Další den ráno jsem vstala v 8:00, protože jsem si nařídila budík, abych včas byla za Luckym.
Udělala jsem ranní hygienu, snědla rohlík s marmeládou a šla se obouvat do předsíně. Strašně jsem se lekla, když si za mnou někdo hlasitě odkašlal.
,,Kam jdeš Sheilo?" řekla mamka trochu ostrým hlasem.
,,Jdu na čerstvý vzduch" povzdechla jsem si a vyšla ven. Bohužel venku před naší brankou stála Kate.
Za normálních okolností bych byla ráda, ale teď chci jít za Luckym.
,,Ahoj! Chtěla jsem zazvonit a ty jsi zrovna vyšla ven! No není to super?" řekla překvapeným hlasem a já jen zamyšleně kývla na souhlas.
,,Co se stalo? Mám odejít?" špitla a sklopila zrak.
,,Ne to ne, jen...já měla jiné plány" mávla jsem bezstarostně rukou.
,,A jaké...plány jsi měla?" nadzvedla zvědavě obočí.
Kate je moje nejlepší kamarádka a možná bych jí moje tajemství o Luckym mohla říct.
,,Fááájn paní zvědavá, ale nikomu to neřekneš!" zašeptala jsem a Kate si zakryla pusu dlaněmi na náznak, že to nikomu nevykecá.
Celou cestu co jsme šly k opuštěnému mlýnu jsem Katty vyprávěla o Luckym. Řekla jsem jí o záchraně a o tom chlapovi, který Luckyho chtěl zabít. Stále na mě nevěřícně koukala.
Když jsme konečně přišly k mlýnu a otevřely dveře, spatřily jsme malého Luckyho v seně. Kate jen klesla brada a stále hleděla na ležící hříbě ve slámě.
,,Sheily? Moc se ti omlouvám že jsem ti nevěřila, jsem vážně pitomá" zamumlala a obejmula mě.
,,To nevadí a pitomá nejsi." usmála jsem se a přišla k Luckymu.
,,Venku je hezky, můžeš se jít pást do ohrady" pohladila jsem Luckyho po hlavičce a spletla mu vodítko na krk.
,,Jestli bys chtěla, tak doma mám oranžové vodítko pro koně, které patřilo dříve Mince" řekla a ukázala na mé vyrobené provazové vodítko.
,,Skutečně? To by bylo super, protože tenhle provaz se už pomalu rozpadá!" Zasmála jsem se a odvedla Luckyho směrem ven do ohrady.
Zavřela jsem dveře od venkovní ohrady a s Kate jsme se přes plot dívaly na pasoucího se Luckyho. Zase mi přišel o něco větší než byl včera.
,,Ví o něm tvoje mamka?" zeptala se Katty.
,,Ne, nic jí o Luckym říkat zatím nebudu" odpověděla jsem tiše. Katty jen kývla na souhlas a po čtvrt hodině jsme šly dát Luckyho zpátky do mlýna.
Dala jsem Luckymu pusu na hlavičku a odešly jsme.
Cestou domů jsme si povídali o různých filmech a zašly jsme ještě do stáje za Minkou.
Líbí se ti příběh? 👍
Chceš další část? 📖
Hlasování ⭐
Komentář 💭
Sledování 👁
Mě velice podpoří v mé tvorbě ❤
ČTEŠ
Věrný Kůň
AventuraO jezdectví si nechala pouze zdát. Co když jednou zaslechne rozhovor, že se bude zabíjet nechtěné hříbě? Dokáže obyčejná dívka zachránit život koně? Může jí stěhování do města přinést velké problémy, které způsobí její největší nepřítel? Dozvíte se...