Perfect life? Never!

27. Část

Amy

Mary už před týdnem zavřeli, je to už skoro měsíc, co jsme se odtamtud dostali, kluci zítra odlétají do Japonska, kde zahajují tour.. na poslední chvíli jsem se rozhodla, že pojedu také. Nevydržela bych bez něho tak dlouho a navíc jede i Eleanor se Soph..

„Amy tak si pojď už sbalit, zítra zase budeš zmatkovat" „už letím.. Pořád nevím, jestli dělám dobře" „Já tě tady Amy nenechám.. zase by se ti něco stalo a pojď už"

Chápu Niallovu starost.. bojí se o mě, ale už nejsem mimino.. někdy to fakt přehání.. někdy mi tím už leze na nervy. Sbalená jsem byla během hodiny a pak jsem se naposledy rozhodla projít do parku v Londýně, předtím, než odletím na tour „Jdu se projít" „Ne.. jdu s tebou.." „Nialle já chci být chvíli sama, chci si provětrat hlavu, prosím.. a hlavně nechci aby kolem nás bylo zase milion novinářů"

Vyběhla jsem rychle ven, nevím co se to se mnou poslední dobou děje.. fakt to netuším, jsem nějak podrážděná, přecitlivěná.. a všichni mi lezou na nervy.

Vlezla jsem do nejbližšího parku a sedla si na lavičko, skoro nikdo tam nebyl až na jeden pár. Okamžitě jsem si vypla mobil aby mě nikdo nemohl otravovat a přemýšlela, přemýšlela a zase přemýšlela. Seděla jsem tam asi vážně dlouho, protože jak jsem se konečně probrala a začala vnímat okolní svět, byla už tma, rozhodla jsem se, že se vrátím zpátky do domu, zapla jsem si mobil a naskočilo i asi 30 zmeškaných hovorů a asi 100smsek.

Ignorovala jsem to, za necelých 10minut jsem už otvírala dveře od našeho domu, vešla jsem do obýváku a uviděla tam všech 5 kluků+ El se Soph. Niall měl v očích slzy.. nejdřív jsem to nechápala, poté jsem se koukla na mobil, všechny ty smsky a telefonáty byly od nich.. „Co.. co se stalo?" „CO se stalo? Tak ty zmizíš neznámo kam na 5 hodin, nedá se ti dovolat a ty se ptáš co se stalo? Víš jaký jsem měl o tebe strach?" „neřvi na mě, no tak jsem se v parku zamyslela" „říkala jsi, že se jdeš jenom projít, proč si třeba nenapsala nebo.. prosím tě pojď ke mně"

Začal mě objímat jako by jsme se neviděli rok.. trochu to přeháněl.. no nechala jsem to tak být. Zašla jsem si do kuchyně pro večeři a pak si šla za ostatníma sednout do obyváků, dívali se na hříšný tanec, nemusela jsem se ani ptát, bylo jasné, že ten film vybral Harry, miluje ho.

Po filmu jsem se šla osprchovat, nevím ale zase jsem se zamyslela, strávila jsem ve sprše snad dobrou půl hodinu, odlíčila jsem se, umyla si zuby, rozčesala vlasy a šla si lehnout, Niall už spal, ani se nedivím musel na mě čekat snad hodinu, dala jsem si ruce kolem jeho hrudníku a zachumlala se více k němu a tak jsem také usnula, probudil mě až zvuk otravného budíku s 8:00 byl čas vyjet na tour..

Nechápala jsem to, ale Niall vyletěl z postele jakoby se už toho zvuku budíku nemohl dočkat, začal běhat po pokoji jako smyslu zbavený „No taak zlato stávej, musíme jet" „Mám času dost Nialle, já jsem namalovaná a oblečená za chvílí, běž zbudit Zayna a řekni mu ať si pohne s účesem, beztak se bude zase čekat na to, než se Zayn učeše.. jo .. a ještě zajdi za Liamem a řekni mu ať si dá na snídani třeba toust, protože ty lupínky s mlékem by lžičkou jedl dlouho." „dobře.. už jdu na to, ale ty si taky pospěš prosím.." na rozloučenou mi dal pusu na nos, jak sladké, už mi jí dlouho nedal

***

Sedli jsem si do letadla, připoutali se a letadlo vzlétlo, dala jsem si do uší sluchátka a za nedlouho usnula, probudily mě až dost velké turbulence.. docela jsem se i bála..

Tak já vím, je to docela nudná část, ale ty turbulence nebudou jenom tak, .. .DDD no uvidíme jak se to bude dál vyvíjet.. :DDD nechte se překvapit, strašně děkuji těm, co tento příběh čtou, už tu je více jak 3000 přečtení.. vážím si toho.. a hlavně vašich votes a komentů, vždycky mi udělají radost..

(prosí aby jste si přečetli i ostatní moje povídky, jednodílovky.. thankyyy)

I love ya