10. Znovu v bezvědomí

1.2K 41 0
                                    

Stála jsem před mým domem a bála se otevřít dveře. 

Určitě tam na mě čekají ty tři osiny v zadku. Nezazlívám jim to tolik, je roztomilé, že se o mě takhle starají, ale je to dost otravné. 

Opravdu jsem si připadala jak neposlušné dítě, které ukradlo lízátko. 

To se snad nemůžu jen tak projít bez jejich přítomnosti? 

Potichu jsem otevřela dveře od domu a po špičkách se kradla po schodech do pokoje. 

Pokud jsou dva z nich vlkodlaci, už mě dávno slyšeli. Nebo si to spíš myslím.. Jsou napůl vlci a ty mají dobrý sluch, ne? Jsem ve světě nadpřirozena krátce! 

Otevřela jsem dveře od pokoje a modlila se, aby si moje stráž dala alespoň jednou pohov a nechal mě svobodně dýchat. 

Neměla jsem ale štěstí. Přede mnou stáli dva naštvaní vlkodlaci a jeden ještě naštvanější člověk. 

Jen jsem se naoko zatvářila kajícně (to jsem se naučila skvěle na minulé škole) a hned se na mě spustila lavina výchovných žvástů. Po dvaceti minutách strávených koukáním se na svoje nehty jsem se na ně rozzlobila. 

,,Jste moje rodiče? Ne! Tak mě nechte svobodně dýchat! Byla jsem za svojí nejlepší kamarádkou v nemocnici, protože ji napadla nějaká potvora. To mi to chcete zakázat? Fakt na vás nemám náladu!" štěkla jsem na ně rozhořčeně a cítila, jak mě pálí oči. 

,,Chtěla jsem se s tebou, Stilesi, usmířit, ale ty si pořád takový sobec a potřebuješ mě mít jenom pro sebe!" otočila jsem se na svého bratra a začaly mě brnět konečky prstů. 

,,Ty Scotte, si snad ještě horší! Chodíš s Kirou, ale žárlíš na Thea, protože mě nemáš! Rozhodni se, koho vlastně chceš, protože já ti znova nebudu dělat zadní vrátka!" křičela jsem na Scotta a můj pohled se stával čím dál tím tmavší. 

Viděla jsem, jak se na něj Stiles a Theo nechápavě koukli. 

,,A ty Theo.. Ty si jediný sladký, když se zlobíš, ale taky mi něco tajíš a neřekneš mi sám, co to je." U Thea jsem se trochu uklidnila, ale pořád jsem byla v ráži. 

Ani jeden z nich nedutal a upírali na mě vyděšené pohledy. 

Dělají si ze mě srandu?! 

Tohle mě dopálilo ještě víc. Vzala jsem rychle první věc, co jsem našla a švihla s ní o zem. Na prstech jsem uviděla dlouhé drápy a načernalé prsty. 

Snažila jsem se uklidnit, než abych nadělala nějaké další škody. 

Zavřela jsem oči a vzpomínala na včerejší noc. I když v ní figuroval jeden z pachatelů mého vzteku, byla to jedna z mých nejhezčích chvil, které jsem kdy zažila. Cítila jsem, jak se to zvíře ve mně uklidnilo, a tak jsem otevřela oči. 

Ty tři jelita na mě koukala, jako by tu místo mě stál mimozemšťan. Protočila jsem očima a zatleskala. Oni se probudily z toho transu, ale pořád na mě zděšeně koukaly. 

,,Dobře, možná mě dost štvete, ale pořád vás mám ráda. Ale to, co jsem řekla, je pravda. Zamyslete se nad tím později, teď mě pojďte obejmout." slyšela jsem, jak se Scott ptá Stilese, jestli nemám krámy. Jen jsem nad tím tvrzením zakroutila očima a uchechtla se.Šli ke mně opatrně, jako bych je měla kousnout. Což jsem měla snad i v plánu.. 

Nejdřív ke mně přišel Stiles a začal se mi omlouvat. 

,,Bráško, mám tě hrozně ráda, ale někdy jsi fakt nesnesitelný. Příště mi víc důvěřuj."

Werewolf or Vampire? | Teen Wolf ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat