6. Temnota poražena (Po)

352 31 3
                                    

Tázavě se na mě podíval a pozvedl obočí. Teď jsem se usmála já, něco mě napadlo. Pokusila jsem se použít oheň a rozžhavila ruce, vždyť tátovo ohnivé koule jsem taky chytla. Pouta se roztavila a já udělala to stejné i s nohama. Byla jsem volná a opět využila šoku v jeho tváři. Kopla jsem ho, chtěla jsem se trefit do obličeje, ale trefila jsem se do brady. I tak byl můj kopanec účinný a on slítl na držku. Opět nevím jak jsem to udělala ale vytvořila jsem kolem něj ohnivou klec, kolem té vzdušnou klec, která nabrala šedé barvy od prachu a vypadala jako tornádo a kolem toho všeho se jako bonus pyšnila klec z temnoty. V tu chvíli do pokoje vtrhly Maik a táta. Na chvíli mě překvapil Maikův obrys, byl světle modrý jako obloha. Táta čuměl jak vyvoraná myš a já něvěděla proč, asi jsem udělala něco špatně. ,,Teda Scarlett tos udělala ty"? A je to tady něco jsem pokazila,, hm". ,,I ten oheň a tu temnotu"? Proč do mě reje ať mi prostě řekne co jsem skazila, já sklonim hlavu a přístě to neudělam,, jo".,, Až budem někdy u nás dostaneš veřejné Klarinesské odcenění, jsi v používání své moci jedinečně dobrá, navíc když vezmu v úvah že o existenci elementů jsi se dozvěděla teprve dnes odpoledne tak mohu být celkem pyšný, a k tomu tvá schopnost používat tři živly je ojedinělá". Ten temný na mě čuměl jak na vola a mě to začínalo být nepříjemné. Otec dvakrát tleskl a po každé jeho straně se objevil jeden muž, jeden měl zeleohnědé oblečení a též nazelenalý obrys a ten druhý měl světle šedé až bílé oblečení a jeho obrys měl stejnou barvu. Otec se zatvářil neutrálně a začal přikazovat: ,, spoutat, zajmout, do žaláře a hlídat". Oba muži se vydali k provizorní kleci, ale pak se opět otočili na tátu,, ale co klec výsosti". Spadla mi čelist, on...mu ...opravdu mu řekl výsosti? Nezbláznila jsem se? Otec se na mě povýšeně usmál a já měla chuť mu jednu ubalit, ale udržela jsem se. ,, To víš Scar ještě toho o mě spoustu nevíš, to ale není důležité, teď hlavně zruš ty klece, nikdo jiný to neumí". Zavřu oči a nechám puknout klec temného elementu, ta praskne a zmizí. ,, Jak mám zrušit ty ostatní klece, neumím to"? ,, Představ si že vzdušná se pomalu rozplývá do okolí a ohnivou musíš vtáhnou do rukou". Zavřela jsem oči a představila si jak se vzdušná klec pomalu rozptyluje a mizí. Když jsem otevřela oči zbyla předemnou už jen klec ohnivá. Natáhla jsem ruce a představovala si jak se mi do nich oheň vlévá, ale nic, zkusila jsem to ještě dvakrát, bohužel bez výsledku. Brigit to zkoušela taky a já si všimla že ti dva asi otcovi stráže na mě čumí aghhh, začíná mi to být vážně nepříjemné. Když ani Brigit klec nezrušila otec prostě luskl prsty a oheň zhasnul, jen tak, prostě zničeho nic. Stráže okamžitě chytli temného a spoutali ho. Předvedli ho před otce a jeden mu řekl:,,pokloň se přece králi", když temný nereagoval prostě se mu pokusil podkopnout nohy s očekáváním že spadne, ale temný sebou jen cukl,, proč bych se měl klanět někomu kdo mě neuznává a pohrdá mnou, to že má vyšší postavení ještě neznamená že je bůh. Celá vaše rodina i vy jste namyšlení sobci, staráte se jen o svoje dobro a na ostatní kašlete, jste jen svíčky jež sfouknu ještě dřív než vzplanou". Dostala jsem vztek a jen tak tak se držela, vlastně právě jsem se držet přestal ,, jak se opovažuješ říct něco takového o mojí rodině"! Přistoupila jsem k němu a oba strážci ustoupili, napřáhla jsem se a jednu mu vrazila. Ustoupil dva kroky dozadu a dal ruce před sebe aby se po případně mohl bránit, zároveň tím však dal najevo že se dostal ze svých pout. Najednou se u něho objevili dva temní, nejspíš spojenci. Můj vztek sílil a já se přestávala ovládat, začala se ve mě hromadit obrovská ohnivá energie. Nešlo to vypnout, nebo zrušit a cítila jsem při tom ohromnou bolest. Bylo mi příšerné vedro a já myslela že omdlím. Spadla jsem na kolena, celé mé zorné pole zaplavila rudá barva, pak to všechno přestalo a já v pohodě vstala-nic mi nebylo a já cítila klid na duši, cítila jsem se jako nikdy předtím, bylo mi báječně, i když jsem netušila proč. Když jsem se rozhlédla všimla jsem si že obrysy kolem lidí zmizely, všichni na mě valili oči a mě přepadl menší vztek, už zase ,, přestaňte na mě už konečně všichni čumět, nic jsem neudělala, nebo snad jo"!? ,,Ale kotě jistě že udělala, právě si se proměnila". ,,Ty hajzle neříkej mikotě, nebo si z tebe udělám škrabadlo. Můj vztek jen vzrůstal a to jsem myslela že už to víc není možný, vytvořila jsem kolem temných vzdušnou kouli, kterou jsem vnímala jen já a která brala temným k životu tolik potřebný kyslík. Všichni tři se začali lapat po dechu a postupně se dusit, otočila jsem se na stráže,, spoutat a tentokrát pořádně". Stráže se otočili na otce a on jen kývl. Stráže k nim přišli a já zrušila bublinu, protože temní už byli na tolik dezorientovaní že byli téměř neškodní. Když stráže odešli začla jsem tátu opět bombardovat otázkami,, Co to mělo znamenat, proč chtěl unést Brigit, ty jsi král a čeho, to byli stráže, jak si je přivolal?". Když nepřicházela žádná odpověď, jen tak jsem se podívala na Brigitinu skříň se zrcadlem a zalapala po dechu. Moje duhovky, a oblečení se změnily barvou na červenožlutooranžové, prostě odstín ohně, tak tohle myslel tou proměnou. Byla jsem zmatená a mírně dezorientovaná. Měla jsem hromady otázek a odpovědi žádné, bylo toho na mě moc, přestala jsem se ovládat a začala jsem po otci vrhat vodní koule, zvláštní ale bylo že s každou vystřelenou koulí mi dlaněmi projela ostrá bolest a já cítila že tento nový um je pro mě energicky velmi náročný a ničím s ním saba sebe, neboť mé dlaně jsou takhle vodou spálené. Podívala jsem se na otce, který se držel za rameno, jelikož všechny rány dostal právě tam. Otec se na mě podíval a vedle něj se objevil strážce, druhého jsem cítila za sebou, ale ani jednomu jsem nevěnovala pozornost. Chtěla jsem pokračovat ve střílení, neboť bolest mě přece nemůže zastavit, všimla jsem si jak otec křikl na stráže:,, Uspat". Překvapila mě jehla v mém rameni, bohužel už jsem ale neměla sílu se bránit a švihla sebou o zem ještě dřív než se do mě uspávací látka vůbec dostala. Poslední co jsem vnímala bylo vytáhnutí jehly z mého ramene se slovi že to ani nebylo potřeba, jelikož jsem omdlela vyčerpáním.

------------------------------------------------------
1) Prosím pište mi do komentářů všechny gramatické chyby které najdete.

2) Všem vám chci napsat jedno Velké DĚKUJI za podporu (v podobě votes atd.) a za to že jste mi dali šanci. Nezklamu vás (tedy doufám).

PÁTÝ ELEMENTKde žijí příběhy. Začni objevovat