Paranormal Activity (Larry Stylinson-FF)

Part 24

„Co se děje Harry?“ zeptal se zvědavě Louis. Otočil jsem se na něj a snažil se usmát.

„Promiň Lou. Musím s ní ven“ řekl jsem. Bylo mi to líto. Už dlouho jsme spolu nebyli sami celý den.

„Zase?“ řekl otráveně. „Jasně, užij si to s ní venku“ řekl naštvaně. Vzal ovladač a ticho přerušili večerní zprávy. Pochopil jsem, o co jde Louisovi.

„Hele podívej se Louisi. Já vím, že jí nemáš rád, ale musíš to už tolerovat. Už mě sereš s tím, že se vždycky naštveš. Prostě to akceptuj, jo? Prosím, měli bychom se navzájem podporovat!“ mluvil jsem na něj, teda spíš křičel. Ignoroval mě. Seděl a čuměl na bednu.

„Jasně jen mě ignoruj“ okřikl jsem ho. Zvednul jsem se z pohovky, a když jsem vyšel ven třískl jsem dveřmi. Štve mě, že se vždycky naštve. Už mi to leze na nervy.

Ucítil jsem opět vibrování v kapse.

„Ano, Felt?“ řekl jsem.

„Eleanor je v kavárně Starbuks.Běžte za ní, už tu čeká“

„Jasně už jedu“ odpověděl jsem nevrle. Nasedl jsem na motorku a pádil do kavárny.

Dorazil jsem a před kavárnou čekala Eleanor a plno paparazziů. Jak jinak. Slezl jsem z motorky a zamířil za El.

„Kde jsi byl? Už tu čekám dlouho“ řekla a dala mi pusu.

„Musel jsem si něco vyřídit“ odpověděl jsem. Chytl jsem jí za ruku a táhnul do Starbucks. Něco jsme si objednaly.

„Půjdeme se projít?“ zeptala se mě usrkávajíc z kelímku.

„Jasně“

Vyšli jsme ven, pár lidí si nás vyfotilo a šli jsme dál. Nevím, o čem si budem povídat.

„Byl Louis hodně naštvaný, když jsi musel se mnou ven?“ zeptala se.

„Jo, a já ho za to seřval“ řekl jsem. „Ale proč ti to vlastně říkám, nenávidím tě“

„To je milý Harry“ řekla sarkasticky.

„Hm“ to bylo jediný, co jsem řekl. Celou procházku prokecala ona. Já jen mlčel a přemýšlel o všem možným.

„Hezký pokec El, ale já už chci domů“ řekl jsem a zívl si.

„Jo taky jsem unavená“ řekla. Došli jsme zpět ke kavárně. Na ní čekalo velké černé auto a na mě moje motorka. Nasedl jsem a pádil domů. Když jsem dorazil dům byl ponořený ve tmě. Asi už šel spát. Vlezl jsem dovnitř. Bylo mrtvolné ticho. Zul jsem si boty a potichu vešel do pokoje. Bylo slyšet jen Louisovo oddychávání. Zavřel jsem pomalu dveře a vydal se posteli. Párkrát jsem o něco zakopnul, ale zvládl jsem to. Sundal jsem si veškeré oblečení a vlezl k Louisovi do postele. Pomalu jsem usínal, až jsem usnul.

„Harry, vstávej, musíš do Londýna“ něčí hlas mě probudil ze světa snů.

„Hm co se děje“ řekl jsem chraplákem.

„Dělej nebo přijdeš pozdě“ řekl a stáhl mi deku dolů z postele. Bylo mu jedno, že na sobě nic nemám.

„Už vstávám“ řekl jsem nevrle a pomalu se zvedal z postele. Našel jsem si boxerky natáhnul si je a šel se nasnídat.

„Dneska si musíš udělat snídani sám. Neměl jsem chuť dělat ti jí“ řekl Louis chystaje se ven.

„Děkuju. A kam jdeš?“ zeptal jsem se.

„Jdu do práce, nejsi jediný, co něco dělá“ řekl nepříjemně a vyšel ven. Doufal jsem, že dneska bude milejší, ale spletl jsem se. Je fakt nepříjemný. Poslední dobou nám to fakt neklape.

Vzal jsem si banán s mlíkem. Rychle jsem to do sebe hodil a šel se obléct. Nestíhám, ostatně jako vždycky. Natáhl jsem si boty a vystřelil jako střela ven. Nasedl jsem na motorku a ujížděl pryč.

Konečně jsem našel nahrávací studio a vletěl dovnitř.

„Omlouvám se, že jdu pozdě“ řekl jsem udýchaně.

„Jako vždy pane“ řekl Felt.

„No upaluj dovnitř a nahrávej, ať to máš za sebou“ popohnal mě Simon. Vlezl jsem dovnitř a začal zpívat. Všechny písničky mám o lásce. Psal jsem je, když jsem myslel na Louise. Až vyjde a on si jí poslechne určitě mě bude milovat jako nikdy předtím, teda doufám.

„Super Harry, máme všechno“ řekl do mikrofonu Simon.

„Fakt? Super“ sundal jsem si sluchátka a vyšel ze zadýchané místnosti.

„Tak do dvou týdnů bude v prodejnách“ řekl Felt.

„Super už se nemůžu dočkat“ řekl jsem s nadšením. To bude zajímavé. Snad si jí někdo koupí. Snad prorazím do světa, společně s Louisem.