Já tě ochráním, Jess

3.

Obchoďák ani trochu neodpovídal mým představám. Myslela jsem si, že to bude něco jako větší Lidl, ale bylo to velikánské. Byla to budova s minimálně dvaceti obchody v sobě. Pomalu jsem začínala věřit, že tam najdu vše co chci.  Jako první jsme s tátou byli vybrat postel a skříně. Hodně jsem koukala na ceny a až potom na vzhled, ale nakonec jsem našla zlatý střed obojího a mou postel i skříně naložili dva muži z obchodu tátovi do auta. Dalo jim to zabrat, protože auto není moc prostorné, ale nakonec se tam vše i s matrací vešlo. Další věc co potřebuji je bílá a šedivá barva, kterou jsme koupili v obchodě s barvami. Potom jsem poslala tátu aby se podíval po nářadí, co k tomu budeme potřebovat a já jsem se šla kouknout po nějakých košíčkách do skříně - na ponožky,  spodní prádlo a tak. 

Potom jsem musela pro nějaké dekorace. A věci na stůl, který mi prý přivezou zítra, protože ten už by se do auta opravdu nevešel. Ani ne za hodinu jsem měla tři tašky plné věcí, které jsem chtěla, počínaje plakátem Slipknotů. Byla jsem spokojená s úlovkem a dala se do hledání táty. 

Tátu jsem našla u odchodu s ložními potřebami. Byl to malý a do tmavě šedé sladěný obchůdek. Překvapilo mě to. Většinou jsou to růžové a bílé výjevy které na vás křičí kupte si roztomilé povlečení pro Vás a celou rodinu. Bla bla bla. Ale tenhle obchod mě zaujal. Vešla jsem dovnitř a tam se mě ujala mladá dívka s černými vlasy a kostkatými kalhoty. Ukázala mi prostěradla, kde jsem hned sáhla po dvou černých a jednom šedém. A potom povlečení. Ani bych nevěřila že tady budou mít povlečení Three Days Grace a Green Day. Každopádně jsem je musela mít. Zaplatila jsem nečekaně málo a spokojená jsem vyšla z obchodu. Měla bych mít vše a táta taky vypadal spokojeně. 

Nasedli jsme do přeplněného auta a jeli domů. Doma jsme vše vybalili a já se hned dala do malování pokoje. Nejprve jsem sundala všechny obrázky a pokusila se malinko zbavit té růžové barvy. Potom  jsem celý pokoj přetřela na bílo a nechala uschnout. Zatím jsem rozložila matraci a dala do pračky povlečení a prostěradlo. Barva sice nebyla úplně suchá, ale i tak jsem vzala šedou a natřela dvě stěny šedou barvou. Tu za postelí a tu k de bylo okno. Potom jsem se dala s tátou do skládání skříně, což bylo jako lego. Vůbec mi to nešlo. Většinou jsem se vztekala že mi to nejde. Postavenou skříň jsme postavili ke zdi a dali se do stavění postele, což bylo o poznání lehčí. Asi v půlce jsem nechala tátu aby o dodělal a já šla dělat večeři. Bylo něco okolo desáté a my se konečně šli najíst s tím že je hotovo. 

Sedli jsme ke stolu. Táta byl zaprášený a já ke zaprášení ještě postříkaná barvou. Ale byla jsem pyšná na svůj nový pokoj. Zítra mi ještě přivezou ten stůl a bude komplet. Táta se dal hned do jídla a ani se nedivím. Měl strašný hlad. A já taky. Pustila jsem se do jídla. Jedli jsme v tichosti. Možná proto, že jsme měli neustále plnou pusu. Nijak mi to nevadilo, ale byl po celém dni velký klid. Tichou bariéru prolomil táta po jídle. "Zítra tě čeká první směna v práci. Strýček se na tebe těší." Přikývla jsem. Nechtělo se mi, ale musím něco dělat. Teď když do mě táta tak zainvestoval mu musím pomoct alespoň finančně. 

Po jídle jsme se odebrali k sobě do pokojů. Nebo spíš táta seděl v obýváku a koukal na televizi a já šla nahoru do pokoje, abych napsala kamarádce jak se mám. 

Hned po otevření notebooku mě čekala dlouhá zpráva. 

 Silva
 19:24
Ahoj, můžeš mi říct kde jsi? Málem jsem se zbláznila strachy! Přece v tom zapadákově nemůžeš mít nějakou lepší zábavu než mě. Jak tam žiješ? Co kluci? Už nějakýho znáš? Budeš chodit do práce jak ti matka slibovala? Jo a hele ptal se na tebe Tod. Všude rozhlašuje jak mu chybíš. Tak jen aby si to věděla. Kapela si našla novou zpěvačku. Nevím jak se jmenuje, už se s nima moc nevidím. Znáš mě, moc na to nejsem. Tak napiš jak budeš moc. A ne že mi napíšeš dvě ubohý řádky! Chci podrobnosti!! Žeru tě!! 

Jessica
23:36
Ahojky, promiň předělávali jsme s tátou pokoj. Pošlu fotky. Kluci? Ty tady snad ani nejsou. Práce ? Zítra mi jede první směna. Někde u strejdy, kterýho ani neznám, tak doufám, že alespoň nebudu muset dělat někde v ústavu pro seniory. Zpěvačku? Už jo? To jim teda chybím dost koukám. Todovi řekni že pro něj neexistuju. Nechci o něm ani slyšet. Pro mě on je cenej asi jako... prostě něco absolutně bezcenýho. Strašně mi tu chybíš. Nevím co tu budu dělat ty dny. Co jsem tak viděla tak tu snad není nikdo v mém věku. Jen nějakej kluk se kterým jsem si hrála jako malá. Beztak nějakej vůl. Napíšu zítra jak se to vyvíjí. Když tak už teď mi hledej knížky a filmy. Taky tě žeru!! 

Zavřela jsem chat se Silvou, ale stále mi blikalo, že mi přišla zpráva. Když jsem otevřela okýnko, málem jsem spadla z postele. 

Tod
20:58
Ahoj Jess. Kam ses poděla? Hele Jess chybíš mi. Jsem debil, vím. Udělal jsem chybu. Prosím napiš mi že je vše v pohodě. Miluju tě. 

Jessica
23:40
Nechci o tobě ani slyšet. Nepiš mi, nevolej a nikdy se o mě nezmiňuj. Tvoje omluvy mě nezajímají. Jsi mi lhostejnej. Nazdar. 

Zakřížkovala jsem okýnko. Z očí mi tekly slzy, jen jak jsem na tu noc pomyslela. Tohle bylo moc. Najela jsem si na složku s filmy a pustila si Piráty z Karibiku. Naposledy jsem je viděla se Silvou, která k tomu dávala zajímavé komentáře. Snad by mě alespoň tohle mohlo uklidnit. Položila jsem notebook na stoleček vedle postele, abych ho neshodila. Lehla si a snažila se usnout. Zítra vstávám v sedm do školy a potom do práce.