Love from Movie (N.H.)

//1//

Na zazvonění budíku v osm ráno vstanu z postele. Tohle je snad poprvé co jsem ráda za to že mě budík vzbudil. Proč ? Protože dneska odlítám do Ameriky na jeden konkurz do filmu. Je červen a je to týden co jsem ukončila školu. Uměleckou školu, kde jsem studovala herectví, zpěv a tanec. Nikdy jsem v Americe nebyla, jelikož to je od Londýna přeci jen trošku z ruky. Ale ted už musím vstát abych to všechno stihla. Nadšeně vyskočím z postele a zalezu do koupelny, kde vykonám raní hygienu. Následně seběhnu do kuchyně. 

,,Dobré ráno." usměju se na mamku s tátou. 

,,Dobré." odvětí mi oba. Udělám si kafe a rohlík s marmeládou usedajíc ke stolu. Když dosnídám naším domem se ozve zvonek. 

,,Ty někoho čekáš ?" zeptá se mamka načež já přikývnu. 

,,Jo to bude Cam, přišla mi pomoc balit." zvednu se a běžím otevřít své nejlepší kamarádce Camile. 

,,Ahoj Jess." usměje se na mě a na pozdrav mě obejme. 

,,Ahojky." oplatím jí úsměv a poté co pozdraví i mé rodiče vyběhneme do pokoje. 

,,Tak musíme rychle, protože za tři hodky musím jet na letiště." řeknu. 

,,No tak jdeme na to." uchechtne se. Vyndám z podpostele bílý kufr s černými puntíky a hodím do něj legíny a následně mnoho dalšího oblečení. 

,,Tak oblečení máme." řekne Cam když srovná do kufru světlounce modrý svetřík. Tak pokračujeme v balení dalších věcích a asi po třičtvrtě hodině máme skoro hotovo. 

,,Tak já se jdu oblíct." uchechtnu se jelikož mám na sobě ještě stále moje pyžamo skládající se ze světle modrého tílka a růžových kratásků. Obleču si tmavě růžové tričko a tmavě modrou minisukni. POté zalezu do koupelny abych se mohla upravit. Na obličej nanesu make-up, řasy rámující mé zelenomodré očí přejedu řasenkou a své plné rty leskem. Nakonec si nakudrnatím mé tmavě hnědé dlouhé vlasy a jsem připravená. Ještě hodím poslední věci do kufru, který následně zapnu. 

,,Tak hotovo. Děkuju za pomoc." usměju se na ní a ona na mě smutně podívá. 

,,Není za co, ale bude se mi po tobě stýskat." 

,,Mně po tobě taky, ale určitě budu doma dřív něž se naděješ. Třeba mě vůbec nevezmou." pokrčím rameny. 

,,A nebo tě vezmou a ty už se nebudeš chtít vrátit." 

,,Ale prosímtě, kdo ví jak to všechno bude." uchechtnu se. 

,,Tak já půjdu." řekne a obejme mě, přičemž jí obětí oplatím. 

,,Tak pa a hodně štěstí v divadle." usměju se na ní, když už stojíme u dveří od domu. 

,,Pa a zavolej až doletíš." usměje se a naposledy se obejmeme než odejde. 

,,Holčičko, vyrostla jsi tak rychle." povzdechne si mamka se slzami v očích když už stojíme na letišti. 

,,Mami hlavně nebreč prosím." prosebně na ní kouknu. 

,,Dobře nebudu, jen prostě nemůžu uvěřit že už nejsi ta naše malá holčička. Že už ti je skoro devatenáct a sama letíš do Ameriky na konkurz. Jsem na tebe tak pyšná." řekne a samozřejmě jí stečou slzy z očí. 

,,Ještě na mě nemáš být proč pyšná, to budeš až něco dokážu." uchechtnu se. 

,,Ale má, já jsem na tebe taky pyšný a vím že toho hodně dokážeš, tak na sebe hlavně dávej pozor a napiš nebo zavolej až přistaneš jo ?" řekne tentokrát táta, který mě také obejme, ale to už hlásí můj let. 

,,Tak pa." řekne ještě a poté se vydám do letadla, kde se usadím a jen čekám než vzlétneme na tu dlouhou cestu. 

,,Prosím připoutejte se budeme přistávat v Los Angeles." ozve se hlas letušky a tak stopnu film na svém notebooku a připoutám se. Po chvíli už přistaneme a tak si vezmu věci a vylezu z letadla. Najdu si svůj kufr a s úsměvem opustím budou letiště. Tak tohle je LA. Usměju se a na chvíli se zastavím, abych se mohla z hluboka nadechnout. Vždycky jsem chtěla do Ameriky. Stopnu si taxík a nadiktuji adresu hotelu ve, kterém mám zamluvený pokoj. 

,,Dobrý den, mám tady zamluvený pokoj." pousměju se na recepční za půltem. 

,,Dobrý den a na jaké jméno ?" zeptá se s úsměvem. 

,,Jessica Jones." řeknu a ona se podívá do počítače. 

,,Ano, pokoj číslo 112, zde je vaše karta." podá mi kartu kterou si s úsměvem převezmu a vydám se do svého pokoje. Číslo 112, to bude ono. Odemknu dveře kartou a vlezu dovnitř. 

,,Páni." vydechnu ohromeně. Je to tady krásné. Ne nějak extra velké, ale útulné, nmoderní a sladěné do bílé, černé a červené barvy. Takhle jsem si to ani ve snu nepředstavovala, je to fakt nádherný. Když si to zde dostatečně prohlédnu, rozhodnu se vybalit. Oblečení si naskládám do skříně a hygienu do koupelny, která má jak vanu tak sprchový kout. Když si vybalím rozhodnu se ještě jít podívát na terásku. 

,,,Ten výhled." řeknu si pro sebe a jen tady tak chvíli stojím a koukám. Díky časovému posunu je tady asi tak jedenáct dopoledne. Musím se jít projít, ale nejdřív musím zavolat rodičům a Camile. 

A právě tímhle dnem začala nová etapa mého života, aniž bych s tím počítala......

Tak první díl. Jaké z toho máte pocity ? Prosím o voltes a komentíky. 

Věnuji: @Elka3228 a promin že jsem na to v minulém příběhu zapoměla, opravdu to bylo nedorozumění // 

Q: Rozpuštěné vlasy nebo vlasy v culíku(drdolu, nebo jiném účesu) ? 

A: Stoprocentně rozpuštěné <3