Chapter 22

12.9K 467 9
                                    

Seděla jsem u stolu v nějaké luxusní vile.Co se dalo taky čekat,že? Je zajímavé,že jakmile se otci zvedl plat,a místo v práci,chová se více povrchně.Nikdy nenosil domů Bůh ví jak velké peníze,ale stačilo to.A teď? Zdá se mi,že utrácí za každou blbost.

Rozhlížím se kolem,a upíjím bíle víno.Tímhle tempem budu za chvíli na šrot. ,,Ty chceš asi dostat na zadek viď?" Otočím se,a spatřím Alexe. On je tu taky?Moment.Vždyť je to šéf.Měl by tu být. ,,Proč?" Sebral mi sklenku z ruky. ,,Pokud vím tak alkohol se smí užívat až od osmnácti ne?" Dětinsky protočím očima. ,,Suelito!" Hněvivě se na mě dívá. ,,Tohle si spolu ještě vyřídíme." ,,Už se těším." Vytáhne mě na nohy.Ačkoliv mám podpatky,stále je o něco vyšší než já. ,,Doma tě ojedu tak,že si tejden nesedneš." Prvně mi to nedocházelo.Jenže jeho pohled mi prozradil co tím myslí. ,,Ojedu ti zadeček,a ty s tím nenaděláš vůbec nic.Ber to jako trest za to pití." Vedl nás na do pro střed místnosti,kde se jako vždycky tancovalo.Už je to ohrané. ,,Doufám,že tentokrát nedostanu facku." Haha.Jak originální,a vtipné. ,,Dostaneš jinam." ,,To by si neudělala.." Můj pohled mluvil za všechno. 

Jen tak jsme tancovali,a povídali si o všem možném.Především pak o tom,jak se mu stýská.Se smíchem mu opakuji stejnou větu jako nedávno,že jsme se neviděli jen pár hodin.Stále opakuje se smutným výrazem,že ten byt je velkej jako kráva,a že beze mě je tam strašně ticho,a prázdno. ,,\chybí mi tvoje tělo.Tvoje krásny,malý tělíčko v mojí náruči.." Přede mi do ucha jako kocour. ,,Jak dlouho tohle ještě vydržíme?" Opřu si hlavu o jeho rameno.Je mi jedno,že je tu spousta lidí. ,,Ještě chvíli musíme počkat.Než se tvůj táta uklidní. Buď prosím trpělivá,žabičko." Pohybujeme se do rytmu hudby. ,,Víš co je zvláštní?" ,,Co?" ,,Z nějakého důvodu,mi chybí." ..Kdo?" ,,Cameron." Zarazí se,jakoby nevěděl co říct. ,,Asi ti jen padl do oka.Prostě si rozumíte." ,,Ne.Tím to není.Cítím,že mezi námi něco je,,,Teda nemyslím to tak jak to vyznělo...Jen.Jako by to bylo něco jako.....Grrrr." Štvalo mě,že neumím přesně popsat co cítím. ,,Pouto?" Jo.Řekl to úplně přesně.Vystihl to správné slovo. ,,Jo.Je to divný co?" ,,Ne.Není." 

Mr.Boss ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat