𝓑𝓪𝓭 𝓯𝓮𝓮𝓵𝓲𝓷𝓰𝓼 | Dramione

-14.

V té chvíli se přes celou místnost ozval ohlušující zvuk basové kytary a bubnů. Všechny páry, které byli v té chvíli s námi na parketu se překvapeně podívali k hudebníkům, ti ale vypadali stejně překvapeně jako oni. Nikdo kromě nás dvou nevěděli co se to děje. Po chvíli několik párů hlasitě zavýskali a dali se do tance. Když to ostatní uviděli, rozlil se jim na tvářích široký úsměv a začali také tancovat. Parket v ten moment celý ožil.

Malfoy se ke mně naklonil.

,,To je lepší ne?" houkl mi do ucha, abych ho přes hlasitou hudbu, kterou nechal hrát, slyšela.

Rozhlédla jsem se kolem sebe, a když jsem viděla všechny ty honosně oblečené páry šíleně tancovat na taneční hudbu, musela jsem se tomu zasmát. Bylo to úplně stejné, jako když na našem vánočním plese začala hrát punková skupina, akorát že tady tančili samý dospělí a o to to bylo zábavnější sledovat.

,,Víš ale, že tu nemůžeš jen tak stát a rozhlížet se, hýbej se Grangerová" podotkl Malfoy a začal zběsile máchat svýma rukama. Vypadal jako by snad chtěl každou chvíli vzlétnout.

Nesouhlasně jsem kývala hlavou.

,,Nebudu se takhle ztrapňovat na veřejnosti" protestovala jsem.

,,Ale budeš" řekl mi na to, chytil moje ruce do svých a začal s nimi mávat stejně, jako mával s těmi svými.

,,No tak, hýbej se" povzbuzoval mě s širokým úsměvem.

Rozhodla jsem všechen svůj stud a sebezáchovu hodit za hlavu a nechala jsem se stejně jako můj blonďatý společník poddat rytmu hudby. Na naše společné taneční kreace musel být rozhodně vtipný pohled. To jak jsme různě poskakovali a vlnili se do rytmu, nebo se o to aspoň snažili. Protančili jsme v tomhle duchu asi čtyři písničky, mezi kterými jsem si stačila vyzout mé nepohodlné boty na podpatku, které mě při každém výskoku tlačili. Bez nich bylo tančení o hodně pohodlnější.

,,Musím si na chvíli sednout" prohlásil Malfoy sotva popadající dech a chytil mě za ruku.

Z našeho šíleného tance mě boleli nohy, takže jsem se ráda nechala dovést až k jednomu z volných stolů. Po cestě nás zastavil jeden z procházejících číšníků a my si od něho pohotově vzali každý jednu skleničku plnou bůhví jakého pití. Měla jsem obrovskou žízeň, takže jsem skleničku, ihned po tom co jsme se posadili, celou jedním lokem vyprázdnila.

,,Takhle uvolněnou jsem tě ještě neviděl, ale líbíš se mi taková" promluvil Malfoy, když i on dopil své pití a mrkl na mě.

,,Ve škole není moc příležitostí na to takhle se uvolnit" odpověděla jsem mu na to a začala si všímat toho, jak se vše kolem mě malinko motá a kroutí, bylo mi jasné, že začínám být opilá.

Malfoy se nahlas uchechtl.

,,To je fakt" souhlasil a od dalšího procházejícího číšníka si vzal dvě skleničky vína. Jednu z nich přisunul ke mně.

,,Ty mě chceš opít" přivřela jsem podezřívavě oči a změřila si ho pohledem.

,,Ano, chci vidět opilou Hermionu Grangerovou" rozesmál se a pozvedl svojí skleničku na znamení toho, že si chce přiťuknout.

,,Na uvolnění" řekl, když jsem i já pozvedla svou skleničku.

Souhlasně jsem kývla a opatrně ťukla do jeho skleničky. I když bylo víno velice dobré, opravdu jsem se nechtěla opít, a tak jsem z něho jen malinko upila.

,,Pojď ještě tančit" vyskočil Malfoy ze židle a už mě táhl zpět k parketu, za cesty do sebe ještě vyklopil zbytek svého vína.

Tančili jsme snad celou věčnost. Hlasitě jsem se smála tomu, jaké kreace byl blonďák přede mnou schopný vymyslet a snažila se ho s jeho vyzíváním napodobovat. Nohy mě už sice celé bolely, ale nebrala jsem na to ohled a nechávala se dál unášet rychlou hudbou. Byl to opravdu skvělý večer. Nikdy bych neřekla, že se dokážu takhle bavit a už vůbec ne s tímto člověkem. Pár lidí se na nás nechápavě dívalo, když spatřili, jaké šílenosti na parketu předvádíme, ale nám to bylo jedno. Šlo nám jenom o jedno a to bylo pořádně si tento večer užít.

Nechtěla jsem, aby ten večer skončil. Nechtěla jsem se vrátit zpět do Bradavic, do reality, ale musela jsem. Po pár hodinách nekonečného tance mě začal bolet hlava z příliš hlasité hudby a začala jsem být unavená, Malfoy na tom byl zřejmě stejně, protože se už jen malátně pohupoval na místě.

,,Už bychom asi měli jít" pošeptal mi do ucha a opět mě vzal za ruku.

Před vchodem jsem se ale z ničeho nic zastavila.

,,Děje se něco?" otočil se na mě překvapeně Malfoy.

,,Jo" odpověděla jsem a rukou ukázala k mým bosým nohám.

Blonďákovi to nejspíš přišlo vtipné, neboť se okamžitě rozchechtal.

,,To není vtipné, nevím, kde jsem si je vyzula" ztěžovala jsem si.

On nad tím jen mávl rukou a snažil se zastavit svůj smích. Když se mu to konečně podařilo a uklidnil se, přistoupil ke mně a aniž by cokoli řekl, vzal si mě do náruče.

,,Co..co to děláš?" vykřikla jsem, když jsem se octla v jeho rukou.

V té chvíli se vše kolem roztočilo, musela jsem zavřít oči, neboť se mi z toho pohledu jak je vše okolo mě v pohybu začalo, díky vypitému alkoholu, dělat nevolno.