5 idiots and me |✓|

31

"Já? Nikdy!" smála jsem se. Překvapení moc v lásce nemám, takže jsme netrpělivě čekala co za překvapení, ze Zayna vypadne.

"Nedíváš se?" ujišťoval se.
"Nedívám," smála jsem se.
"Dobře, můžeš." Otevřela jsem oči a viděla Zayna jak drží tašku a usmívá se.
"Co to je?"
"Otevři a uvidíš," podal mi ji a dal pusu.
"Zayne, víš co jsem ti říkala o utrácení?"
"A víš co jsem ti na to řekl já, ne? Takže nechci nic slyšet a už to konečně otevři," pobízel mě. Nakoukla jsem teda do tašky a viděla úžasný boty! S pusou dokořán jsem je vytáhla a nevěřila svým očím.
"To jsou?" Byla jsem tak trošku v šoku.
"Ty boty, které se ti tak líbily? Jo," usmíval se.
"Kdy jsi je koupil?"
"Když sis zkoušela šaty. Viděl jsem na tobě, jak se ti strašně líbí, takže jsem prostě musel, myslím si, že se ti dnes k těm šatům budou dokonale hodit." Bože, to je tak sladký.
"To je od tebe moc hezký zlato, to si ani nezasloužím!" objala jsem ho.
"Ale zasloužíš," dal mi pusu do vlasů.
"Seš ten nejlepší kluk, jakého jsem si kdy mohla přát!"
"Taky si myslím," smál se. "A teď už běž, ať na tebe holky nemusí čekat."
"Děkuju moc!" políbila jsme ho.
"Nemáš zač." Ty boty byly tak drahé a on mi je přece jen koupil. V tÉ době jsme se nějak extra nemuseli a i přes to pro mě udělal něco tak hezkýho. Je prostě úžasnej! Na pokoj jsem přišla s těma nejdokonalejšíma botama na světě a přiblblým úsměvem k tomu!
"Ó můj bože!! Dan začala pištět na celý pokoj, hned jak moje nové botičky uviděla. "To je to překvapení? Bože, ty jsou úžasný! To je od něho tak hezký! Musíš si je večer vzít!" lítala kolem mě jak blbá a vypadala, jako by měla epileptickej záchvat.
"V klidu Dan, jo? Nádech, výdech!" smála jsem se.
"Dobrý… jsem v klidu!" Taky se smála. "Počkej, on je vybíral sám? Má skvělej vkus!" prohlížela si je ze všech stran.
"No, já jsem si je vlastně vybrala sama, když jsme byli v Londýně, tak jsem si je zkoušela, ale nechtěla jsem je, protože byly moc drahý, no a pak, když jsem si zkoušela šaty, mi je Zayn tajně koupil, no není sladkej?"
"Awww, bože vy jste oba dva sladcí!" rozplývala se. Pak došla Lou. Přivítali jsme se s ní a já si šla zatím dát sprchu a umyla si hlavu. Poté mi vlasy Lou vyfoukala a nakulmovala. Pak mě dokonale nalíčila, je fakt dobrá. Celou dobu jsme si s holkama povídaly a opravdu se nasmály. Když už jsem byla hotová, oblékla jsem si šaty a obula ty boží botičky od Zayna.
"Seš fakt kočka Emmo! A Liamek má vážně vkus! No jo, to má po mě," smála se Dan.
"Ale prosím tě, viděla jsi sebe?" Moc jí to slušelo, ostatně jako vždycky.
"Tak můžeme vyrazit? Kluci už čekají dole."
"Jasný, můžeme jít." Došly jsme před hotel, kde už kluci netrpělivě čekali. Všichni byli perfektně oblEčení, načesaní, navonění, no prostě jako vždycky pefektní. Když jsem scházela schody, Zayn se na mě tak krásně díval.
"Tak co? Je to přijatelný?" smála jsem se a podívala se na svoje šaty.
"Víc než přijatelný! Vypadáš úžasně," usmíval se a dal mi pusu na tvář, radši.
"Seš kus Emmo!" plácl mě Harrold po prdeli!
"Harrolde! Tohle si dělej Louimu, jo?" spražila jsme ho pohledem.
"Jo, tohle můžu dělat jenom já!" mrkl po něm Zayn. Rozdělili jsme se a namačkali se do dvou aut. Celou dobu jsem Zaynovi nervózně drtila ruku.
"Ehm, Emmo?"
"Co?" řekla jsem tak trošku duchem nepřítomně.
"Bude to v pohodě, jo? Nemusíš mi zlomit ruku," smál se a vymanil se z mého pevného sevření.
"Promiň," omluvně jsem se na něho podívala. Během chvilky jsme byli na místě. Všude tu byli fotografové, známé celebrity a všechny v těch nejhezčích šatech samozřejmě.
"Tak, jde se na to," povzbudivě se na nás podíval Paul. Dveře od auta se otevřely a všechny blesky mířila samozřejmě k nám. Zayn vystoupil jako první a pak mi jako gentleman pomohl z auta. Ruku v ruce jsme šli po červeném koberci a já se snažila jít a tvářit se normálně. Bylo to trošku těžké, přes ty všechny blesky. Procházeli jsme zrovna kolem skupinky čtyřech dívek. Jedna z nich, v otřesně růžových šatech, mě vraždila pohledem. Vůbec jsem nechápala proč.
"Ahoj Zayne," z vražedného pohledu přešla na falešný úsměv.
"Ahoj Perrie…" řekl s odporem Zayn. Tak proto mě mínila zabít pohledem, tohle je ta slavná Perrie a já kráva jsem ji nepoznala! Naživo vypadá úplně jinak, než jako v televizi, ale musím uznat, že je hezká, ale za to, co udělala Zaynovi, bych jí nejradši vytrhala ty její vlásky.
"Jsem ráda, že tě vidím, proč ses mi vůbec neozval?" promluvila k němu. Jenom jsem cítila, ja Zaynův stisk na mé ruce zesiluje.
"Nějak jsem neměl čas, ale tobě určitě dělal společnost, někdo z tvých přítelů, že?" To je můj kluk! Dobře jí to natřel. Zaynovu narážku úplně ignorovala a pohledem  sjela mě.
"Ty budeš asi ta Emma, že? Já jsem Perrie," podala mi ruku a nahodila její "milý" úsměv. Nerada jsem ruku přijala.
"Těší mě," snažila jsem se být milá. Musí asi hodně zuřit, že teď stojím poboku Zayna já a ne ona.
"Už musím jít, ale uvidíme se později, zatím se mějte." Opět na nás vycenila její vybělený chrup, otočila se a odešla za zbytkem skupiny.
"Milá…" promluvila jsem do ticha, které panovalo mezi námi. Samozřejmě jsem to nemyslela vážně, milá rozhodně nebyla.
"Jo… pojď půjdeme dovnitř." Byl z toho celý smutný chudák. Téma Perrie jsem radši dál nevytahovala a šla směrem ke vchodu, před ním nás ale zastavili fotografové.
"Chodíte spolu? Je toto vaše nová přítelkyně, pane Maliku? Jak dlouho už jste spolu?" přeřvávali se.
"Ano, Emma je moje přítelkyně a teď nás prosím omluvte," řekl v klidu Zayn a mi kolem nich propluli do sálu, kde jsme se usadili na naše místa. Bylo tu narváno a já nestíhala pobírat všechny ta známé osobnosti.
"Zvládla jsi to skvěle zlato," pošeptal mi Zayn.
"Díky," usmála jsem se na něho. Vlevo ode mě seděla Dan, vedle ní samozřejmě Liam, napravo byl Zayn, pak Loui a nakonec Harry. Celý večer jsme si užívali a dobře se bavili. V půlce si pro kluky přišel Paul s tím, že jsou na řadě s vystoupením.
"Držte nám palce holky," mrknul po nás Niall.
"Samozřejmě, že budeme!"

Celé jejich vystoupení jsme s Dan pištěly, křičely a zpívaly jako o život. Pokaždé, když se na nás kluci podívali, se začali smát, ale snažili se udržet si svoji kamennou tvář. Byli, jako obvykle úžasní. Všechny v sále rozkřičeli, takže tam byla skvělá atmosféra.
"Vážně nejste normální!" smál se Louis, když se kluci vrátili na svá místa.
"No dovol! Chtěli jsme vás podpořit!" smáli jsme se.
"Byl jsi skvělej miláčku," pošeptala jsem Zaynovi, když se usadil vedle mě.
"Takové fanynky si snad ani nezasloužíme!" smál se. Když vyhlašovali kategorii, kde byli kluci nominovaní, všichni jsme netrpělivě čekali, jak to dopadne a já opět Zaynovi drtila ruku, no co, hezky ho podporuju ne?
"A vítězem se stává…"

Chvíle napětí...

Outfit Emmy