Secret of the Family [Avengers ff] CZ

Část 26. - Bitva o NY II.

- O 3 měsíce později - Kiara -

Měla bych nakoupit něco k jídlu. V ledničce už začínáme mít prázdno. A ještě se musím podívat na pár informací pro Owenovy přátele. Původně jsem si nemyslela, že prodávání informací tolik vydělává, ale teď když se po mých informacích začíná ohlížet i FBI a CIA, tak je nabídek hodně. Vlastně vydělávám a trénuji své schopnosti v jednom. V tomhle světě plném techniky vlastně můžu vědět cokoliv. Teď to jenom dobře využít. Nejen, že ode mě kupuje informace vláda, ale i S.H.I.E.L.D., Hydra, KGB, či jak si teď ti Rusáci říkají... je toho hodně. Normální člověk ani neví, co se děje za jeho zády. Nemyslím si, že je to dobré, ale aby lidi věděli o všem? To také není úplně nejlepší. Zvlášť S.H.I.E.L.D. je nehorázně tajnůstkářský. Ani jeho velení neví o tom všem, co se v něm děje. Slepě následovat a věřit? Nikdy víc. Zajímalo by mě, kolik z tajností S.H.I.E.L.D.u ví Avengers. Ne, přestaň. Přestaň na ně myslet. Už jsou to tři měsíce od doby, kdy jsem začala žít normální život a upřímně se mi moc líbí. No budiž. "Normální život" stylu falešné jméno. Kiara jsem si nechala, ale nyní mě všichni znají jako Kiaru Holmesovou. Prostě fanda Sherlocka. Ale jinak je všechno pravý.

„Pozor!" varoval něčí hlas všechny okolo. Intuitivně jsem se za tím hlasem otočila a právě včas, abych viděla velký výbuch nedaleko jedné dobré kavárny, kde mají hrozně dobrý borůvkový dort. Tedy, dalo by se říct, že měli. Najednou nad ulicí, kde jsem se právě nacházela proletěly divné stroje. A když říkám divné, myslím fakt divné a s ještě divnějšími lidmi, spíš humanoidy, kteří je řídili. Proletěli tři a za nimi letěl Tony v obleku? Zřejmě v nějakém novém, protože tenhle, co si pamatuji naposledy, neměl. Ostatní lidé utíkali, snažili se schovat. Jen já jsem tam stála jak přimražená a nevěděla, co dělat, tak jsem jen čuměla jak z jara.

Z tohoto stavu mě vytrhl až pád kusu baráku hned vedle mě. Tak o půl metru blíž a bylo by po mně. Usoudila jsem, že by bylo lepší zaběhnout do nějaké menší vedlejší uličky a pozorovat dění okolo. Schovala jsem se za jednu nevábně vonící popelnici, ale ten smrad jsem dokázala odignorovat. Po chvíli se na místo přihnali policisté a snažili se střílet po těch, nejspíše, mimozemšťanech i přesto, že to nebylo nijak nápomocné. Hned tam však přiběhl Pietro a instruoval je, aby pomohli lidem skrýt se v domech a uzavřeli to tu. Strážníci nejdříve nechtěli spolupracovat, ale on, aby je přesvědčil tak jim svou rychlostí ukradnul zbraně a vystřelil varovný výstřel do vzduchu, pak jim zbraně vrátil a odběhl svojí superrychlostí někam do Prčic.

Teda nic moc se tu neděje, ale pak jsem si všimla, že většina věcí se odehrává na střechách. Rychle jsem vběhla do nejbližší budovy a našla schody. Brala jsem je po dvou, abych tam byla rychleji. Přemýšlím, že se budu účastnit nějakého schodového maratonu, protože běhání po schodech mi fakt jde. Koukla jsem na cedulku u schodů, která mi říkala, že jsem teprve v třetím patře. Moje sebevědomí z toho nemělo moc radost.

Panebože! Kolik tu je sakra schodů?Vyběhla jsem nejméně tisíc schodů, ale pořád nekončily. Rozhlédla jsem se a uviděla lavičku, na kterou jsem se rozvalila, abych si malinko odpočinula. Po tom co se mi vidění vrátilo do normálu, jsem si všimla, že přede mnou je výtah. VÝTAH! A já blbá šla po schodech. Jestli brzo nechcípnu, tak se klidně nechám zabít těma emzákama. Tohle prostě naštve.

Vyšla jsem poslední schody a otevřela dveře na střechu. Byla tam většina Avengers a zabíjeli všechny mimozemšťany, na které narazili. Zabíjení mimozemšťanů je holt jejich, stejně jako je Britů šálek čaje. Teoreticky jsem i já mimozemšťan, ale to ví jen Thor a ten to nikomu neřekl. Jo, cestou jsem se mu stihla podívat do hlavy. Musela jsem zabavit mozek nějakou aktivitou. Nejen svaly na nohou. Sakra. Ze mě by mohl být básník.

---------------------------------------

Tak Kiarka se nám prý zapletla do druhé bitvy o NY. Sice je toto krátká kapitolka, ale "úvody" a "závěry" dělám vždycky kratší. No nic. My zítra píšeme z matiky, takže bych měla jít spát... ale nechce se mi. No nic. Tak čaj zase jindy!

[Čaj - Čau + Ahoj. Zkrácená forma Čahoj. Tak Čaj.]