Illuminate World Tour

Nový domov

"Shawny....Shawny" mluvila jsem na Shawnyho, aby jsem ho vzbudila.

"Lucy, co se děje je brzo" řekl v polospánku.

"Já vím miláčku, ale zvoní ti mobil" řekla jsem a podávala mu ho.

"A kdo to je"

"Nevím je to skryté číslo"

"Halo kdo je to" řekl Shawny do telefonu.

"Shawne rychle se obleč a rychle vypadni z domu dělej?" ozvalo se z telefonu.

"Cože? kdo jste a proč"

"To jsem já Andrew"

"Andrew? a co se děje" zeptal se zmateně a dal telefon nahlas.

"Novináři otiskli fotku vás dvou před vašimi domy a prý se tam hrnou davy lidí"

"Cože? jak nás našli"

"Nejspíš vás museli nějak sledovat"

"Nejspíš asi jo"

"Tak odtamtud rychle vypadněte, ale nejlépe aby vás viděli odcházet"

"Proč?"

"Tak aby vaše rodiny mohli vůbec opustit dům"

"No jasně máš pravdu"

"Andrew možná bych měla nápad" řekla jsem.

"Lucy ty jsi tam taky?"

"Jo jsem všechno jsem slyšela a možná vím jak je odlákat od našich domovů"

"Jak"

"Kde právě teď jsi"

"No na radnici u těch novinářů proč"

"Je tam rozhlas?"

"Noo je"

"Super to ulehčí práci, Shawny pamatuješ, kam jsem tě zavedla první den co jsme se poznali?"

"No pamatuju, proč"

"Je to ohromná hala a dobrý ozvučení chci to použít na odlákání pozornosti"

"Odlákání pozornosti?"

"Jo, pamatuješ o čem jsme mluvili včera večer"

"Ano"

"Půjdem se podívat jaký to tam je a musíme se hned rozhodnout jestli to vezmeme nebo ne"

"Dobře, kdy vyrazíme?"

"Hned, Andrew zůstaň prosím tě na tý radnici až ti zavolám rozhlas po městě, že budeme mít nečekaný koncert v tý hale co jsem řekla jako překvapení"

"Oukej provedu, ale k čemu to vlastně bude dobrý?"

"No odláká to pozornost od našich domů, aby rodiny mohly odejít a naše věci se mohly přesunout jinam"

"Skvěle zavolám teda hned chlápkům aby byly připravení na mega rychlé stěhování"

"Díky Andrew zatím se měj"

"Tak se rychle obleč lásko, připravím něco rychle na snídani a musíme vyrazit" řekla jsem a rychle vystřelila z postele.

Rychle jen udělala něco k snídani a chtěli jsme odejít z domu. Byl tu malý zádrhel. Cestu k mýmu autu blokovali fanoušci. Nemohli jsme se skoro hnout, když jsme za sebou zamkli branku. Nemělo vůbec cenu nějak křičet nebo tak něco, prostě jsme se museli probojovat přes davy lidí k autu. Když jsme se konečně dostali do auta bylo těžký odtamtud odjet. Musela jsem vkuse držet klakson aby ustoupili stranou. Nakonec jsme se ale z toho dostali a jeli k tomu bytu. Jak jsme vstoupili dovnitř toho bytu úplně jsme ztichli. Byl nádherný a strašně velký. Vůbec jsme neváhali a hned si ho koupili.