Hodný Kluk

12

Taaak a máme tady další kapitolku doufáme že se bude líbit:) a nebojte se zanechat komentář :)

Trošku se pousměju ale pak se mi očka sama od sebe zavřou. Probudím se ani nevím kdy jsem celý obvazaný na židli sedí Sáša přikrytý dekou a spinká vedle něho spí i Lisa . Když se na sebe trochu kouknu klidně bych mohl jít za múmií hrudník i ruce mám obvázane a o hlavě ani nemluvím nechci je budit ale chci mít spoločnosť a tak že sebe vydám něco medzi štěknutím a zakňčením

Nezvládl jsem to, po tom, co si Sebastian zavřel Harryho do ordinace, tak jsem se sesypal. Nebýt Lisy, tak bych tam někde ležel v klubíčku na zemi a brečel. Ale po dlouhé době, nás Sebastian za Harrym pustil. Ten pohled byl strašný. Od pasu nahoru celý v obvazech. "Má jen naražený hrudní koš a žebra. Naštíplé obě pack...ruce a naraženou lebku. Je mimo ohrožení života." Pronesl znalecky. Sesunu se na židli vedle postele a opřu si hlavu o Lisu, která se usadí vedle mě. Po chvilce vyčerpáním usnu.

Vzbudí mě jakési kňourání. Když si uvědomím, co se stalo, kde to jsem, tak vyskočim ze židle a hrnu se k Harrymu. "Harry, Harry, jak se citíš? Jsi v pořádku? Tohle už mi nedělej! Ani nevíš, jak moc jsem se bál." Zase mi tečou slzy.

"Promiň,promiň promiň Harry nechtít to to auto to já né, auto narazilo ," kňuknu a usměju se .

"Ručky moc moc bolí a bříško taky,"s rukama opravdu skoro ani nemůžu hnout ale nohy mám kupodivu v pořádku a normálně si je cítím . Chci k Sášovi natáhnout ručku abych ho chytil za ruku protože brečí, ale má ruka se nějak nechce zvednout. Zlá ruka . A tak jenom zastříhám oušky a usměju se .

"Harry mít Sášu rád ," štěknu zvesela Když mě po chvilce začne hladit po oušku .

"Já tě mám taky rád. Moc moc rád." Šeptnu mu do ouška. Tak rád bych ho obejmul, ale to bych mu ještě víc uškodil.

Náhle do vnitř, do místnosti, vejde Sebastian s vážným výrazem. "Nechápu, proč jsem vám ho dával, vždyť jste tak nezodpovědný a ještě ke všemu už nemáte partnera. Takže si tu Harryho nechám, a až se uzdraví, tak se teprve uvidí, jestli ho k vám vrátím." Řekne.

Já to věděl, já to věděl. Já si asi nikoho tak úžasného nezasloužím. Rozvzlykám se a Lisa mě obejme.

"Ne, ne ,ne ,ne !Já nechci ,já chci mého Sášu ja utečú , nechci tu být." Zakňučím a i přes velikou bolest vyskočím z postýlky a skočím k mému Sášovi. Nepustím můj síce myslím že od té bolesti asi zemřu ,ale nevadí mi to. Nikdo mi nevezme mého Sášu chci být sním stará se o mě líp než předtím Sebastián.

"Harry mít rád Sášu Harry už nechtít Sebastiána !"zaštěkám a hlavičku si položím na Sášiho rameno.

Jemně Harryho obejmu, abych mu neublížil. Muselo to pekelně bolet. Zvednu si ho do náručí a donesu ho zpátky na postel.

Když ho zakrývám, tak se na mě smutně podívá.

Dám mu pusu na čelo. Ano, dal jsem mu pusu, no a co. "Harry, já tě mám taky moc rád."

"Sáši ne ,nechoď prosím má tady nechci být ,chci být stebou." Rozpláču se a začnu vzlykat. Ján chci být s mím Sášou.

"Nenechávaj mě tu ," začnu se odkrývat a stavat se k němu chytnu ho za ruku a postavím se k mému Sášovi .

"Chci být jenom s tebou."

Usměju se na něj a položím ho zpátky do postele. "Ty teď musíš hlavně odpočívat." Řeknu mu a pořádně ho zakryju dekou. Sebastian jen mlčí a čučí a Lisa se jen divně usmívá. "Harry, zlato, já chci být taky s tebou. Nenechám tě tu, jen se se Sebastianem půjdu domluvit, ano? Budeš hodný kluk a pockáš tu s Lisou, ano?"

"Ale slib mi že mě tady nenecháš dobrá ?" Zeptám se a smutně se usměju .Oni dva jdou někam přič .

"Neboj se Sáša tě tady nenechá samotného nemusíš sa bát on to zvládne budeš snámi dobře?" Usměje se a pohladí mě po oušku jsem rád že je tu se mnou .

"Pane Alexandře, doufám, že chápete, co po mě žadate. Jelikož jste se o něj nezvládl postarat, bydlíte teď sám a nemáte dostatečné znalosti ho v tomto stavu opatrovat, je mi líto." Pronese Sebastian. "Ale, ale, já nebydlím sám, žije u nás Lisa, je to doktorka." Snažím se ho přesvědčit.

"Liso co když se mu to nepodaři ,já se tak strašně bojím Harry chce být se Sášim nechci být tady chci být s ním . " Smutně se jí položím na nohy a začnu znova brečet . Nechci být tady.

Lisa mě začne hladit po oušku a ja se uklidním.

"No tak dobře, ale občas vás přijdu zkontrolovat a promluvím si s tou vaší spolubydlící. Dáte mi na ni telefon?" Zeptá se. "Děkuju, děkuju, není třeba, sedí s Harrym vedle." Brečím radostí, ale i vinou.

Když vejdeme zpět k Harrymu a Lise, snažím se neskákat po stropě radostí. Harry mi zůstane. Budeme spolu.

"Sáši !!!" Vykřiknu jednak kvůli bolesti ale hlavně kvůli tomu že jsem se bál že zůstanu sám . Pevně jsem ho chytnul kolem pasu a ocásek mu obmotám kolem ruky.

"Chci domů ,prosím"

Pohladím ho po hlavičce a ouškách. "Neboj, za chvilku pro nás dojede Ben a pojedeme domů." Usměju se na něj. Je mi ho tak líto.

Lisa se se Sebastianem posunula dál od nás a on jí dává příkazy, jak se o Harryho starat.

"Jdeme domů , budú stebou ?" Zeptam se šťastně Sášu jsem rád tak moc jsem rád že jeden domů ale bolest žeber a rukou už je nesnesitelná a tak ho musím pustit a rozplaču se opravdu to bolí po chvilce nás zavolá Ben a ja pomaloučku vyjdu . Neuvěřitelně moc to bolí.

"Ano, spolu." Přikývnu. Vidím, jak trpí, jak ho to bolí, jemně ho vezmu do náručí a donesu do auta. Doma mu dám prášek proti bolesti a vytáhnu na příkaz Lisy všechno mražené z mražáku a celou vrchní část Harryho zaskládáme ledem.

"Brrrrr! Mě je zimaaa!" Vykřiknu Když na mě položí všechcen ten led.

"Pomooooc , vy mě chcete zamrazit!" Kňuknu a chci se postavit ,ale Sášiho ruka mě položí spět do postele . Sklamaně kňuknu a zůstanu ležet.

"Harry, toto ti pomůže, nebude tě to tolik bolet." Zašeptám a pohladím ho po tváři. "Když to takhle vydržíš, a budeš hodný, udělám ti kuře." Mrknu na něj.

"Nechci kuře," kňknu smutně.

"Chci obejmout a pak do vany minule to bylo moc fajn," opravdu bych byl radši v teplounké vani se Sášou jak tady pod metrem ledu z čeho budú stopercentně nemocný.

Nechce kuře, to už je hodně špatný. Sám se kvůli tomu, co se stalo cítím blbě.

"Harry, až bude led moc roztátý, tak se můžeme jít spolu vykoupat, ale moc opatrně, aby tě to tolik nebolelo." Usměju se. "A k tomu objetí. Taky bych tě moc rád objal, ale to tě bolí. A já nechci, aby tě to bolelo."

"Sášimu to nemusí vadit, Harrymu to nevadí protože chce Sášu při sobě ," kňuknu smutně a slabě ho chytnu za ruku nemám v ní moc slíli protože mě pořád moc bolí ale dá se to přežít .

"Slibuješ že tu při mě budeš a večer budeme spinkat spolu ?" Kouknu na něj štěněcím pohledem a zastříham ousky

"Ano, ano, Harry." Ujistím ho. "A ty mi slíbíš, že se z postele, krom dojití na záchod ani nehneš, pokud ti neřeknu?" Řeknu smutně.

"No tak dobrá," usměju se a raději zavřu očka a po chvíli zaspím .I Když mě všechno bolí nevadí mi to protož už jsem konečne doma

Zatímco Harry spinká, tak jdu připravit něco k jídlu. Lisa jela do nemocnice, k nějakému případu, u kterého ji potřebovali. A kluci, ty jsem poslal domů. Proč jsem jim neřekl, aby zavřeli? Je to všechno moje vina. Kvůli mě je Harry smutný, zraněný. Nemůžu se na něj dívat. Je mi z sebe samotného špatně. Omylem se seknu, dost hluboko do zápěstí, když mi mi nůž sjede po mokré zelenině. Sakra. To mi ještě chybělo, abych já sám vykrvácel.

Uslyším nahoře šramot, tak si to rychle obvážu tlakovým obvazem a spechám nahoru.