5 idiots and me |✓|

20

Když už se to konečně uklidnilo, dala jsem si sluchátka do uší a pustila písničky. Z toho všeho jsem byla celkem unavená a do toho ty písničky, no prostě jsem si na chvilku zdřímla.

"Emm." Někdo semnou třásl. Pomalu jsem otevřela oči.
"Já-já usnula?" otírala jsem si oči.
"Jo, už jsme na místě." Tak aspoň jsem si ušetřila další šoky.
"Tak si trošku uprav vlasy a můžeme jít, bude tam pár fotografů." Uprav vlasy?
"To se za mě jako tolik stydíš?" vypěnila jsem. Nevím proč, ale Zayn mě začíná pěkně štvát!
"Už zase?" nadechl se.
"Jo, už zase!"
"Dobře, tak si běž před ty paparazzi třeba s tím hnízdem pro papoušky, co máš na hlavě." Mrkl na mě a s klidem odešel za klukama.
"Co si to dovoluješ!" Vytáhla jsem teda zrcátko a jak to říct, vypadala jsem hůř jak paní Thomsnová. To už je co říct! Ale i tak, to mohl říct trošku líp, ne? Potom, co jsem ze sebe udělala člověka, jsem šla za klukama s tím, že už můžeme vyrazit.
"Fajn jsme všichni, Emma se Zaynem k sobě a můžeme jít," dal nám rozkazy Paul. Vražedným pohledem jsem sjela Zayna, ten velice rád chytl moji ruku a pošeptal mi do ucha.
"Zase jsem měl pravdu, co?" řekl tak sexy! Vlastně ne sexy! Vůbec to nebylo sexy! Řekl to drze a namyšleně, jo!
"Já tě fakt z-!" v tom Paul otevřel dveře a na nás se vrhli blesky z fotoaparátů. Do toho začali řvát všelijaký otázky, většina se samozřejmě týkala nás se Zaynem. Přes ty všechny blesky jsem skoro nic neviděla! Bylo to hrozný! Ani jsem pořádně nevěděla, kam jdu. Naštěstí mě vedl ten idiot. Konečně jsme všichni zalezli do auta.
"Panebože! Tomu říkáš pár fotografů?" vpálila jsem mu, hned jak se zavřeli dveře.
"Nečekal jsem, že jich tady bude tolik! Asi se všichni chtěli přesvědčit, jestli fakt chodím s někým takovým." Zase ten jeho drzý výraz!
"Někým takovým? Co tím chceš jako říct?" Jo, skončím brzo na práškách.
"Ten New York je ale krásný město, že?" řekl Harry a naši hádku úplně ignoroval.
"Vůbec nic tím nechci říct, možná akorát to, že by ses mohla začít chovat jinak?"
"Jako jak jinak?!" mám mu padat k nohám a modlit se za jeho vlasy, nebo co?
"Jojo nádherný a i počasí nám vyšlo," komunikoval s Hazzou Niall.
"Nevím,hmmm...třeba dospěle? Říká ti to slovo vůbec něco?" vysmíval se mi.
"Děláš si srandu?! Nevím, kdo se tady chová jak malý harant, který ani nemůže jít sám na záchod!"
"Byla tma!"
"Nechte toho!"
"Ale Paule!" vykřikli jsme naráz.
"Řekl jsem dost, takhle to dál nejde, musíte to hrát přesvědčivě, ne že po sobě budete furt štěkat!" začínal pomalu rudnout.
"Fajn!"
"Jo, fajn!" naštvaně jsem se otočila na druhou stranu, abych se nemusela dívat na toho nagelovance. Přijeli jsme do hotelu Plaza. Chápete to? Je úžasný!
"Takže, Harry je na pokoji s Louisem, Liam s Niallem a ty Emmo se Zaynem," sdělil nám Paul. Slyšela jsem dobře?
"Yeaaah!" vykřikli Louis s Harrym a rozběhli se k výtahu, jako malý.
"To to musíme hrát až tak vážně?"
"Jo, nemůžeme si dovolit, aby na to nějak přišli, hold to nějak vydržíte." Hodil nám klíč od pokoje. Stokrát radši bych byla na pokoji s perverzákem Hazzou, než s ním!
"Bože!"
"Měla by jsi být ráda, že semnou můžeš sdílet pokoj!" no ne, Zaynovo ego se opět ozvalo?
"A nevěříš si nějak moc?"
"Nechte toho! Jsou tady lidi!" zklidňoval nás Liam. Co jsem komu udělala? Jsem opravdu zvědavá, jak to zvládnu, být jenom s ním na pokoji! Na recepci nám dali klíče a všichni jsme si šli vybalit. Náš pokoj byl opravdu nádherný! Všechno bylo k sobě dokonale sladěné a luxusně zařízené. Hned za dveřmi se nacházel obývací pokoj, sladěný do žlutobílé barvy.
"Páni!" zírala jsem s otevřenou pusou. Zayn se jenom usmál, ten je asi na takový přepych zvyklý. Když jsem ale přišla do ložnice, čekalo mě tam ne moc hezký překvapení. Byla tam jenom manželská postel!
"To si dělají srandu, ne!" hned teď jsi půjdu stěžovat! Zayn se jenom blbě smál. "To není vtipný!" spíš smutný!
"A víš, že je? Už se těším na naše společný noci." Opět můj účinný vražedný pohled, teď ale nějak nefungoval, Zayn se jenom přiblble usmíval dál. "Neříkej, že ti vadí semnou spát na jedné posteli, vím, že ti to dělá radost."
"Měl by sis zvyknout, že z tebe nešílí každá holka, chlapečku." To ho asi trošku naštvalo, no co už, má co chtěl. Pak jsem si uvědomila, že máme vlastně gauč.

"No né, oni tady přece jenom ustlali i pro tebe." Usmála jsem se na něho.
"Na to zapomeň."
"Bude se ti tady krásně spát." Usmívala jsem se, co nejvíc to šlo.
"Nikdy!" neposlouchala jsem ho a šla na balkon. Z něho byl nádherný výhled na celý New York! Je to opravdu překrásné město. Zayn přišel zamnou.

"Nemysli si, že budu spát na gauči!" můj hysterický manžel dorazil.
"Můžeš se na chvíli ztišit? Vychutnávám si ten krásný výhled!" přiložila jsem mu ruku na tu jeho ukecanou a drzou hubu! Ehm, teda pusinku.
"Tohle nevydržím!" šel si lehnout na postel a pustil si televizi. Poté, co jsem se konečně mohla v klidu porozhlédnout po celém městě, jsem měla chuť to tady všechno vidět! Takže jsem si šla pro kufr a vybalovala si nějaký věci. Zayn mě chvíli pozoroval.
"Ty někam jdeš?" řekl, když viděl, že si vybírám oblečení.
"Co ti je do toho?" nadzvedla jsem obočí.
"No, je mi do toho hodně! Protože jestli jdeš ty, musím jít taky." Poslal mi pusu…bože.
"To je dobrý, obejdu se bez tebe." Poslala jsem mu ji zpátky ala boss!
"Neboj se, taky by mi neuškodilo pár minut ticha, ale kvůli lidem a fotografům musíme být vidění spolu, víš?"
"Takže to, že teď spolu "chodíme" znamená, že se teď od sebe nesmíme hnout?"
"Přesně tak." V minulým životě jsem musela být minimálně Hitler!
"V tom případě se zvedej."
"Moc rád bych s tebou zašel do města a koupil ti nějaký sexy prádýlko zlato, ale teď nikam nejdu." Zlato? Prádýlko? Chlapeček by potřeboval lekci!
"To zlato si laskavě nech, prádýlko od TEBE fakt nepotřebuji a já jdu, což znamená, že ty taky, jak jsi mi před chvílí řekl,

." Usmála jsem se na něj. Měl z toho opravdu radost, to jsem přesně chtěla.
"Nemůžeme jít někdy jindy?" znuděně přepínal kanály v televizi.
"Počkej, nech mě přemýšlet…ne." V tom přišel k nám na pokoj Paul.
"Paule prosím, já s ní nechci jít do města!" spustil hned jak vešel dovnitř. Ten se jenom hluboce nadechl.
"Co se zase děje?"
"Chce jít do města!"
"Jo, ale bez něj! Jenže to prej nejde!" rozhazovala jsem rukama jak blázen.
"Přesně tak, buďto půjdete spolu, nebo vůbec," ujasnil nám.
"A dámy mají přednost, takže se zvedej broučku."
"Jo, ale ty nejsi dáma, takže nikam nejdeme."
"Promiň, já zapomněla, že z nás dvou jsi ta dáma ty!" začal jsem se smát. Zayn už vypadal, že opět vypustí z úst něco "chytrého", ale Paul byl rychlejší.

"Uděláme to takhle, stříhněte si ano? Tyhle vaše hádky mě opravdu začínají unavovat!"
"Fajn." Dobře Emmo, tohle prostě musíš vyhrát! Zayn se teda zvedl a šel odhodlaně zamnou.
"Raz, dva, tři, teď!" Bože ne! Ten idiot vyhrál!
"Takže jsme doma." Smál se jak blbej!
"Jsem rád, že jste si to vyřešili a teď vás opustím, jdu si lehnout."
"Tak vidíš, do města prostě půjdeme jindy." Mrkl na mě a vítězně si zase lehl k televizi!
"Nesnáším tě!"
"Taky tě miluju, zlato." Ignoroval mě a byl zažranej do televize!
"Co tady mám jako dělat, nevíš?" to zase bude velice chytrá odpověď!
"Můžeš se semnou třeba dívat na televizi." Poklepal na místo vedle něj.
"S tebou? Díky, nechci!"
"Fajn no." Tak já jsem v tak úžasným městě a budu sedět na pokoji, ne! Šla jsem na chodbu s tím, že navštívím kluky. Když jsem procházela kolem pokoje Larryho, ozývaly se z něho docela divný zvuky, dobře, takže se jde k bráchovi a Niallovi