Strážkyně draků (DOKONČENO)

Budeš má přítelkyně?

Je 5 ráno a já už jsem vzhůru. Nemůžu spát protože se chystám na to dobrodružství které prožijeme. Moc se těším. O půl sedmé jsem se šla nasnídat a zbalit si trochu jídla. K snídani jsem si dala ovesnou kaši. Potom následovalo rozhodnutí co si vezmu na sebe. Přehrabovala jsem se věcmi dokud jsem nenarazila na opravdu mega úžasnou kápi. Pod ni jsem si vzala bílé džíny a černý svetr. Poté jsem si už jen obula kozačky, vytáhla jsem batoh s věcmi a připevnila jsem lano o okno. Sešplhala jsem dolů a lano si smotala do batohu. A poté hurá pryč z domu.

V parku už mě netrpělivě vyhlížel Oliver. Když jsem přišla tak si mě Oliver přitiskl k sobě a začali jsme se líbat. „Tohle mi chybělo." řekla jsem si v duchu. Když jsme se pustily tak mě chytil za ruku a rozeběhli jsme se do toho samého lesa kde mi tenkrát zmizela Ettelwen. „Kdo ví co ta zrádkyně dělá, už jsem ji dost dlouho neviděla." vzpomněla jsem si na ni. Když tu jsem před námi uviděla chatičku. „Tady budeme bydlet." prohlásil Oliver.„Já jsem přinesla nějaké zásoby jídla."řekla jsem a nesměle se usmála.

 Oliver rozdělal oheň v krbu abychom se ohřáli. Ovšem nepočítala jsem s otázkou kterou mi položil. „Víš Roxy, už dlouho bych se chtěl na něco zeptat." řekl nesměle. „Klidně se ptej, teď jsme tu sami dva." odpověděla jsem. „Roxy já tě miluji a chtěl bych vědět jestli bys.........." znejistěl. „Jestli bys co?" zadívala jsem se mu do jeho modrých očí. „Jestli bys nechtěla být moje holka." dořekl to. Já jsem odpověděla radostně: „Samozřejmě že chci Olivere, ani nevíš jak moc tě miluji!". On mě svalil na postel a začali jsme se líbat. Poté jsem si šla nachvilku lehnout protože jsem byla unavená.

Z pohledu Amálie

  „Floro, musíme je od sebe odtrhnout než se stane nejhorší, ten Oliver si jí právě omotal kolem prstu a brzy na to se ocitne v zajetí lovců!" vykřikla jsem.  „Jak tomu můžeme zabránit když mě Roxy neposlechla?" zeptala se Flora. Odvětila jsem: „Musíme Roxy dostat co nejdřív mezi nás, mezi lidmi je čím dál víc v ohrožení!". Flora se zděsila. A pak mě napadlo: „Floro 2.ledna se Roxy vrací do školy, nechtěla byses připojit?". Flora jen přikývla. „Jenže madam, jak nám to pomůže?" zeptala se nechápavě. Vytáhla jsem dračí přívěšek a nasadila ho Floře na krk. „Dříve nebo později se o ten přívěšek bude Roxy zajímat." odvětila jsem. „To je geniální madam, bude se zajímat o ten přívěšek a pomalu tak začne zjišťovat pravdu o sobě!" vykřikla Flora. Jen jsem přikývla a poslala Floru na pokoj.

Z pohledu Tomáše (Roxy otec)

„Matko Roxy ještě spí?" zeptal jsem se. „Ještě asi ano Tomáši, dole ještě totiž nebyla." odpověděla matka. Vyšel jsem schody a zastavil se až před dveřmi pokoje kde Roxy údajně ještě spí. „Veselé Vánoce!" zakřičel jsem a vpadl do dveří. Uvnitř však nikdo nebyl. Pouze na posteli  dopis od Roxy určený pro mě. Otevřel ho a uvnitř stálo: LETOŠNÍ SVÁTKY TRÁVÍM S OLIVEREM! S POZDRAVEM ROXY. Vyšel  jsem z pokoje. V kuchyni byla matka která připravovala oběd. Když mě uviděla zeptala se: „Tomáši proč se tváříš tak smutně?". „Jde o Roxy." odpověděl jsem sklesle. „Ona se zase zamkla a odmítla slavit s námi?" zeptala se matka. „Něco horšího." odpověděl jsem. Matka se raději posadila. Posadil jsem se k ní a pokračoval: „Ona utekla z domu a vrátí se až na nový rok.". Matka řekla jen: „Dítě nešťastný.". Poté se rozbrečela. Neudržel jsem se a přidal se.

Z pohledu Roxy

„Dobré odpoledne lásko." probudil mě něžným polibkem Oliver. Vstala jsem a promnula si oči. Poté jsme se šli projít. „Kdo ví jestli se tátovi stýská." pomyslela jsem si. „Rodiče neřeš teď jsme spolu a hezky si to užijeme." usmál se na mě Oliver. 

A taky že měl pravdu. Těch pár dní s ním je nezapomenutelných. Dodnes si je pamatuji. (A přitom bych si teď přála aby se to nikdy nestalo!)

Brzy se to rozjede tak doufám že zůstanete semnou a budete číst do konce!