Chapter 18

14.1K 498 23
                                        

Suelita

Jedla jsemšpagety,které měli být moje skoro večeře.Bylo asi sedm,a psala si s Alexem.Z toho všeho jsem byla vyrušena bouchnutím dveří.
Je tu nějak brzy....

Já-Táta je doma.Teď přišel

Tvářil se neutrálně.Uvařil si kávu,a i s ní si sedl ke stolu. Mobil mi na stole zběsile vybroval.

Můj idiot-A?Co dělá?

Můj idiot -No tak?Sakra Su!

Můj idiot- Suelito! Nechtěj abych tam jel!

Můj idiot- Žabičko!

Musela jsem se usmát. ,,Kdo ti píše?" Hodila jsem okem po tátovi. ,,Není to jedno?" ,,Ne není!" Prskne. ,,Nepřeju si,aby ses s ním dotýkala!" ,,S kým?" Na chvíli mě napadlo,že o nás ví. ,,S Cameronem!" ,,Bavili jsme se jenom dvakrát.Poprvé na tom plese,a pak v kavárně.Nestýkám se s ním!Proč si proti němu tak zaujatý?!" Už mi to lezlo na nervy. ,,Protože je to pěknej hajzl!" Jen nad tím pokroutím hlavou.Neuvěřitelné jak se změnil za těch pár dní. ,,Víš ty co? Hned jak mi bude osmnáct,tak sena mě můžeš vykašlat.Já mám kam jít.A mnohem raději budu spát pod mostem,než být tady s tebou další tři roky."

Zamknu za sebou dveře pokoje.Právě sem řekla něco fakt strašného svému otci.
Vytočila jsem Alexovo číslo.

,,No konečně!Co si myslíš!Já ti píšu,a ty nic!" Hned začne křičet. ,,Sem v pohodě.Jen sem se zase pohádala s tátou." ,,Ublížil ti?" ,,Ne!Jen zase křičel." ,,Dobře.Příjdeš dneska?Uvařil bych večeři." ,,Víš,že večeři neodmítnu...Tak mě takhle netrap."
,,Čekám tě v osm.Nebo mám přijet?" ,,Ne.Vezmu si taxík." ,,Dobře.Čekám tě žabičko."

Co si vezmu na sebe?! Vždyť já nic nemám!

Začala jsem přehranovat skříň.Samozřejmě tak skoro nic nebylo.Nakonec se našly alespoň jedny šaty.

Snažila jsem se že sebe udělat člověka,a přitom přemýšlela jak tohle jednou řeknu otci. ,,Ahoj tati.Víš udržuji partnerský poměr s tvým šéfem.Nevadí?" Tohle by asi nepřežil. Horší by bylo,kdyby nás třeba viděl.To by asi taky nepřežil.

Nakonec si obuji páskové boty na podpatku.Mám snad všechno.Klíče,mobil,prášky,a kdyby náhodou tak i make-up.
Teď stačí čelit nepříjemnému setkání,a můžu jít.

,,Kam jako jdeš?" Prskl nevrle. ,,Na večeři k mému příteli." Paní.To sem zvládla dobře. ,,K příteli?" ,,Jo." ,,A můžeš mi říct kdo to jako je?!" ,,Ne nemůžu.Protože kdybych ti to řekla,budeš naštvaný.Takže se vrátím zítra.Nejspíš."

Uf.Nebyla jsem moc ostrá?
,Ne!Suelito,byla si tak akorát.On je na tebe taky hnusný.Teď si stopni, taxíka,a jeď za Alexem." Už trpím samomluvou....

Mr.Boss ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat