* o 6 měsícu později*
Jimin je už v 8 měsíci. Nemohu tomu vůbec věřit máme trochu menší potíže s chozením ze schodů, ale jinak je vše v pořádku. "Yoongi? Dneska pro nás mají výsledky" řekl Jimin a urovnal si vlasy. "Yoongi? Komunikuj" řekl se smíchem a já se na něj podíval. "Promiň přemýšlel jsem o jedné věci" řekl jsem a obejmul ho. "Jsem rád, že je to holka i když bude jí těžké vysvětlit, že jsme oba kluci" řekl a zesmutněl. "Bude ráda, že má tak dokonalou maminku" řekl jsem a Jimin mě profackoval polštářem. "Nejsem Jin" řekl a oba jsme se začli smát. Jimin se najednou přestal smát a odešel pro prášek. "Yoongi smát se moc nemůžu ještě k tomu když jsem v půlce 8 měsíci..." řekl a sedl si. "To bude roztomilý dítě jako ty" řekl jsem a zasnil se. "Teče ti slina" řekl a uchechtl se. Utřel jsem si koutek a dělal, že ee nic nestalo. Někdo mi poslal zprávu a Jimin mi podal mobil.
Taehyung: Mám pro tebe ten prsten. ^w^ Co s tím pokojíčkem?
Yoongi: No...Pokoj bude na růžovo až vemu za hodinu Jimina k doktorovi bude tam 3h takže rychle vymaluju a dam tam věcim jimin do toho pokoje prej nikdy nechodí, ale pro jistotu zamknu. ^^
Taehyung: Romantik😂 Dobře ten prsten ti dám až k tobě přijdu.😇
Usmál jsem se a Jimin najednou zbledl. "Jiminie? Seš v pořádku?" zeptal jsem se a chytl ho za rameno. "Yoongi...Myslím, že to přišlo" řekl a podíval se na mě. Čapl jsem ho do náruče a jel rychle do nemocnice. "doktore!!!" zakřičel jsem na celou nemocnici. "Co se děje?" zeptal se a dal Jimina na postel. "Jiminie si myslí, že bude rodit" řekl jsem s jiskřičkama v očí. "Je to pravděpodobné." řekl doktor a sestřička ho odvezla na sál. "Tady máte tu růžovou barvu. Řekneme panu Jiminovi, že Jste musel nutně odjed, ale přijedete" řekl s úsměvem a rychlím krokem šel na sál. Vytočil jsem Taehyungovo číslo a čekal až to zvedne. "Taehyungu je to tu rychle přijeď" řekl jsem a típl to. Odjel jsem domů a rychle vběhl dovnitř. S Taem a Kookiem jsme na sebe narazili. "Pomůžeme ti" řekl Kookie a vzal barvu a vyběhl do pokoje. My šli rychle za ním a začli s prací.
*o hodinu později*
S klukama jsem měli vymalováno a nastěhovali jsme sem věci. "Agh je to rozkošné...Yoongi bejt tvůj kluk tak tu omdlím...Tae udělej tohle pro mě" řekl Kookie. Tae nad tím jen zamrkal a poplácal Kookieho po vlasech. "Kluci jedu do te nemocnice prsten mi dej do te bundy." řekl jsem a odkívl. Kookie nechápal a Kookie mu to očividně vysvětlil. Cestou jsem se stavil pro pulec růží. Dojel jsem do nemocnice a našel doktora s úsměvem. "Pane Yoongi?" zeptal se mě. "Dítě je v pořádku a pan Jimin je na pokoji." řekl a odešel. Rozeběhl jsem se tam a prudce otevřel. Když mě viděl vběhli mu slzy do očí. Obejmul jsem ho a nasál jeho vůni. "Y-yoongi...Mě si tu nechají" řrkl a vzlykl. "Proč?" zeptal jsem se. "N-no mám zašitý břicho a dítě potřebuje doktora jestli je v pořádku" řekl a sklopil hlavu. "Tak ja tu zůstanu" řekl jsem a lehl si k němu. Sestřička vešla a nesla dítě. Jimin měl moc velký jiskřičky v očí. "Je nádherná" řekla sestřička. "Jiminie nesežereš jí, že ne?" zeptal jsem se. "Je jako cukrová vata je nádherná jako ty" řekl a dal mi pusu na tvář. "Jak dlouho tu bzde?" zeptal jsem se sestřičky. "No bude tu tak 2dny maximálně není na tom zle.Ale musíme si ověřit, že to dítě je vaše. Ale už víme, že ano je vám velmi podobné." řekla a odešla. Nepochopili jsme to tak jsme to neřešili. "Možná mě pustí zítra rano. Yoongi zůstaň tu semnou prosím. Citím se nesvůj když tu nejsi." řekl Jimin a namáčkl se na mě víc. "Zůstanu tu Jungkook a Tae tam zůstanou" řekl jsem a Jimin se na mě podíval. "Yoongi. Jestli se tam něco stane" řekl. "Neboj prej Kookie je drzý takže by mu vyškrábal obličej. A kdyby ne tak ho má kopnout" řekl jsem a poplácak ho po hlavě. Povídali jsme si dokud jsme nešli spát. Ráno jsem se probudil jako poslední Jimin podepisoval nějaké papíry a byl převlíklí. "dobré ráno Yoongi" řekl sladce a uculil se. "Dobré" řekl jsem a protáhl se. "Dneska můžu domů" řekl a sestřička si přišla pro papíry. Dali nám mimčo a všichni na nás koukali jak na debili. Jen jsem nad tím prokroutil očima a odjel s Jiminiem domů. Vešli jsme do bytu a Kookie s jiskřičkama koukal na dítě. "Tae to je roztomilý koukej" řekl a Tae se podíval. "Nechceš si nechat udělat plastiku rozkroku?" zeptal se Taem "ne proc?" zeptal se Kookie. "Aspoň by jsme měli roztomilý dítě jako jsi ty" řekl Tae a zasmál se. Mrkl na mě jedním okem a vzal si malou. "Jiminie?" zeptal jsem se a koukl na mě. Zavázal jsem mu oči a šel s ním do pokojíčku. "Rozvaž si oči" řekl jsem a stoupl si za něj. Stál tam jak tvrdé Y. "Y-yoongi..To je n-nádherný" řekl a rozplakal se. Utřel jsem mu slzy a obejmul ho. "Jaké je jméno pro malou?" zeptal jsem se. "Kristen" (nemáš zač😂😍) řekl a uculil se. Vytáhl jsem krabičku a Jiminie zamrkal. "co v tom je?" zeptal se. Klekl jsem si na koleno a otevřel krabičku. "Parku Jimine vezmeš si mě za muže?" zeptal jsem se. Dal si ruce na pusu a rozbrečel se odkívl a skočil mi okolo krku. "Ano vezmu" řekl a nandal jsem mu prsten. "
"Miluju tě Mine Yoongi"
"Miluju tě Parku Jimine"Konec
Minuta ticha pro konec...Amenu👏 Myslím, že kdybych byla citlivá na knih tak se rozbrečím...xd jelikož je tohle konec tak s tím je i pauza. A myslím, že dost velká...Děkuju všem za ohlasy, přečtení a komenty❤ Kniha dosáhla 2,1k (bude to možná i pokračovat) 594? hvězdiček a 506 komentů? (Nedívala jsem se😂) ale děkuju vám za to❤ Nebejt toho kniha by se zrušila...Doufám, že se setkáme v dalším Textingu ^^ Snad se vám líbila tato kniha a nerozbrečíte se jako málem já😂 Ještě jednou děkuju!❤❤
ČTEŠ
Young Forever [YoonMin Texting] [DOKONČENO]
Fanfiction"Proč si nechceš psát? T^T" "Protože tě neznám?" "Ale já tě chci znát! °^°" "A pak mě odkopneš jako každý?" "Já nejsem všichni! Věř mi!" "Dokud nezjistíš co jsem zač" [Start: 23.6 17] [End: 27.7 17]