5 idiots and me |✓|

41. pavouci nee

"Počkejte, kde je Niall?" zastavil nás Liam. Na toho by jsme úplně zapomněli! Bože jen ať někde nežere lvům potravu…

"Já se z vás fakt zblázním! Kde máte Nialla?! Jestli se někde vozí na žirafách, tak už vážně dostanu infarkt!"

"V klidu Paule! Na tučňáky jsme šli jenom s Harrym, Niall seděl u stolu!" vysvětloval mu celý zmrzlý Louis.

"Mobil mi nebere," řekl zoufale Liam. "Panebože... vy dva jeďte do hotelu, večer máte koncert, takže Louis nemůže být nemocný, já s Liamem půjdeme ke lvům a ty Emmo se Zaynem jděte k opicím, jestli ho najdete, tak mě dejte okamžitě vědět, abych ho pak mohl zabít sám!" rozdělil všem role a než bych mohla začít protestovat, už byli všichni pryč.

"Bezva…" podívala se jsem na toho, kdo mi tady zbyl a beze slova jsem se vydala k pavilonu opic.

"Počkej na mě! Ještě ty se mi ztrať a Paul už nás postřílí všechny," doběhl mě. Chtěla jsem ho tak trošku odpálkovat, jenže se přímo před námi zjevilo několik fotografů a začali na nás řvát všelijaké otázky, které se týkaly samozřejmě hlavně naší dvojice Larry a jejich "dobrodružství".

"Pojď!" Zayn mě chytl za ruku a začal utíkat! Ti idioti s foťákama nás samozřejmě pronásledovali! Už mě tahle honěná s těma volama vážně nebaví, všude samá zatáčka a lidi na vás čumí, jako co tady sakra nacvičujete. V jedné zatáčce, Zayn zabočil do nějaké tmavé místnosti a zacpal mi pusu! Dělá si srandu? Běžím tady jak idiot po zoo, jenom proto, že hledám druhého idiota, pak mě dotáhne do úplný tmy a ještě mi zacpe pusu, abych se celá udýchaná ještě zadusila! Když slyšel, že jsou pryč, pustil mě.

"Jsi v pohodě?" celý zadýchaný se mě ptal.

"Ne! Už mě tyhle honičky vážně nebaví! Nemůžu dýchat a jsme v nějaký tmavý díře!"

"No, tak na to, že nemůžeš dýchat, ti ta pusa pěkně jede," řekl a šel dál do místnosti, já to radši nekomentovala a šla za ním. V dálce se objevovalo trošku červeného světla, aspoň něco.

"Tady nás snad nenajdou," řekl Zayn a sedl si.

"Jo, měli by jsme tu chvíli počkat a pak jet do hotelu," přisedla jsem si k němu.

"To je beztak kvůli Larrymu, museli to hned všem zavolat, protože tohle se jen tak nevidí," lehce se pousmál.

"Jo, to fakt ne," najednou jsem se s ním bavila, jako by se vůbec nic nestalo, což mě samotnou překvapilo.

"Víš, musím ti něco říct," řekl po chvilce ticha a podíval se na mě.

"Zayne prosím… já už to nechci dál řešit," sklopila jsem hlavu, protože jsem přesně věděla, co chce říct.

"Ale když mě to strašně ničí, že spolu nejsme, ještě když jsme se rozešli vlastně kvůli lži!" chytl mě za ruku. Absolutně jsem nevěděla, co mu na to říct. Nejradši bych se k němu vrhla a objala ho, jenže co by bylo pak? Ublížil by mi za týden úplně stejně.

"Copak ty mě už nemiluješ?" zvedl moji bradu a já v jeho očích viděla smutek a kapku naděje.

"Miluju Zayne…" usmál se. "Ale-"

"Ne," dal mi na ústa prst. "Prosím, neříkej žádné ale." Byla jsem úplně mimo z toho, jak jsem se zase ztrácela v jeho očích. Pomalu se ke mě nakláněl a já už byla odhodlaná ho i políbit…

Jenže pak mě začalo něco lézt po rameni! Rychle jsem otevřela oči a viděla na sobě obří tarantuli!

"Áááá ježiši!" Rychlostí blesku jsem vyskočila a pištěla na celý areál.

"Panebože!" Zayn začal pištět ještě víc, než já!

"Sundej mi to!" řvala jsem a skákala na jedné noze, jenže ta svině ne a ne spadnout!

"Já se toho bojím!" skákal jak malá holka.

"Dělej!" pištěli jsme tak, že to museli slyšet úplně všichni!

"Tak fajn, ale dělám to jenom proto, že tě miluju!" zařval a toho obřího pavouka ze mě shodil. Začala jsem se všude otírat a kontrolovat se, jestli po mě ještě něco neleze.

"Dobrý?!" ptal se mě celý vystrašený, podívala jsem se na něj a jemu jeden lezl po hlavě! My idioti jsme vlezli mezi pavouky!

"Ježiši, leze ti po hlavě!" ječela jsem a křečovitě mu ukazovala na hlavu.

"Moje vlasy!" pištěl, jak kdyby ho zabíjeli, jedním švihem toho hnusného tvora shodil, vzal mě za ruku a utíkal z tohodle hrozného místa! Konečně jsme vylezli ven!

"Neleze po mě ještě něco?" prohlížela jsem se celá vystrašená. Zayn si mě celou prohlídl a usoudil, že už na sobě žádný svinstvo nemám. "Málem jsem tam zkolabovala," sedla jsem si na nejbližší lavičku a rychle vydechovala. Zayn si sedl vedle mě, byl úplně bledej.

"Tady jste!" našel nás Paul i s Niallem, takže ho našli.

"Měli jste hledat Nialla a ne se opalovat na lavičce!" sprdnul nás hned.

"Před chvílí jsme prodělali infarkt, tak nás nech chvíli být!"

"Co jste proboha dělali?" ptal se Liam. Zayn nic neřekl, jen vystrašeně ukázal na ony dveře, které vedou do té hrůzy.

"Ježiši seš v pořádku Zayne?" Niall si ho hned prohlížel, jak si přečetl cedulku s obřím názvem PAVOUCI. Mě se jako nikdo nezeptá jestli jsem v pořádku?

"Proč tam lezete, když se jich bojíte?" nechápal Paul.

"Honili nás paparazzi!"

"Jo takhle."

"Počkat, kde jsi byl Nialle?!" Tenhle šok, jsme měli vlastně kvůli němu!

"Dostal jsem hlad, tak jsem si zašel pro pizzu a když jsem se vrátil, už jste tam nebyli," nevinně pokrčil rameny.

"To se mi snad zdá…" tlukot mého srdce už konečně začal trošku zpomalovat, jenom doufám, že z toho nebudu mít noční můry.

"Tak pojďte, dneska už to stačilo," pobízel nás Paul, všichni souhlasili, takže pro nás přijel řidič před zoo a jeli jsme s hrůzným zážitkem zpátky do hotelu