Awojda ! Nová kapitola j tady tak si jí užijte a zanechte kom :P
Lehnu si tedy za ním a položím ho na sebe, abych náhodou nezalehl. Pozoruju ho, jak spí. Je tak kouzelný. S těma jemnýma ouškama, která ukazují jeho pocity, a tím ocáskem, jak s ním mrská. Je tak šikovný. A já teď musím znít jako zamilovaný blázen. Měl bych se taky pokusit usnout. Zavřu oči a utíkam do říše snů za Harrym.
Ráno se probudím a jsem zamotaný do peřiny ale taky do Sáši , on mě celou noc obýmal ? Juuuu ! On mě má rád , on má Harryho rád. Šťastně mu začnu oblizovat tvář a tím ho omylem vzbudím když otevře oči smutně se kouknu a sklopím ouška.
"Moc mě to mrzí já nechtěl!"
Zívnu. "Dobré rano Harry." Pozdravím ho a protáhnu se. "Za co se omlouváš, vždyť je všechno v pořádku, nebo tě to moc bolí a já tě v noci moc mačkal?" Začnu se strachovat.
"Ne ale Harry vzbudit Sášu ,Harry omlouvat ,moc mě to mrzí," zakňučím a schováva se mu pod ruku začnu stříhat oušky aby se až tak nezlobil , snad se nezlobí
"Vždyť to nevadí." Usměju se na něj a pohladím ho po ouškách. "Pojď, půjdeme se najíst."
"Jiiiist ? Harry chtít jíst ! Běžím !" Zasměju se a rozběhnu dolů schodmi po kterých jsem skončil na nose a doklouzal jsem se až ke gauči. A v kuchyni uvidím Lisu. A šťastně zaštěkám
"Dobré ráno!"
"Harry, co to děláš, musíš být teď opatrný." Ozve se z kuchyně, a když tam přijdu, tak Lisa zvedá Harryho ze země.
"Ale...Hary zakopl , on za to nemohl to ty schody ! Schody ošklivé !"zavrčˇim na schody a sednu si spokojeně ke stolu a počkám na Mého Sášu a taky na snídani .
Sednu si vedle Harryho a Lisa před nás oba hodí chleby s nutelou. Mňam. Sníme to, Harry se na mě zářivě usměje. A já se prostě musím smát. On jí snad i nosem. Má od čokolády knírek a celý nos. Nechápu, jak to udělal.
"Harrymu chutnat!" usměju se a on mi začne čistit ústa , proč vžyť jsem jenom najedl když odtáhne ruku trochu zavrčím a seskočím na zem abych se mohl napít z misky , z poháru to pořád vůbec neumím.
"Proč na mě vrčíš?" Zeptám se starostlivě. "Škrábl jsem tě nehtem, nebo co?"
Nakloním se na misku a pořadně se napiju pak se kouknu na něj a zastříhám oušky.
"Ne jenom je to divné," kňuknu a jdu do obývacího pokoje kde se spokojeně rozvalím na celý gauč
Mu přijde divné to, že mu rukou čistím pusu. Co by pak řekl na to, kdyby jsem mu to chtěl slíbat? Následuju ho do obývacího pokoje. "Co dnes budeme dělat?"
"Nic, zavrčím trochu a chňapnu mu po ruce když mě chce pohladit skroutím se do klubíčka a trochu vrčím. Nemám dobrou náladu,ocásek si přitáhnu je mě a ouška ztáhnu k sobě.
Co se děje? Co jsem mu udělal? Proč je takový? Je to tím, že ho stále bolí hrudník a břicho, nebo jsem ho něčím naštval. Smutně se zvednu a vrátím se do kuchyně za Lisou.
Zvednu se z gauče a zálezu si pod něj každý měsíc mám takovýhle den kdy vrčím na všechny a na všechno a taky koušu prostě to neumím ovládat ono to samo . Zalezu a hned si začnu ocáskem hrát s balónkem.
Ptal jsem se Lisy, jestli nevím, co s ním je. Všechno mi vysvětlila. Byl jsem opravdu překvapený, to jsem opravdu nevěděl.
Hybridi mužského pohlaví mají vyvinutější pohlavní ústrojí, mohou otěhotnět stejně jako lidské ženy. A stejně jako ženy, tak i hybridi mají své dny. Akorát jim to trvá jen jeden den a nekrvácí. Jinak je všechno stejné. Bolesti břicha, zad, špatná nálada, hlad...
Asi po hodině pod gaučem vylezu a uvidím na mém místě sedět Sášu ,začnu štěkat a trochu ho kousnu do nohy .
"Moje místo," zavrčím když se s bolestnou grimasou odsune kousek vedle a já si šťastně mohu lehnout na mé místo . Hlavu položím na polštář a s nezájmem se dívám ven z okna.
Když do mě kousne a to ne zrovna jemně, tak posmutním. Co to z něj v té laboratoři udělali? Chudák. Budu hádat, proto ho nikdo nechtěl, vrátili ho vždycky po těchto náladách. Ale já se ho nevzdám, je to jeden den v měsíci, to se zvládne.
Chytnu se za nohu. Mám tam pěkný otisk jeho zubů. Naštěstí protrhly jen nohavici, ne kůží.
Po pár hodinách během kterých jenom tak sedím a koukám z okna se venku začne stmívat. Já se přesunu do kuchyně, počas dne jsem mu několik krát chňapnul po ruce když mě chtěl pohladit . Dojdu až ke své prázdné misce . Proč nemám jídlo já chci jídlo ! Začnu štěkat abych na sebe upozornil
Usnul jsem na gauči, byl jsem smutný. Ale Harry za to, jak se chová nemůže, to ti blbí vědci.
Naštěstí jsem se vyhnul všem hlubším kousancům, ale pár povrchových mám.
Náhle mě ze spánku vytrhne hlasitý štěkot. Spadnu z pohovky. Co se děje? Co se stalo? Kde je Harry? Harrry štěká? Proč? Kde?
Vyskočím ze země a peláším do kuchyně.
Sedím naštvaný na zemi a pořád štěkám . Alexandr se konečně dovalí do kuchyně a zmateně se kouká kolem sebe . Jenom na něj nahlas zavrčím a nosem mu pošoupnu misku k nohám . Asi to pochopí protože jí opatrně zvedne a něco do ní dává ,Když mi jí dá spět je v ní kuře , bez řečí ho sním a odploužím se naspět na gauč kde spokojeně usnu.
Usnul. Na. Pohovce.
Je pozdě, taky bych měl jít spát. Zvednu z gauče svého nevrlého pejska a do postele.
Někdo mě v noci přenese ale já spím je mi to jedno nespokojeně se zahrabu do něčeho měkého .Zaspím. Ráno mě vzbudí hlazení po oušku. Zmateně kouknu na Sášu který se vedle mě usmívá.
Nevzbudil se, ale víc se ke mně natiskl. Což mě po dnešním dni moc potěšilo. Obmotám kolem něj ruce a spím.
Ráno se vzbudím dřív než on. Doufám, že dnes bude v pořádku. Pohladím ho a on otevře očka.
"Dobré ráno Harry, ja ti dnes dobře?"
"Co ?"zeptám se tak trošku zmateně . "Co mi včera bylo ? Harry něco udělal ?Co bylo Harrymu?" Kňuknu nahlas a začnú stříhat oušky proč se mě ptá zda jsem vpořadku ? Co jsem udělal snad nic zlého jemu.
"Ale nic Harry, v pořádku, jen jsi měl svůj den." Naznačím jemně, nevím, jestli si to pamatuje. Přitáhnu si ho k sobě do objetí a dávám si pozor, aby mi nevylezly rukávy a neodhalily včerejší kousance.
Když to řekne tak se zděsím vždy něco vyvedu a pak mě pokaždé vráti.
"Provedl Harry něco ?" Zakňučím a začmuchám kolem sebe to co ucítím se mi vůbec nelíbí ,krev.Přičichnu k Sášovi a dost znatelně jí cítím i přes jeho protesty mu vyhrnu rukáv a tam uvidím otisk mích zubů. Začnu se třást já mu ublížil ,já mu ublížil jsem ošklivý kluk . Skočím do rohu a bázlivě se na něj koukám .
"Harry ublížit promiň,Harry nechtít přič."
Smutně se na něj podívám. "Harry, já tě nedám pryč, já tě přece miluju, jak jsem ti už říkal." Usměju se na něj a dojdu k němu a vezmu ho za ruce. "To, že jsi jednou do měsíce trošičku nevrlý, to přežiju."
ČTEŠ
Hodný Kluk
SonstigesVšechno to začalo, když jsem si chtěl vybrat v útulku štěně. Ale, no, nějak se to zvrhlo. Ptáte se jak? Můžete si to tu přečíst.