Já tě ochráním, Jess

7.

Nevím proč, ale Ianova přijmutá žádost o přátelství mě nadchla a zároveň ve mě vyvolala pocit nečekaného strachu. Nebo nervozity? Něčeho na tenhle typ. Tak nějak jsem přemýšlela co napsat jako první když v tom se ukázalo:

Ian
21:23
Ahojky! Takže si slídila a zjistila si moje příjmení jo? Páni skoro se červenám. Ne kecám, znáš to :D Jak si na tom a co tady děláš. Nečekal jsem že by si mi mohla už teď poslat žádost o přátelství. :D

Usmívala jsem se nad tím ani nevím proč. Asi mi to přišlo milé. Každopádně jsem se neudržela a odepsala mu stejně uštěpačnou zprávu. 

Jess
21:25
No ahoj! Ne jen jsem ti chtěla oznámit aby si koupil bílou barvu. Dáme se do toho krámku a taky kup lepší přípravky na mytí, tyhle jsou děsný. A sklad uklízíš ty! A co dělám? Koukám na net, jak by jsme asi tak mohla udělat tu výlohu a k tomu ještě, potřebuji nějakou úplně jednoduchou poličkovou skříňku, nebo víš co myslím. Mají je snad všude a moc to nestojí. A nedělej si takový naděje, jsi jen pošuk, co mi koupí vybavení do krámku a možná dostanu přidáno! :P 

Kupodivu jsem to nenapsala tak uštěpačně jak jsem zprvu chtěla, ale tak co. Zahrnula jsem tam vše co jsem potřebovala. 

Ian
21:28
Páni! Takovej sloh. No dobře zajdu ke strejdovi, něco najde. Na sklad ti kašlu! Ukliď si ho sama! Já na tebe budu jen dohlížet. A to jestli dostaneš přidáno posoudím já :P Barva není problém, doma jí máme strašně moc, protože máma už asi půl roku plánuje malovat celej dům a furt jsme se k tomu nedostali :D Takže barva je v pohodě. :) A co? Jak vypadá průzkum toho jak by to mohlo vypadat? 

Jess
21:33
No možná bych to udělala nějak takhle. 

Poslala jsem mu obrázek, kde byli naprosto jednoduché černé obrazce květin na stěnách. Zvládla bych je nakreslit sama. Barva pozadí byla růžová, ale nechali by jsme ji bílou. V regálkách byli květiny a regály byli sladěny také do růžové, ale já bych je udělala světle modré, světle růžové a šedivé. Nemuselo by to vypadat zle a nebude to ani tak depresivní. Ale ani moc jako cukrárna. 

Ian
21:34 
To nevypadá vůbec zle! A ty bys je zvládla nakreslit. A moment... ty a růžová? :P 

Jess
21:35
Ne! Pozadí zdi by bylo bílé a regály růžové, modré a šedé. Zase z toho nechceme mít růžový barák pro barbie :D I s Kenem :D 

Ian
21:35
Jen to ne prosím!! :D A mimochodem co jinak děláš? Neříkej mi, že děláš jen to. :D 

Jess
21:36
No teď už ano. Před chvíli jsem s tátou dělala, nebo spíš dodělávala můj stůl. Dnes mi ho přivezli a tak ho složil. Jen jsem si na něj naskládala věci. A co ty? Ruším tě?

Ian
21:37
Ne to ani ne. Jen hraji hru na počítači, to bys nepochopila. Nehraješ že ne? Prosím řekni že ne, jinak se s tebou budu muset fakt oženit!! 

Jess
21:38
Ne nehraji, ale odpor k tomu nemám. Spíš mě to neměl kdo naučit a tak. Chceš mě vzít do učení? :O 

Ian
21:40
Holka, já si tě vyškolím, že ani největší hráč na světe ti nebude moct říct ne :D Tak zítra u mě? Začneme něčím lehčím :D 

Jess
21:42
Oo... Moje první rande o! Musím si to naspat do mého růžového deníčku s poníkem! Juchů! :D :D

Ian
21:42
Neprovokuj rockerko. Tak zítra v práci! Dobrou noc :) 

Jess
21:43
Dobrou noc :) 

Byla jsem ráda a i když bylo teprve okolo tři čtvrtě na devět šla jsem spát. Nejen proto že jsem se rozloučila s Ianem, ale proto, že vím že se s ním zítra uvidím. Nebylo to takový to nadšení, že uvidím kluka, do kterýho bych se mohla zamilovat, to mi ani tak nepřišlo. Spíš jako že uvidím někoho, kdo mi rozumí a přitom nechce nic víc, než být kamarád. Což pro mě bylo víc, než nějaký pitomý chození, ne který jsem stejně neměla náladu. 

Ale stejně mi to nedalo a koukla jsem se na facebooku na jméno Sebastian. Vyběhlo na mě spousta výsledků včetně tý skupiny, nebo zpěváka co já vím. Nijak moc mě to netáhlo. Asi po dvaceti minutách jsem to vzdala.

Hodila jsem si věci do tašky, připravila věci na sebe  šla do postele. Zítra toho mám přece jen dost.