5 idiots and me |✓|

27

Na recepci jsme přišli první. No jo, dlouho se neviděli, tak si to teď musí vynahradit.

Zayn po mě pořád tak koukal, celkem mě to znervózňovalo.
"Co na mě pořád tak koukáš?"
"Strašně ti to sluší, zlato," pošeptal mi do ucha a mě naskočila husina.
"Děkuju," věnovala jsem mu úsměv. Pak už přicházeli i Dan s Liamem. Oba dva vysmátí, jak jinak. Dan to jako obvykle moc slušelo. Měla béžové šaty s motivy, k tomu černé boty na podpatku, černou kabelku, zlaté náramky a své dokonalé vlasy, měla jako obvykle rozpuštěné.
"Nečekáte dlouho?" řekla omluvně Dan.
"Ne v pohodě, máš úžasný šaty," obdivovala jsem je. Vždycky se mi líbil styl, jakým se Dan oblíkala.

"Děkuju, ale ty máš hezčí," smála se.
"Holky, obě dvě vypadáte úžasně," pochválil nás bráška a Zayn s ním souhlasil. "Každý nám bude závidět, viď Zayne," šťouchl do něj.
"Samozřejmě," usmál se.
"Škoda jenom, že tobě neprávem," začal se Liam smát. No, uvidíme jestli se bude smát i potom, co zjistí, že už to není pravda.
"Liame, prosím tě, vždyť by jsi ho zabil, kdyby s Emmou fakt něco měl," řekla Dan.
"No, to asi jo," vzal ho 'chlapácky' kolem ramen. Zayn na sucho polkl a podíval se na mě se strachem v očích. Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet.

"Tak můžeme jít." Jak už se pomalu stmívalo, hromadilo se venku celkem dost lidí, ale nic tak strašného, protože trošku pršelo. Chtěli jsme se projít, ale kvůli počasí, jsme nakonec radši zvolili jet autem. Zajeli jsme do nákupního centra, které bylo od hotelu kousek.
"Už máš šaty na zítřek?" vyzvídala Dan.
"Jojo, Liam mi je vybral už v Londýně."
"Liam?" začala se smát. "Zlato, ty jsi Emmě vybíral šaty?" vtipně se na něj podívala.
"Samozřejmě," řekl pyšně.
"Ale jsou fakt hezký," musela jsem uznat. Na kluka má Liam dobrý vkus, až je to někdy divný…
"Tak fajn, to jsem na tebe zvědavá," dala mu pusu. Se Zaynem jsme po sobě furt tak pokukovali, občas jsme si dali i pusu, možná až podezřele často.
"Panebože, vidíte ty šaty?!" Dan začal lítat klem jedné výlohy.
"Pojďte rychle dovnitř, než mi je někdo vyfoukne!" se smíchem jsem tedy šli za ní. Hrozný, co s ní udělají jedny šaty.
"Páni! Zblízka vypadají ještě líp!" jásala na celý obchod.
"Miláčku, prosím tě, uklidni se," klidnil ji Liam. "Pojď si je zkusit do kabinky, pomůžu ti je zapnout," řekl tak trošku perverzně. Ne moc pěkný pocit slyšet něco takového od vašeho bratra.
"To jsem jako neslyšela," řekla jsem a Zayn mě tahal někam pryč. "Co je?" nechápala jsem.
"Zlato, potřebuješ si přeci vyzkoušet to tričko ne? Pojď do kabinky." Jo takhle, moc dobře jsem věděla, kam tím míří a popravdě se mi to zamlouvalo. Šli jsme na opačnou stranu než Liam s Dan. Ano, měli tam dvoje kabinky na jiných místech, divný… Zayn vzal první tričko, které uviděl a už mě táhl dovnitř. Rychle jsme tam zalezli a on za námi zatáhl závěs.
"Maliku, Maliku, kdyby tě tak viděl Liam," smála jsem se.
"Už jsem to nemohl vydržet, ještě, že je Liam tak nadrženej," smál se a hned poté mi vlepil pusu. Líbali jsme se tam jak třináctiletí puberťáci.

"Zayne, už jsme tady podezřele dlouho," odtrhla jsem se od něho po vášnivé líbačce.
"Ach jo, tak jenom doufám, že si Dan bude zkoušet ještě něco," řekl zoufale. Ještě jsem mu vlepila pusu a "nenápadně" jsme vylezli ven. 
"Tady jsi, Emmo!" odchytil mě Liam. Zayna jsem rychle strčila zpátky do kabinky, z ní se ozvalo tiché "au". Snad ho neviděl. Nevím, jestli by nám uvěřil, že mi Zayn opět zapínal šaty, ještě k tomu, když tady žádný ani nemám.
"Co-co je?" rychle jsem vykoktala.
"Dan potřebuje s něčím poradit," ukazoval na druhou stranu obchodu.
"Ehm, dobře," nervózně jsem se usmála.
"Kde máš vlastně Zayna?" očima přejel celý obchod.
"No on…" Mysli Emmo! "Šel se podívat po nějakých kalhotách, myslím," ukázala jsem směrem k pánskému oddělení.
"Jo aha, taky jsi jdu jedny zkusit," šel do té kabinky, ve který je Zayn!!
"Ne, tam ne Liame!" rychle jsem si před něj stoupla.
"Proč?" nějaký dobrý důvod!
"Protože… jsem si vlastně ještě nezkusila jedno tričko," snažila jsem se znít věrohodně.
"Aha a kde ho máš?" podezřele se na mě díval! A do prdele!
"No, zapomněla jsem ho uvnitř," nervózně jsem se zasmála.
"To bude tím posunem času, neboj zvykneš si," smál se a jemně poplácal po tváři.
"Jo, asi jo," smála jsem se. Naštěstí šel do jiné kabinky! "Dobrý, můžeš!" šeptala jsem.
"Ty mě jednou zabiješ!" Zase si držel čelo.
"Nemůžu za to, že se tady zjevil Liam!"
"Fajn! Vaše rodina mě jednou zabije!" nadával si tam sám pro sebe.
"Jo dobrý a teď zmiz, za chvíli vyleze a já musím za Dan," šla jsem k její kabince. "Dan? Liam říkal, že potřebuješ s něčím pomoct," volala jsem na ni za závěsem.
"Jo, pojď dovnitř." Stála tam v krásných šatech Moc jí slušely, taky co jí nesluší!
"Krásný šaty," obdivovala jsem je. Jenom se usmála.
"No právě! Jsou dokonalý, ale to tyhle taky! A já teď prostě nevím!" ukázala na druhé šaty, které byly taky moc hezké. Chápu, že si nemůže vybrat.
"Jo, to věřím, ukaž ty druhý," dala si je před sebe. "Jo, vezmi si t,y co máš na sobě, k tobě se hodí víc," usmála jsem se.
"Jo, taky si myslím, díky."
"Nemáš zač." Už jsem chtěla odejít.
"Jo a Emmo?"
"No?" otočila jsem se.
"Co je mezi tebou a Zaynem?" Začala se usmívat. A sakra, hlavně zůstat v klidu!

Outfit Emmy :

Outfit Dan: