Secret of the Family [Avengers ff] CZ

Část 12. - Klec

Vzbudila jsem se, ale ne ve svém pokoji. Na tvrdé lavičce. Jakmile mi to došlo, vyskočila jsem do stoje. Vypadalo to jako nějaké cela. Stěny byly skleněné a cela měla tvar kruhu. možná oválu. Musela jsem začít přemýšlet nad tím, jestli se pořád nacházím na vzdušné základně S.H.I.E.L.D.u, ale kamery a technika mě o tom přesvědčila. Kde jinde by měli takové dobré vybavení.

Rozhlédla jsem se azaměřila jsem se na jednu z nejbližších kamer s nejlěpším výhledem. Musím nějak dát najevo, že se mi tohle nelíbí a že chci vysvětlení. Sice jsem věděla, že Fury mě podezříval, ale mám dojem, že teď se ve svém názoru utvrdil a to možná až moc. Směrem na kameru jsem rozhodila rukama a zavolala: „Co to jako má znamenat!?" Muselo mě být slyšet, ne? Poté jsem si sedla zpátky na lavičku, do tureckého sedu a začala meditovat, protože si musím uspořádat myšlenky a vymyslet plán, jak tohle Furymu vrátit.

- Natasha -

Nemohu uvěřit, že mu opravdu pomáhala. Třeba to půjde nějak vysvětlit. Třeba ji měl pouze ve své moci a ona nevěděla, co dělá. Alespoň v to doufám. Seděli jsme tiše u konferenčního stolu a všichni přemýšleli, proč nás Kiara a Wanda zradily. „Nejspíše byly pod Lokiho mocí," poznamenala jsem. Fury na mě pohlédl nevěřícným pohledem a já pokračovala: „Nejspíše si ani nic nepamatují." Získala jsem pár soucitných obličejů, které však můj názor schvalovaly. „Nemáme jistotu, že to nebylo úmyslné," vmísil se do debaty Steve. Proč musí být vždycky ten dobrák? „Pane Starku, pane Bannere, můžete prohledat všechny soubory, jestli tam nezbyla památka po hledání žezla?" tázal se Fury. Banner i Tony přikývli a odešli. Snad nějak najdou důkaz Kiařiny neviny.

- Tony -

S Brucem jsme dorazili do laboratoří a zkoušeli jsme v počítači hledat cokoliv, co by nám pomohlo najít žezlo. „Věříš tomu, že nás Kiara s Wandou zradily?" ptal se opatrně Bruce. Já jsem se zamyslel a řekl: „Nevěřím. Myslím si, že o tom ani neví." Lokiho intriky jsou nečisté a nikdy nehraje fér. Někdy to je však potřeba, teda pokud tak nehrajete vždy a lidi už ani neví, co od vás čekat. „JARVISi?" zavolal jsem na svého robotického poskoka. „Ano pane?" ozval se robotický a zčásti i uklidňující hlas JARVISe, na který jsem hned odpověděl: „Má Kiara v počítači S.H.I.E.L.D.u nějaké soukromé složky?"Jarvis dlouhou dobu skenoval počítač a poté oznámil: „Ano. Bohužel zde není způsob, jak se k nim dostat." Jak to, že ne? Stačí nějak přijít na heslo, nebo se tam "vhekovat", což není nijak těžké. „To má tak těžké heslo?" ptal jsem se a Jarvis se na chvíli odmlčel, ale odpověděl: „V přístupu do jejích souborů mi brání samotný počítač." Cože? Sám počítač? Co je to za blbost.

- Kiara -

Snažila jsem se kontaktovat počítač. Moc dobře to nešlo, sklo ve stěnách působilo jako odstínění. Po dlouhém snažení jsem se konečně k počítači připojila. Někdo se zrovna snažil vloupat do mých soukromých složek, ve kterých bylo i vyhledávání žezla. Počítač pořád držel můj slib a bránil tomu dotyčnému dostat se dovnitř. „Kdo se snaží dostat dovnitř?" ptala jsem se počítače, který mi kvapně odpověděl: „Antony Stark." Dobrá. Ten by mi mohl věřit a já bych mu hedání žezla mohla svěřit. Sice není nejdůvěřihodnější, ale za záchranu přátel by udělal všehcno a to by se mělo využít. Poslala jsem počítači dlouhý rozkaz: „Dobře, Antonyho Starka pusť dovnitř a předej mu vyhledávání žezla, poté mu pošli zprávu se zněním: „Tony, tohle je vyhledávání žezla, které jsem schovala před Lokim. Není zas tak chytrý, když mu nedojde, že mě neovládal, kdybych to nechala jen na Wandě tak by už vyhledávání žezla nebylo mezi námi. Díky necháme na později. Pa a najdi žezlo." to je všechno. Moc ti děkuji za pomoc počítači."

Bylo velmi namáhavé mluvit s počítačem přes sklo. Velmi mě to unavilo a já upadla do spánku. A celkem mě bolela hlava.

- Tony -