30. část

272 19 6
                                    

Ták dneska tu máte ten slíbený druhý díl, tak snad se vám trošičku líbil.. asi jste to nečekali co?

Amy

Tomu Niallovi, klečel na dece.. a v ruce měl krabičku.. to si snad ze mě dělá prdel.. jo přesně to bylo první co mě napadlo

„Amy, já vím.. asi vím co chceš říct.. je brzo, ale já chci mít aspoň nějakou jistotu, že si jenom moje..  jenom a jenom moje.. takže vezmeš si mě?“

Nedokázala jsem mu odpovědět… bylo to na mě až moc překvapující, nečekané.. „Já já.. Nialle já nevím, není opravdu nějak brzo.. jsme spolu rok a..“ „A 3 měsíce.. já vím.. Ale svatba nemusí být hned.. Já jenom víš ten prsten by poukazoval na to, že si zadaná, že si moje..“ „Tak v tom případě ANO!!!“

Hodila jsem se mu okolo krku… „děkuju ti Amy“ „za co??“ „Za všechno.. nikdy předtím by mě to nenapadlo, to, že jak jsem tě poprvé uviděl ve třídě, jak sis ke mně sedla.. nikdy jsem si nemyslel, že my dva budeme spolu.. Ale jak vidíš.. osud nás spojil dohromady“

„Taky by mě to nenapadlo.. víš ty jsi my strašně pomohl.. to s otcem..  všechno.. to bych ti spíš já měla poděkovat..“

***

Celý večer jsme leželi na dec a jedli a povídali jsme si. Neustále jsem, ale hypnotizovala můj prstýnek.. byl krásný

Eleanor

„Zavaž si tímhle šátkem prosím oči“ „Proč.. kam to jdeme?“ „Uvidíš, je to překvapení.. neboj“

Zavázala jsem si oči, Louis mě vzal do náručí a šli jsme na nějaké místo.. asi po 5 minutách jsme se konečně zastavili, postavil mě na nohy „Zůstaň tady, do minutky si tady pro tebe příjdu“

Zůstala jsem stát na místě, tím, že si pro mě přijde myslel doslova, od té doby co jsem zjistila, že jsem těhotná se o mě stará jak o to miminko.. nic mě nenechá dělat..

„Jsem tady..“  chytil mě za ruku a šli jsme pár metrů, pak mě zastavil, stála jsem na písku a slyšela vodu.. moře.. pak jsem se vylekala, voda mi namočila  nohy.. stáli jsme na břehu moře..

Louis mi sundal šátek, já stála na pláži a dívala se na deku, piknik, bylo tam jídlo svíčky, otočila jsem se a za mnou bylo moře..  klidné, tmavé noční šumějící moře

„Louisi to je dokonalé.. jak si to..“

Přerušil mě polibkem, začali jsme se líbat.. přesunuli jsme se na deku, líbali jsme se čím dál tím vášnivěji, když v tom se odtáhl „Já no promiň.. ale musím ti něco říct, teda spíš zeptat“

Docela mě to zaskočila, jindy by ze mě co nejdříve všechno oblečení serval a dneska?.. se ještě odtáhl.. děsí mě

„Děsíš mě.. tak mluv“ snažila jsem to brát s humorem. No nevím, jestli se mi to povedlo

„Dobře jdu k věci“ jenom jsem přikývla…

Najednou si přede mě klekl a z kapsy vytáhl krabičku ve tvaru srce. .byla červená, otevřel jí a v ní byl naprosto dokonalý prsten „Vezmeš si mě Eleanor Calder?“ „Já já moc ráda“

Navlékl mi ho na prsteníček, samozřejmě jsem si ho hned prozkoumala.. byl vážně krásný..

„Niall se asi právě teď ptá na to samé Amy.. co si myslíš, že řekne?“

„Jo tak tohle byl ten váš plán.. vzít nás na romantický ostrov a tohle jo?..“ jemně jsem ho praštila do ramene „No to víš v Miami je to sice krásný, ale tady je přeje jenom ta romantika větší.. co si myslíš, že řekne?“ „5ekne Ano.. vím to..“

„Víš já jsem jenom chtěl aby to malé mělo úplnou rodinu.. chápeš ne..“ „Chápu.. souhlasím..“ „takže svatba bude co nejdříve.. musí být ještě předtím, než se to malé narodí, bude v L.A. pozveme snad všechny známe.. všechny naše bývalé spolužáky, všechny z rodiny.. a..“ „Klidni prosím ty hormony.. vím, že tohle by si měl říkat spíše ty mě, ale vážně klidni se trochu..“

***

Niall

Po asi 3 hodinách strávených na pláži, pouze s Amy jsme se vrátili za ostatními, Louis tam ještě s El nebyli..  jenom doufám, že je teďka Louis stejně šťastný, tak jako já.

Amy hned jak uviděla ostatní, tak se k nim rozběhla a začala se chlubit prstýnkem, musel jsem se pousmát, no z mého úsměvu mě probral náraz.. byla to El, která se snažila utíkat.. s jejím těhotenským bříškem to vypadalo komicky, běžela za ostatníma a přesně tak jak se chlubila Amy, tak se teď chlubila i El..

„Tak co chlape.. vyšlo to?“ Chytil mě za rameno Louis

„vyšlo.. vyšlo.. myslíš si, že jsme nejšťastnější chlapi na světě, nebo nás někdo trumfl?“ „Nialle.. na nás nikdo nemá…“ oba jsme se začali smát..

Doufám že se líbila.. nečekali jste to já vím. .:DD teda doufám.. aspoň to s tou El.. jo já vím, jsou šťastní, ale ne na dlouho.. :DDD muhahaha.. :DDD

¨

PROSÍM NAPIŠTE MI DO KOMENTU VÁŠ NÁZOR .. CHCI VĚDĚT JAK CHCETE ABY POVÍDKA POKRAČOVALA.. ATD.. JESTLI CHCETE HAPPYEND NEBO NE.. :DDD děkujíí.. 

Perfect life? Never!Kde žijí příběhy. Začni objevovat