Paranormal Activity (Larry Stylinson-FF)

Part 5

Louis pomalu do baráku kde teď bude žít. Po třech krocích se zastavil, otočil se a řekl:

„Harry, nejsem si jistý, jestli tu můžu bydlet“ Vykulil jsem oči

„Ale Lou nedělej si starosti, samozřejmě že tu můžeš žít. Máma je dobrosrdečná a můj otčím se zdá taky milí. Přijmou tě neboj a navíc přijedou až v pondělí takže klid“ Louis vypadal nervózně. Uvažoval jsem o tom, co řekl Nick, ale jen jsem si v hlavě řekl, že je to blbost. Louis působí mírumilovně. Zatímco jsem ale uvažoval o „monstru“ Louis mi něco říkal.

„Dobře, zůstanu tu Harry, ale stejně to není dobrý nápad“

„Neboj Lou za pár dní změníš názor, věř mi“ mrknul jsem na něj a objal ho, aby se uklidnil. Ale nebylo to takové to objetí, kdy si kámoši poplácají záda a hned jdou po svých, ne tohle bylo jiný. I když neměl moc možnosti umytí voněl krásně. Proběhl mi mráz po zádech. Odtáhl jsem se od něj a zahleděl jsem se mu do očí. Usmíval jsem se jako idiot a on vypadal mírně vystrašeně, jako kdybych byl šelma a on kořist. Asi po 10-ti minutách Louis promluvil

„Ehm, Harry?“

„Co se děje?“

„Jen jestli by jsi mi neukázal kde budu spát“ hodil na mě tázavý pohled a očekával odpověď

„Jo, jo jasně promiň Lou já jen máš nádherné oči“ Usmál jsem se na něj. Bylo vidět, že to Louímu zalichotilo, celý se červenal jako rajče

„Děkuju, i když si nemyslím, že je to pravda“

„Je to pravda! Jo a pojď za mnou ukážu ti tvůj pokoj“ popadl jsem jeho ruku a táhnul ho po schodišti nahoru. Jeho pokoj byl naproti mýmu. Takže kdybychom oba měli otevřené dveře viděli bychom se.

„Louisi? Máš hlad?“ zeptal jsem se ho, i když je jasné že měl.

„Něco bych si dal, děkuju Harry“ odpověděl a podíval se směrem na koupelnu

„Jestli chceš tak se osprchuj. A pak přijď dolů“ ukázal jsem mu směrem na sprchu a vydal jsem se směrem kuchyně.

Zrovna jsem dovařil výtečné palačinky a slyšel jsem, že jde někdo dolů po schodech. Otočil jsem se a stál tam Louis. Srdce se mi zastavilo. Louis tam stál a měl mokré rozcuchané vlasy. Na sobě moje džínové kraťasy a červené tričko, které na něm jenom vyselo.

„Jak vidím Lou půjčil sis mé oblečení“

„Promiň jestli ti to vadí ale moje oblečení bylo špinavý“ vypadal, jako kdyby provedl něco hrozného

„Ale ne mě to nevadí Lou. Klidně si moje věci půjčuj. Jen ti jsou trochu velké, ale sluší ti to“ usmíval jsem se na něj a začal nandávat na talíře palačinky s jahodami a šlehačkou.

Při obědě jsme probírali různé blbosti o škole a o tom jak to tady chodí atd.

Večer

„Louisi už je celkem pozdě půjdeme spát jo?“

„Jo jasně Harry, už jsem taky unavený“ zvedli jsme se od televize a vyšli schody až k našim pokojům.

„Dobrou Lou“

„Dobrou Hazz“ každý jsme vešli do pokoje a zavřeli dveře.

„Louisi probuď se“ třásl jsem s Louisem, aby se vzbudil

„Mam pro tebe snídani do postele“ znělo to trochu, jako kdybychom byly pár, ale chtěl jsem mu udělat radost.

„Už vstávám“ ozval se Louis a začal si sedat. Ospalou tváří se na mě usmál

„Děkuju Harry“

„Není zač Lou pro tebe cokoliv“ mrknul jsem na něj a usmál jsem se. Podal jsem mu tác s vaflemi, marmeládou a pomerančovým džusem.

„Nechápu Harry proč se o mě tolik staráš? Proč se mi nestraníš jako ostatní?“

„Protože tě mam rád Lou“ Louis se zarazil a jen na mě udiveně koukal

„Proč mě máš rád? Vždyť jsem odpad“ teď jsem se pro změnu koukal já udiveně

„Ale ty nejsi odpad Lou. Pro mě si nová věc“ usmál jsem se na něj a snažil se ho rozveselit. On už se taky usmál a červenal se

„Je hezký co říkáš, ale nemusíš mi lhát. Já pravdu přežiju. Jsem naprosto bezvýz…*uhm*“ Už jsem to nevydržel pořád mluvil a tak jsem přitiskl své rty k jeho. Nepředstavoval jsem si to takhle. Bylo to naprosto úžasné. Pomalu jsem ho začal líbat a on po chvíli spolupracoval. Zajel jsem svýma rukama do jeho roztřepaných vlasů. Ale pak jsem přestal. Podíval jsem se na hodinky a bylo za pět minut osm. Políbil jsem ho na tvář a řekl jsem

„Bylo to nádherné Lou ale měly bychom už radši jít!“ vběhl jsem do pokoje a vzal si na sebe to co včera. Louisovi jsem pučil své druhé černé džíny a bílé triko. Ty kalhoty mu byly dlouhé, ale vyřešil to, vyhrnul si je. Rychle jsme seběhly shody a pádili ven. Mám jen jedno kolo, takže si Louis sednul na nosič a jel jsem. Když jsem dorazili bylo už deset minut po osmý. Měli jsme stejnou hodinu biologie. Otevřel jsem dveře a všichni na nás zírali. Říkal jsem si proč, ale pak mi to došlo. Louis.