Věrný Kůň

•20• Příjezd do města

,,Neboj se Kate, budu tě jezdit navštěvovat" řekla jsem v obětí.

,,Fajn, ale stejně mi budeš neskutečně chybět, protože takové zážitky jako s tebou...už prostě nikdy nezažiju" řekla smutně a znovu mě pevně objala.

,,Sheily! A co Lucky?! Ty ho tu necháš?" zeptala se starostlivě Katty.

,,Nenechám, bereme s sebou přepravník pro koně...a to mi připomíná, že bych měla Luckyho připravit" vzpomněla jsem si.

,,Tak pojď, pomůžu ti" řekla mile Kate a vyrazili jsme.

Ve stáji jsme naposledy vyčistily a nastrojily Luckyho, který byl z toho velmi rozrušený. Sbalila jsem všechna Luckyho sedla, uzdy a dečky. Kate mezitím uklízela do taštičky Luckyho čistící nástroje.

Vyvedla jsem Luckyho z jeho boxu a zavedla ho k Mince, protože jsme potřebovali Luckyho box vyčistit pro dalšího nového koně.

Luckyho pohled:

Panička mě chytila za ohlávku a odvedla mě k Mince do boxu. Nechápal jsem proč. S Minkou jsem se pozdravil klasickým koňským zařehtáním.

Mezitím v mém boxu panička a Kate vyklízely seno. Zeptal jsem se Minky, proč všechno moje čisté seno vyklízí. Minka mi smutně odpověděla, že se
stěhuju a tento box bude nejspíše pro jiného koně.

,,Stěhuju se? Co to znamená?" ptal jsem se sám sebe.

Po chvilce mě Sheila vyvedla z boxu a já se s Minkou nejspíš naposledy rozloučil. Holky mě odvedly do přepravníku, na který jsem byl zvyklý, jelikož pořád jezdíme s paničkou někam na soutěže v koňském parkouru.

V přepravníku byla nuda, a proto jsem raději přežvykoval seno. Slyšel jsem nastartování motoru, a pak jsem ve stoje usnul.

Sheily pohled:

Seděla jsem na sedadle pro spolujezdce a na zadních sedadlech byly krabice a v kufru ostatní věci.
Malý a větší nábytek nám vezli stěhováci.

Rozhlížela jsem se naposledy po celé vesničce Greenvale. Bude mi to tu chybět, všechny ty krásné vzpomínky.

Projížděli jsme různými městy a já většinu cesty prospala. Cesta trvala necelé čtyři hodiny, proto jsem si vzala prášek na spaní. Najednou jsem uslyšela povědomý hlas a probudila se. Byla to mamka, která mě usilovně budila z tvrdého spánku.

,,Už jsme tady!" řekla mamka radostně a já se pozorně dívala z okýnka.

Všude jsem viděla auta, silnice, obchody a všude byl hrozný hluk. Mamka zastavila v Jahrlstreet před rodinným domem.

,,Tady je náš nový domov" zajásala mamka a já vyvalila oči. Ten domek vypadal krásně, ale přesto mi vadilo že jsme v hlučném městě.

Líbí se ti příběh? 👍
Chceš další část? 📖
Hlasování ⭐
Komentář 💭
Sledování 👁
Mě velice podpoří v mé tvorbě ❤