Touch me || YuBam

67

Bambam's POV

***

"Co tady vlastně budeme celou tu dobu dělat?" zeptal jsem se a trochu se k němu natočil.

Byl na mobilu a psal tátovi, že je v pořádku, že hotel stojí a že nejsem žádnej pedofil... Počkat, cože?!

"Hej!" praštil jsem ho rukou do ramene a uraženě našpulil rty.

"Co?" dělal, že neví o co jde a párkrát nevinně zamrkal.

"Vypadám snad jako nějakej pedofil?!" vyprskl jsem a zvedl se z postele.

Nebyl jsem samozřejmě naštvaný, moji rodiče by asi reagovalo stejně a musel bych jim napsat úplně tu samou zprávu, ale bylo vtipné sledovat Yugyeomův výraz. A protože jsem správná drama queen, nezapomněl jsem odejít z pokoje pryč a praštit za sebou dveřmi.

Bylo těžké se nesmát.

Došel jsem až k jídelnímu sálu, kde byla mísa s ovocným salátem. Jakožto správný milovník jídla jsem si vzal plastovou mističku, kterou jsem naplnil až po okraj.

Ovocné saláty jsou život.

Vzal jsem si ještě vidličku a odešel se posadit ven. Moc lidí tady v tuhle dobu nebylo. Buď jeli k moři a nebo jsou někde ve městě.

Položil jsem se na lehátko a sledoval nějaký pár, který za bazénem hrál tenis. Vypadalo to, že jsou to novomanželé.

Zaklepal jsem hlavou nad těmi myšlenkami. Měl bych se věnovat svému miláčkovi, který je tady se mnou.

Nedokázal jsem zabránit úsměvu, který se mi objevil na rtech, když jsem na vidličku napíchl kousek sladkého kiwi.

Misku jsem už měl prázdnou, ten pár odešel dovnitř a začínalo se pomalu stmívat.

Docela jsem čekal, že mě Yugyeom půjde alespoň hledat. Nebo, že mi alespoň zavolá. On ale neudělal ani jedno.

Zvedl jsem se, došel jsem k nejbližšímu koši a vyhodil odpadek. Chtěl jsem se vrátit pro mobil, který jsem nechal ležet na lehátku, ale už jsem to nestihl.

Udělal jsem maximálně půl kroku a pak už jen pamatuju silný náraz, ránu a morko.

Další věc, kterou si pak vybavuju je Yugyeomův vytlemenej ksicht.

Tmavě hnědé vlasy si uhnul z obličeje dozadu, kapky vody měl všude po obličeji a cenil na mě ty jeho zářivě bílé zuby.

"Vole," ulevil jsem si, "víš jak sem se lek?" začal jsem se smát.

"Čekal jsem, kdy si mě všimneš," zašklebil se. "Skoro hodinu a půl jsem ležel na lehátku za tebou a sledoval tě jak se cpeš."

"Vsup do bazénu v oblečení je zakázán!" zakřičel nějaký muž.

Měl na sobě pracovní uniformu s logem toho hotelu.

"Omlouváme se, uklouzli jsme," omluvil se Yugyeom a se smíchem mě vytáhl ven.

Jen jsem protočil očima: "Tohle nám určitě sežere."

Yugyeom pokrčil rameny a vítězně se usmál, když muž s přikývnutím odešel.

Zakroutil jsem hlavou a sledoval Yugyeoma, který zběsile klepal s hlavou ve snaze vysušit si mokré vlasy. Měl na sobě bílé tričko, které když se na něj teď hezky lepilo zvýraznilo jeho břišní svaly. Černé kraťasy odhalovaly jeho dlouhé a hubené nohy.