Přiběhla jsem před velkou školní budovu, která vypadala velmi moderně. Byla celá bílá a u hlavních dveří jí zdobily mramorové cihly. Kolem školy nikdo nebyl a mě ihned došlo, že jdu opravdu pozdě. Koukla jsem se na hodinky, které ukazovaly 7:52.
Vběhla jsem do školní budovy a rozhlídla se kolem. Byla tam dlouhá chodba a všude visely výkresy studentů. Odbočila jsem doleva a začala hledat skříňky.
Mamka mi říkala že je tam jedna se jmenovkou připravená pro mě. Těch skříněk tam bylo skutečně hodně a po pár minutách jsem tu svou konečně našla.
,,Studentka Sheila Pandabergová'' no super, moje skříňka byla skoro poslední v řadě. Uložila jsem si tedy do ní svůj letní svetřík, přezula si boty a běžela hledat svou novou třídu.
,,ne...ne...taky ne...ano! Tady to je'' zaradovala jsem se potichu a koukla na hodinky. Bylo 8:03.
Sakra, první den jdu pozdě do nové třídy! Co budu dělat?!
Pár sekund jsem přemýšlela nad mou výmluvou proč jsem přišla pozdě a zaťukala na dveře, ze kterých se ozvalo "dále".
,,Dobrý den, já...omlouvám se že jsem přišla pozdě, ale...hledala jsem svou skříňku" řekla jsem tenoučkým a nevinným hlasem.
,,V pořádku, dnes ti to tolerovat budu, ale příště by to toulání mohlo mít následky" řekla učitelka takovým tím přísným a arogantním hlasem.
,,Počkej chvíli, tady něco podepíšeš, je to taková školní smlouva se studentem" řekla protivně úča a začala se přehrabovat v šuplíku u učitelského stolu.
Jsem tady pouze pár sekund a už tu učitelku nenávidím, včetně toho jejího vysokého hlasu.
Stále jsem stála před tabulí a mezitím jsem si očima prohlížela žáky. Bylo tam více holek než kluků a všichni na mě tak divně civěli, jako bych byla z jiné galaxie.
Podepsala jsem ten papír ve kterém bylo spoustu kravin, jak zacházet se školním majetkem, jak jednat s učiteli atd.
,,Fajn Sheilo, můžeš se jít posadit, támhle vzadu je místo" řekla učitelka a ukázala na poslední lavici, kde seděla dlouhovlasá blondýna s růžovým tričk....a...sakra.
LISA??!! Ta fiflena ze závodů!! Co ta tu sakra dělá?! Proboha!! Já nebudu sedět vedle někoho, kdo svému koni dává drogy, aby vyhrál přiblblou medaili!! Jakto že bydlí taky v Jahrlstreet?!
V hlavě mi kolovalo tolik otázek ohledně Lisy. Tohle je snad zlý sen!
,,Haló? Sheilo? Co je s tebou?! Nestůj tady a jdi si tam už sednout, nemáme na to celou hodinu!" řekla přísně učitelka, protože jsem celou dobu byla mimo.
Přišla jsem k lavici a znuděně si do ní sedla na dřevěnou židli vedle Lisy. Ta jenom na mě vražedně čuměla a celou hodinu byla co nejdál otočená ke mě zády. Jelikož je první den školy, tak máme jen 3 hodiny.
Dnešní škola byla fakt nudná, protože úča 3 hodiny něco vykládala o "úžasném" školním řádu, který "nikdo nikdy" neslyšel. A co víc si přát, než sedět s rozmazlenou Lisou.
Líbí se ti příběh? 👍
Chceš další část? 📖
Hlasování ⭐
Komentář 💭
Sledování 👁
Mě velice podpoří v mé tvorbě ❤
ČTEŠ
Věrný Kůň
AdventureO jezdectví si nechala pouze zdát. Co když jednou zaslechne rozhovor, že se bude zabíjet nechtěné hříbě? Dokáže obyčejná dívka zachránit život koně? Může jí stěhování do města přinést velké problémy, které způsobí její největší nepřítel? Dozvíte se...