Věrný Kůň

•6• První krůčky

Další den jsem se probudila v 9:27 ráno. Chvíli jsem se jen povalovala v posteli a pak mi něco docvaklo.

,,Lucky!" Ihned jsem vstala z postele a šla dělat rychlou ranní hygienu.

Když jsem přiběhla do kuchyně, tak u stolu seděla mamka a na stole byla připravená snídaně.

,,Dobré ráno" pozdravily jsme se s mamkou navzájem a začala jsem jíst.

,,Sheily, ty někam chvátáš?" zeptala se mě, protože viděla, jak snídani rychle hltám do sebe.

,,No..já... chvátám za Kate" zalhala jsem a dál pokračovala v jídle.

Dojedla jsem snídani a vzpomněla jsem si, že musím Luckymu přinést nějaké jídlo. Nenápadně jsem sebrala z proutěného košíku jablko a dala si ho do kapsy u tepláků.

Vběhla jsem do předsíně a obula si šedé tenisky a navlékla černou mikinu. Když už jsem byla kompletně oblečená, tak jsem vyběhla z domu a zamířila si to ke starému mlýnu.

Luckyho pohled:

Ležím tiše v seně a přemýšlím o té lidské klisně, která mě včera zachránila před tím hrozným lidským stvořením. Proč mě vlastně zachránila? Každopádně jsem za to moc rád, jinak bych tady už přeci nebyl. Stejně jako ona mě, budu jí také chránit před zlem.

Doufám že se vrátí...moment...co když se už nevrátí? Co když jí na mě vůbec nezáleží? Zůstanu tu navždy sám zavřený? Kolovalo mi v hlavě tolik splašených myšlenek.

Najednou jsem uslyšel vrzavý zvuk dveří. Přimouřil jsem oči a spatřil tam tu lidskou bytost! Jsem moc rád že ji zase vidím!

Sheily pohled:

Vešla jsem do dveří od mlýna a v seně jsem spatřila rozespalého Luckyho, který na mě s údivem hleděl. Vypadalo to, že má velkou radost. Sedla jsem si vedle něj a položila před sebe jablko z domova. Lucky si k jablku přivoněl a začal jíst.

Celou dobu jsem se na Luckyho dívala, jak chroupá červené jablko. Byl skutečně roztomilý, ale přesto mi přišlo, že Lucky přes noc nějak povyrostl.

Když Lucky snědl jablko, tak se postavil na nohy a podíval se směrem k oknu. Najednou mi něco docvaklo...

,,Aháá, ty chceš nejspíš ven, viď?" Vstala jsem z pichlavého sena a vzala včerejší provaz, který ležel na podlaze. Luckymu jsem provaz opatrně spletla kolem krku jako vodítko a vyšli jsme ven před mlýn.

Lucky se rozhlížel po okolí. Sledoval poletující motýly, čichal vůni rostlin a poslouchal prozpěvující ptáky. Bylo na Luckymu vidět že chce objevovat svět, ale přesto v očích se stále bál, že přijde ten starej chlap a něco zlého mu znovu udělá. To já už ale nedopustím a budu Luckyho chránit.

Líbí se ti příběh? 👍
Chceš další část? 📖
Hlasování ⭐
Komentář 💭
Sledování 👁
Mě velice podpoří v mé tvorbě ❤