Chapter 29

11.4K 466 16
                                        

,,Suelita Rain...No nezní to úžasně?" ,,No..Nevím.Asi si nechám svoje přímení." Začal mě nemilosrdně lechtat. ,,Dost!" ,,Ne! Ne,dokud neřekneš,že to zní úžasně!" ,,Dobře! Dobře,přiznávám,že to zní úžasně." ,,A?" Co ještě chce? ,,Těším se na to?" ,,A?" Nic mě nenapadá..Jakože vůbec nic. Možná to bude tím,že se opět peleším v jeho bytě,a především v jeho posteli. ,,Vážně nevíš?" ,,Ne." ,,Především budeš mít po boku toho nejlepšího, nejúžasnějšího, nejkrásnějšího,nejúspěšnějšího,a především nejdokonalejšího muže na Světě." Dokončil svůj dlouhý monolog,a já se mohla přetrhat smíchy. ,,Co se směješ?" ,,Ty seš ten největší egoista,jakého jsem kdy potkala." ,,Zapoměla si podotknou,s jakým si kdy šukala." ,,Debile." Praštím ho polštářem. ,,Ale no tak! Proč tak hrubě?" Obléknu si spodní prádlo,a tričko. ,,Co na to vůbec říká tvoje rodina?" Stáhnu si vlasy do culíku. ,,Na co?" ,,Že si se zasnoubil se středoškolačkou? Že by?" ,,Nevím.Ale asi se to brzy dozvíme.Jedeme k nim na víkend." Víkend? Dnes je čtvrtek... ,,To si mi to nemohl říct dřív?" ,,Táta mi volal dneska! A bráchové se těší,až tě poznají. Ale na rovinu říkám,že jestli na tebe jen hrábnou,tak zapomenu na to,že sme stejný krve!" Neuvěřitelné.Kvůli své žárlivosti by snad ublížil vlastnímu bratru. ,,Jdu spát.Zítra mám školu." ,,Zítra odjíždíme." ,,Odjíždět můžeme po škole,nebo večer." Mám chuť ho trochu pozlobit.Vezmu si deku,a polštář,a mířím s tím ke dveřím. ,,Kam jako jdeš?" ,,Do obýváku.Abych se vyspala." ,,Neser mě,žabičko, okamžitě sem koukej jít." ,,Nebo co?" Zabouchnu za sebou dveře. Nestihla jsem ani ulehnout,a už byl u mě. ,,Potřebuješ?" ,,Jo. Potřebuju svojí žabičku ve svojí posteli, žabičko.." ,,Ale já dneska spím tady." ,,V tom případě tu budu spát i já." Bez jakýchkoli okolků,si lehl vedle mě.Jenže sedačka byla moc úzká pro dvě osoby. Skončím proto na něm.  ,,Co blbneš, Alíku?" ,,Co s to řekla?" ,,Ale nic." ,,To bylo jak na psa!" ,,Nene!" ,,Jojo!" ,,Mám jít spát na ulici?" ,,Ne." ,,Tak dobrou noc." Už to bude skoro týden od toho,co se polovina města dozvěděla o tom,že mě Alex požádal o ruku. Samozřejmě si na tom místní noviny smlsly. Víc mě ovšem děsí pomyšlení na víkend, v domě s jeho rodinou.Především pak jeho matkou,která chová vůči mé osobě určitou nenávist. 


    Dneska se toho pokusím napsat co nejvíc.Takže by mohli ještě alespoň dvě kapitoly vyjít.

Mr.Boss ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat