5 idiots and me |✓|

34.

"Ty mě vážně chceš nechat jenom kvůli ní?" Přibližovala se ke mně.

"Jmenuje se Emma! A je skvělá, takže ano, chci."

"Už si nepamatuješ jaký to bylo, když jsme byli spolu?" Čím dál tím víc se ke mně přibližovala a já před ní couval, až jsem narazil do zdi.

"Chceš říct, do té doby, dokud jsi to nepos- nezkazila?"

"Ale no tak Zayne, já vím, že mě chceš." Začala mě líbat! Celá se na mě začala lísat! Rychle jsem ji od sebe odtáhnul.

"Co to sakra děláš? Ty jsi mi nerozuměla? Je konec!" zakřičel jsem na ni a odešel. Že já idiot s ní vůbec šel! Měl jsem v plánu okamžitě najít Emmu a jet do hotelu, tady už nebudu ani minutu. Zdálky jsem viděl jen Eda, takže jsem zamířil k němu.

"Hele neviděl jsi náhodou-"

"Můžeš mi říct co jsi jí udělal?" vyjel po mě hned.

"Co-co? Komu?" nechápavě jsme na něj zíral.

"Komu? Ty se mě ještě ptáš? Emmě přeci!"

"Vůbec nevím o čem to mluvíš!"

"Nevíš?! Šla tě hledat a pak tudy běžela pryč a brečela!"

"Brečela?" Prosím, že to není pravda! Určitě mě musela vidět s Perrie! Ale já přece nemůžu za to, že po mě vyjela! Já jsem takovej kretén!

"Do prdele!" rychle jsem se vydal k východu. Musím ji co nejdřív najít a vysvětlit jí, že to není pravda! Venku mě hned zablokovalo několik fotografů!

"Co jste provedl vaší nové přítelkyni?! Proč plakala?" Blesky lítaly jak blbé a já se odsud nemohl vůbec dostat.

"Pusťte mě!" řval jsem na ně, bohužel mě úplně ignorovali. Pak mě naštěstí zachránil Paul, který je už srovnal, použil pár sprostých slov a během chvilky jsme už seděli v autě.

"Díky Paule, neviděl jsi Emmu?" rychle jsem na něj vybalil.

"Můžeš mi prosím tě říct, co se tady děje? Před chvíli ven vyběhla s pláčem Emma a teď ty! Co jsi jí provedl? Měli jste spolu chodit, aby vás nerozmazávali v médiích a ty se chováš takhle?" Pomalu začal rudnout.

"Za to všechno může Perrie!" Podle jeho výrazu jsem poznal, že vůbec neví která bije.

"Fajn, takže od začátku. S Emmou jsme spolu, jako doopravdy spolu, ne jenom naoko, no a já dnes potkal Perrie, celý večer do mě hustila sračky a pak po mě vyjela! A Emma to asi viděla, takže si teď myslí, že jsem ji podvedl, ale to vůbec není pravda a já jí to teď musím co nejrychleji vysvětlit!" vychrlil jsem ze sebe jak nejrychleji jsem mohl.

"Ty seš takovej idiot!" Dal mi výchovný pohlavek.

"Já za to nemůžu!" hájil jsem se.

"Fajn, takže jedeme do hotelu, Emma bude určitě tam, ty se jí omluvíš, všechno vysvětlíš a médiím řekneme…" přemýšlel. "Že jí třeba umřela rybička."

"Paule? Ty jsi pil?"

"Tak si vymysli něco sám! Něco zmrvíš a já abych to pak za tebe žehlil!" vypadal fakt naštvaně.

"Všechno bude v pohodě! Emmě to vysvětlím!" řekl jsem, ale sám tomu moc nevěřil. Jenom jsem doufal , že mě Emma vyslechne. Konečně jsem stáli před hotelem, rychlostí blesku jsme se dostali k nám do pokoje.

"On-ona tady není!"

"Do pr-háje! Kde může být? Zavolej jí!" Paul trošu zuřil, měl o ni starch, stejně jako já! Rychle jsem vytáhl mobil a snažil se jí zavolat, samozřejmě marně, mobil měla vypnutý.

"Vypla si ho!"

"Proč nemůžu mít ani jeden den klid?!" nadával si sám pro sebe.

"Počkej, ještě se mrkneme ke klukům na pokoje," napadlo mě.

"Dobře." U Liama nikdo nebyl, ještě jsem zkusil zaklepat u Larryho. Otevřel mi Hazza v trenkách.

"Co je?"

"Neviděl jsi Emmu?" chtěl jsem jít dovnitř, ale zastavil mě.

"Viděl, mám ti vzkázat, že tě nechce vidět a že přespí u nějaké kamarádky, takže ji máš nechat na pokoji a mám tady návštěvu, takže kdybys mohl… " řekl nervózně.

"Harrolde! Co jsem ti o tomhle říkal!" sjel ho ještě Paul.

"Paule, nedělej mi ostudu, jo?" řekl naštvaně.

"Fajn, vyřídíme si to později!"

"Nemůžu se dočkat!"

"Nechte toho! U jaký kamarádky? Co přesně říkala! Jak může mít kamarádku v New Yorku?!" zavalil jsem ho otázkami.

"Uklidni se! Ona tě prostě nechce vidět, takže by jsi ji měl nechat být," vypadal naštvaně.

"Cože? Musím jí něco okamžitě vysvětlit!"

"Ale ona nemá zájem! Emma je skvělá holka a tohle si od tebe nezaslouží a te, mě prosím omluvte!" zavřel nám před nosem.

"Co to s ním je?" nechápal Paul.

"Nevím a taky vůbec nevím, co mám teď dělat!" Byl jsem už fakt zoufalej.

"Víš co? Běž si lehnout, Emma se zítra určitě objeví a ty jí to vysvětlíš, jo? Já se teď vrátím zpátky a dovezu zbytek," táhl mě na pokoj.

"Ale Paule, já ji musím najít-"

"Nehodlám s tebou diskutovat Zayne, ráno se to vyřeší, věř mi," povzbudivě se na mě usmál.

"Fajn..." Nezbylo mi nic jiného než souhlasit. Na pokoji jsem ještě musel něco vypít, jinak bych se asi zbláznil, pak si toho moc nepamatuju…

Z pohledu Emmy

Kolem třetí ráno, se nám někdo snažil dostat do pokoje. Řekla bych, že to byl tak trošku opilý Louis, který si nepřečetl smsku od Hazzy, že sem nemá lézt.

"Bože to si dělá srandu!" naštvaně a v polospánku vstal Harry a jen v trenkách mu šel otevřít. "Co tady děláš?!" vyjel hned po něm.

"By-bydlím ne?" opíral se o něho.

"Psal jsem ti, že tady mám návštěvu a že máš jít spát k Zaynovi!"

"Která svině!" nařval na celý hotel a vpadl dovnitř. "Emmo?" nechápavě na mě ze země zíral.

"Louisi! Řekl jsem ti, že máš jít spát k Zaynovi!" zvedal ho ze země.

"Tak ty mě podvádíš s Emmou?!" zabíjel ho pohledem.

"Neřvi! Jen tady chtěla přespat, tak už to neřeš ano?" Tahal ho na nohy.

"Já k tomu nar-narcisovi nejdu! Ještě se přiotrávím lakem na vlasy! Spím tady!" skočil doprostřed postele a nemínil se hnout.

"Řekla bych, že s ním už nehneš." Lísal se ke mě a lezl mi pod peřinu.

"Budeme to muset nějak zvládnout, no." Lehl si na druhou stranu, tím se díky bohu Louis odvalil k němu. To zase bude noc. Po chvilce jsme všichni tři namačkaní u sebe usnuli