dávat ty elektro šoky, no furt nic.

Zástava, Zástava. Zástava, to slovo mi neustál běhalo v hlavě. Furt, neustále.

„Je mi to líto.“ Je mi to líto, jenom tohle řekl jeden z těch debilních doktorů, jenom to pitomé je mi to líto.

„Ne! Uhněte“ Všechny co mi stáli v cestě jsem odstrčila a začala mu dávat masáž srdce, nevzdávala jsem to, nemohla, pak jsem mu zase dala 3 umělé dýchání. Nevzdávala jsem to. Já ne.

„No ták lásko to dáme, bojuj, bojujeme, musíme, no ták, prosím,… nevzdávej to, prosím.. bojuj.. Bojuj.“

Harry se mě už několikrát snažil odstrčit, odtáhnout no vždy schytal facku nebo schytal pěstí do břicha, rušil mě. „Harry, o tam tak stojíš, pomoc mi.. Harry..!!

5vala jsem, řvala jsem z plných plic, jako ještě nikdy, byla jsem naprosto zoufalá, byla jsem naprosto na dně, už to ani víc nešlo, ale já to nevzdávala. „Slečno, musel by se stát zázrak kdyby mu zase začalo srdce bít, už nebije příliš dlouho, je mi to vážně líto.“ „Ne, On se ten zázrak stane, musí.. Já ho jen tak nenechám, já ne“

Celou tu dobu jsem řvala a za celou tu dobu jsem mu dávala masáž srce, byla jsem vyčerpaná vysílena, no bylo mi to jedno.. Pokračovala jsem..

Když….

Tak snad mě nezabijete.. :DDDDDDDDD doufám, tak snad se vám to líbilo.. :DDDD

Pak už bude jenom poslední část a pak epilog.. !! jupíí.. :DD

Další část přidám, a tady bude min 10 votes a 3 komenty.. :)

Perfect life? Never!Kde žijí příběhy. Začni objevovat