Paranormal Activity (Larry Stylinson-FF)

Part 25

Přijel jsem nadšený domů, až povím Louisovi, že deska bude brzo hotová. Vešel jsem dovnitř. Seděl u televize. Vypadal celkem zničeně.

„Lou jsem doma" řekl jsem a přisednul si k němu.

„Mam oči" odseknul. Pořád je naštvaný.

„Hele mam dobrou zprávu Lou, poslouchej prosím" prosil jsem ho. Louis se na mě otočil a s nezájmem v očích na mě koukal.

„Deska bude do dvou týdnů na prodej. Dneska jsem jí dodělal, není to boží?" snažil jsem se ho rozveselit.

„Čekal jsem, že tě Elebeard opustil. Tohle je dobrá zpráva pro tebe, ne pro mě" řekl a zase se otočil k televizi.

„Ale poslouchej mě. Až si jí poslechneš, budeš nadšený. Všechny písničky jsou o tobě"

„Hele mě nic z toho nezajímá, jasný? Je to tvoje kariéra já se na ní nechci podílet jasný?" řekl vážným tonem. Tohle od něho bylo trochu hnusný.

„Čekal jsem, že mě podpoříš. Že se budeme podporovat na vzájem Louisi. Ale ty, ty jseš strašně tvrdohlavej" už zase začala hádka. Několikátá v tomhle týdnu.

„Ty chceš, abych tě podporoval v chození s někým jiným? A jsem tvrdohlavej, promiň, ale už jsem se tak narodil" urazil se. Nechci se hádat fakt ne.

„Přestaň Louisi, já se odmítám hádat. Nechci. Miluju tě a to říkám jenom a jenom tobě Louisi"

„Poslední dobou si tím nejsem jistý Harry, nejsem si jistý, jestli tě miluju" vypnul televizi a vyšel ze dveří ven. Zarazilo mě, co řekl. Začali mi téct slzy, jedna za druhou. Nechci se s ním rozejít ne teď, kdy podporu potřebuju nejvíc ze všeho. Schoulil jsem se do klubíčka a brečel. Nevěděl jsem, jestli se Louis vrátí. Jestli odešel navždy, nebo se šel projít netuším. Vstal jsem a rozhodl se ho hledat. Vyšel jsem ven a šel pěšky prohledávat každý zákoutí Holmes Chapel. Napadli mě tři místa kde by mohl být. Park, Starbucks a nebo kostel. Nejdřív jsem šel do starbucks. Tam není. Pak do kostela, tam taky ne. A nakonec do parku. Je rozlehlý takže najít ho bude těžký. Procházel jsem ho skrz na skrz, až jsem uslyšel vzlykání. Šlo od jednoho stromu. Vydal jsem se k němu. Někdo se pod ním krčel. Byl to Louis.

„Louisi co tady děláš? Vždyť je hrozná kosa" řekl jsem mu. Louis zvednul hlavu a vrhnul se mi okolo krku. Překvapilo mě to, ale potřeboval jsem ho.

„Promiň za to, co jsem ti řekl Harry. Moc se ti omlouvám, nevím, co to do mě vjelo. Samozřejmě, že tě miluju" brečel mi na rameno.

„Já tě taky miluju. Tohle mi ale nedělej, myslel jsem, že se semnou rozejdeš" řekl jsem mu a trochu brečel.

„Já tě neopustím, neboj" odtáhl se ode mě a vlepil mi pusu.

„Teď ale jdeme domů ty hlupáčku" řekl jsem a zasmál jsem se. Drželi jsme se za ruce a kráčeli domů.

„A co ta deska Harry? Kdy si jí budu moct poslechnout?" zeptal se mě Louis.

„Během dvou týdnů jí daj na prodej, takže ti jí pak koupím" musel jsem se zasmát. Budu si kupovat vlastní cédečko.

„Děkuju Harry" řekl. Cesta domů trvala nekonečně dlouho.

„Já nevím jak ty ale jdu spát" zívl jsem a řekl.

„Jdu s tebou ta procházka byla celkem vyčerpávající" řekl. Vešli jsme do pokoje a zalehli. Byly jsme opravdu unavení. Přikryl jsem nás a usnul.

Za tyhle dva týdny se nedělo nic zajímavého. Párkrát jsem někde vystoupil a to bylo vše. Dneska jde ale moje deska do prodeje. Celou noc jsem nemohl usnout. Doufám v úspěch. Doufám, že si jí někdo koupí. Podíval jsem se na hodinky. Je teprve sedm hodin ráno. Vstal jsem z postele a šel připravit snídani. Udělal jsem výtečné vafle.

„Dobré ráno" ozval se za mnou Louis.

„Co tak brzo?" zeptal jsem se.

„Už jsem nemohl spát, nemůžu se dočkat, až si tu tvojí desku poslechnu" usmál se a sednul si k pultu.

„To mě těší" usmál jsem se a dal před něj talíř s vaflemi, jahodami a šlehačkou.

„Hm to vypadá skvěle" řekl a pustil se do toho. Sednul jsem si k němu a taky se pustil do jedení. Byly opravdu dobré.

„Půjdeš dneska se mnou na křest desky?" zeptal jsem se ho.

„Proč ne?" usmál se a dal prázdný talíř do myčky.

„Ale přijde i ona Lou"

„To je mi jasný Hazz, ale neboj už jsem si na ní celkem zvykl" jsem rád že si na ní zvykl.

„A musíme vyrazit, takže se jdeme obléct" křikl jsem na Louise a vydal jsem se do pokoje pro nějaký slušný oblečení. Vzal jsem si srdíčkovou košili, přes to černý sáčko a k tomu černé kalhoty. Louis si vzal taky černé kalhoty a bílé triko.

„Sekne ti to" řekl jsem mu.

„Tobě taky" oplatil můj kompliment.

„Děkuju, že jste dorazili na křest mé nové desky" oznámil jsem a všichni tleskali. Položil jsem mikrofon a šel k Louisovi.

„Podařený křest" řekl Louis.

„Jo fakt dobrý" řekla i Eleanor.

„Děkuju" trochu jsem zčervenal. Už teď se prý prodalo docela dost desek. Jsem zvědavý, jak to bude dál.