DabDab🍕💦: Ahoj ❤
Gyeom_97🐻: Ahooj^^ Jak ti je?❤
DabDab🍕💦: Už mi je o moc lépe:D
Gyeom_97🐻: Waah, to je dobře:3*!+
DabDab🍕💦: Asi jo... Promiň, neměl jsem se včera tak zhroutit^^
Gyeom_97🐻: Za tohle se neomlouvej. Nikdy, ano?
DabDab🍕💦: Děkuju ❤
Gyeom_97🐻: Chceš mi říct, co se stalo?
DabDab🍕💦: Nechci, aby to znělo nějak hnusně, ale ne... Nechci o tom mluvit.
Gyeom_97🐻: Dobře...
DabDab🍕💦: Není to tak, že ti to nechci říct. Spíš nevím, jak přesně to říct, abys to pochopil. A taky mám strach, že bych se mohl zase zhroutit. Jen na to pomyslím a chce se mi brečet
Gyeom_97🐻: Tak už na to nemysli, ano?❤
DabDab🍕💦: Je to těžký
Gyeom_97🐻: Já vím:) ale zvládneš to, jasný?
DabDab🍕💦: Budu se snažit^^
Gyeom_97🐻: Awww:3
DabDab🍕💦: Sladké :')
Gyeom_97🐻: Já vím :')
DabDab🍕💦: Chceš pokračovat v tomhle teploušským rozhovoru, nebo budeme řešit něco jiného? XD
Gyeom_97🐻: Něco jiného, je mi dost teplo... XD
A/n: Hello!
Takže... Omlouvám se za to svoje včerejší zhroucení, lmao.
Pokud to někoho zajímá, tak už mi je líp.
Bibi ke mně v 9 večer přišla a objala mě. That's what friends do, right?
A byla jsem s ní dobu venku a o všem jsme si promluvily~ I když jsem nemocná, lul. Ale byla jsem hodně oblečená!:D
A pak jsem stála venku, sama, ve tmě... Zamčená. A nevěděla jsem, kde je náhradní klíč.
Můj táta by si zasloužil cenu Otec roku xD
Anyway, tuhle povídku dokončím. Asi bych zklamala hodně lidí, kdybych to neudělala, že?^^
Ještě jednou pardon za to nechutný drama~
Miluju vás!
Bye! ❤
ČTEŠ
Touch me || YuBam
Fanfiction"Nikdy bych nevěřil, že se zamiluji do svého penfrienda." "Chtěl bych tě obejmout." "Chci se tě dotknout, abych věděl, že jsi skutečný."
