5 idiots and me |✓|

48.KONEC

Z pohledu Emmy

Rychlostí blesku jsem vypadla z budovy. Zamaskovaná kapucí a brýlemi, které měly zamaskovat moje teď už červené oči plných slz. Před budovou se to samozřejmě hemžilo novináři, po mé menší hádce s Perrie. Teď jsem nechtěla nic jiného, než se co nejrychleji dostat do hotelu, sbalit si svoje věci a chytit nejbližší letadlo zpátky do Anglie. Trvalo mi celou věčnost, než jsem se prodrala mezi paparazzi, od kterých jsem si vyslechla plno zajímavých věcí a chytila taxík.

Tohle jsem vážně podělala, první kluk v mém životě, který mě doopravdy miloval a já to takhle zkazím? Vážně, nejradši bych si nafackovala! Asi ho můj odjezd bez vysvětlení nebo rozloučení hodně zabolí, ale je to vlastně pro jeho dobro. Kdybych s ním zůstala, média by pronásledovala kluky na každém kroku. Pořád by plnili titulní stránky dalšími průsery, kterých bych samozřejmě byla součástí. I když jsem většinu času strávenou s nimi na ně nadávala, tak mi ty chvilky budou chybět. Asi si říkáte, komu by chybělo Niallovo prdění, Harryho a Louiho ošahávání, Liamovi rozumy a Zaynův lak na vlasy, ale jistým způsobem si na to zvyknete. Za tu krátkou dobu jsme toho spolu hodně zažili a já našla lásku v člověku, u kterého bych to nikdy nečekala. Sice jsme to ze začátku museli všechno hrát a jistým způsobem se i "nenáviděli", ale mezi nenávistí a láskou je, jak se říká, opravdu tenká hranice, kterou jsme se Zaynem překročili.

Za nějaký čas na mě snad zapomene a najde si dívku, která si bude vážit všeho, co pro ni dělá a já? Vrátím se zpátky do Anglie, kde se budu snažit pokračovat v mém životě bez Zayna…

Z pohledu Zayna

S kluky jsme konečně dozpívali a já se netěšil na nic jiného, než si před večerním vystoupení dám dvacet. Po včerejší noci a hádkou s Em ho fakt potřebuju, jinak bych to večer nedal. Když jsem se šnečím krokem plazil k šatnám, zastavil mě Paul.

"Myslím si, že bude lepší, když si to dáte ještě jednou, ne? " podíval se na mě a pak na kluky. Nevím, jestli je to tím, že jsem tak unavený, ale připadal mi, já nevím, nervózně? Asi jsem už vážně přetažený.

"Znovu? Zbláznil ses, Paule? Sotva vidím a Niall má hlad, jedeme zpátky na hotel," odpověděl mu Loui. Vidím, že nejsem sám, který už sní o posteli.

"Stalo se něco?" ozval se zamnou Liam. Otočil jsem se a pochopil, že to je mířeno na Paula.

"Co by se mělo stát?" překračoval z jedné nohy na druhou.

"No, že je u vchodu tolik novinářů, měli by tady být až tak za tři hodiny," ukázal směrem ke dveřím, kde jich bylo opravdu hodně a vypadali, že opět přišli na něco zajímavého, asi bych se měl začít bát…

"Nebojte se, všechno je pod kontrolou," věnoval nám uklidňující pohled, který teda konkrétně mě, moc neuklidnil, právě naopak.

"Tak to vyklop. Zase jsme něco provedli, že jo?" pobízel ho Niall. Podíval se na každého z nás a Loui automaticky zvedal ruce, že je v tom nevinně.

"Tak počkat, kde je Emma?" napadlo mě. Celou zkoušku se tady neukázala, bože! Určitě se jí něco stalo!

"Kde by byla, před chvílí odjela taxíkem zpátky do hotelu, nebylo jí dobře." Nebylo jí dobře?

"Paule, přísahám bohu, jestli mi neřekneš pravdu, tak-" Doslova jsem zamrzl na místě, když jsem spatřil Perrie. Co tady ksakru dělá? Zrovna ji vyváděli z budovy, obklopili ji novináři a zahlcovali ji otázkami, kterým jsem nerozuměl. Teď mi to začalo do sebe zapadat. Emma odjela, protože jí údajně nebylo dobře, Perrie právě vyvádějí z budovy a je tu novinářů, jako kdyby Justin Bieber oznamoval duet s The Wanted. Určitě se něco stalo a já zjistím co!