5 idiots and me |✓|

1 díl

Konečně je to tu! Máma asi za deset minut odjíždí a já budu konečně volná! Sice jen na týden, ale aspoň něco. Dnes je u mé nejlepší kámošky velká párty, na oslavu konce školního roku. Ano, začaly mi letní prázdniny a hned mi máma uvolní dům. Mám to ale štěstí. Na dnešek jsem zvolila košili, krátké riflové kraťásky a černé conversky. Dala jsem si řasenku, nakulmovala vlasy a byla rozhodnutá se dnes pořádně opít! Po těch všech zkouškách ve škole, to už potřebuju. Byla jsem konečně hotová.

"Opravdu to tady zvládnete, kluci?"

"Mami, nedělej si starosti, bude to v pohodě, že jo kluci?"

"Samozřejmě, paní Paynová a na Emmu dáme pozor."

"Tak to jsem ráda a Liame, žádné pařby, je ti to jasný?"

"Mami, za koho nás máš? Budeme mít plno práce uhlídat tu puberťačku. Mimochodem, řekla jsi jí to už?"

"Ne, za chvíli odjíždím, takže se to dozví na poslední chvíli. Asi bude dělat trošku scény, ale ona se časem zklidní."

"Aha, no tak my to snad nějak zvládneme."

Seběhla jsem schody a už byla na odchodu.

"Tak ahoj mami a pozdravuj tetu!" řvala jsem na ni z předsíně.

"Emmo? Ty se někam chystáš?" řvala na mě pro změnu ona z kuchyně.

"Mami, je ta párty, neříkej mi, že si na to zapoměla," zhluboka jsem se nadechla.

"Počkej, počkej, hezky sem naklusej." S nechutí jsem tedy šla do kuchyně.

"Jestli mi teď řekneš, že nikam nemůžu tak..." Zůstala jsem stát. V kuchyni byl Liam i celá ta jeho banda. Ne, že bych je viděla poprvé v životě, ale nějak extra je nemusím.

"Ehm, mami?"

"Nazdar ségra," hrnul se ke mě Liam.

"No nazdar, co-co tady děláte?" Liam se raději vzdálil. Co na mě zase ušili?!

"No, víš Emmo, na poslední chvíli jsem se rozhodla, že tě tady kluci budou hlídat."

"Cože?!" vyjela jsem a ti čtyři idioti se začali blbě tlemit.

"Laskavě na mě nezvyšuj hlas, ano? Přece jenom jsi moc mladá na to, abych tě tady nechala celý týden samotnou."

"A to mi jako oznamuješ teď? Nejsem malý děcko! A když už, tak snad stačí, aby tady byl jenom Liam, ne?"

"Nestačí, měli být v hotelu, ale tam jsou neustálé zástupy fanynek, takže budou hezky tady. A je to!"

"Jo, budeme jako tvoje chůvičky," ozval se kudrnáč. Hodila jsem na něj svůj vražedný pohled.

"A co že jsi říkala o té párty?" A sakra jestli chci dneska někam jít, měla bych začít být milá.

"Je to na oslavu konce školního roku a musím tam jít!" začala jsem prosit.

"Jo tak ty musíš, hm fajn, můžeš jít," řekla mile.

"Děkuji!" vrhla jsem se jí kolem krku.

"Ale pod podmínkou, že tam půjdou i kluci."

"Děláš si srandu?"

"Vyber si, buďto s kluky, nebo po večerníčku hned spát."

"Fajn!" A to ty prázdniny tak hezky začali!

"No vidíš, hezky si to spolu užijete." Jo, to určitě!

"Tak já už musím jet, abych stihla letadlo." Sbírala si kufry.