PÁTÝ ELEMENT

11. Ve škole (Pá)

,, Já nevyvádim!"
,, To si myslíš? A nebo si to jenom chceš myslet?"
Na to už jsem mlčela, neměla jsem náladu se s ním hádat. Poslala jsem asistentku domů, už jsem jí nepotřebovala. Kayl mě vedl do třídy a já jela za ním, byly jsme ve třídě a já myslela že Kayl si půjde po svých, navíc jsem nechtěla aby mě s ním někdo viděl. Ale život je prostě karma a Kayl šel do stejné třídy jako já. Myslela jsem že bude tak ve třeťáku a on je v prváku, super budu ho trpět ještě častěji než jsem psychicky připravená. K tomu bylo všude plno a jediné volné místo bylo u Kayla, pane bože, za co mě trestáš. Naštěstí zapracoval můj geniální mozek a já přijela k nějaké modrovlasé holce a poprosila jí,, nemohla by sis prosím sednout ke Kayla, já ho moc nemusím a je vedle něj jediný volný místo?" Nasadila jsem smutný výraz a doufala že mi vozík přidá na nevinnosti, ale jak se zdá, nebylo to potřeba.
,, Já a vedle Kayla, jasně že chci, kdo by nechtěl, vždyť Kayl je tak úžasný a úchvatný a sexy a milý a...."
Chtěla pokračovat, ale já opravdu neměla náladu na to poslouchat cokoliv, co se týkalo Kayla a tak jsem jí skočila do řeči,, hele, já věřím, že se ti Kayl fakt líbí, a že ho miluješ, ale já ho nenávidim, takže můžeš prosím jít?"
,, Jo, promiň, už jdu". Konečně odešla a já přemýšlela jak dám pryč tu židli, chvíli jsem na ní jen tak koukala a když jsem se rozhodla že ji prostě odtlačím, přišel Kayl a prostě jí odnesl, už mě štvalo, jak pořád dolízal a pomáhal mi a tak jsem se k němu otočila čelem a od plic mu řekla, co si o něm myslím,, Už mě unavuje to jak mi pořád pomáháš, nikdy jsem se tě o nic neprosila, kdy už konečně pochopíš, že tě z celého svého srdce nenávidím, jsi jako bumerang, člověk tě vyhodí dveřma a ty se vrátíš oknem". Koukala na mě celá třída, ale mě to bylo jedno, jediné, co mě zajímalo, byla Kaylova reakce.
,, Promiň, já... nechtěl jsem tě otravovat, jen jsem chtěl pomoct."
,, Udělal jsi dost" konečně jsem se ho zbavila, teď jsem ale měla na krku velký počet lidí kteří na mě koukali s údivem v očích a nechápali, co se děje, naštěstí mě zachránilo zvonění. Do třídy přišel učitel, který se představil jako Derek Volume, můj třídní. Jak jsem později zjistila jeho příjmení k němu fakt sedí, řekla bych, že je trochu krutý, ale aspoň mě nenutil stát před tabulí a představovat se třídě. I tak jsem si ale stoprocentně jistá, že s ním nebudu vycházet, jedné holky, myslím že jí říkal Celesto se zeptal na reakci uhličitanu ve vodě, ve vazbě na ryby, nevěděla a dostala dvaceti stránkový referát na téma' uhličitan a jeho reakce na okolí' a jako bonus musela udělat třicet kliků, snad máme chemii a ne tělocvik, ne? Tenhle učitel se mi absolutně nelíbyl a tak jsem na něj bez vyzvání promluvila,, víte že fyzické tresty jsou proti školnímu řádu? To, že jí nemlátíte ještě neznamená, že jí neubližujte, nemáte právo jí nutit dělat cokoliv, co je fyzicky a zdatně náročné, neznáte její hranice a můžete jí tím ublížit i psychicky"! Vždyť chudák ta holka umírala už, když měla udělat pátý, natož třicet kliků.
,, Jsi snad doktor, abys znala její hranice? Jsi snad právník, na to abys jí obhajovala, nebo snad soudce abys rozhodla, co můžu a nemůžu udělat? Nejsi nic z toho, nemáš ani právo mluvit bez vyzvání, vlastně tu ani nemáš co dělat, tohle je škola pro zdravé lidi, ty jsi invalid, neumíš ani chodit, tak poslušně mlč a nedělej problémy. V tuhle chvíli jsem já učitel a ty milá zlatá nejsi nic, budeš skákat jak já pískání, jinak to pro tebe špatně dopadne!"
,, Nejsem doktor, právník a ani soudce, ale jsem její spolužačka a záleží my na každé živé bytosti, nemohu rozhodovat co můžete a nemůžete, ale mohu ovlivnit to co uděláte, a to co děláte teď není správné, nemůžete jí trestat za to že něco neví, vy jste tu od toho aby jste jí to řekl!" Uznávám, že jsem teď toho učitele asi trochu naštvala, byl rudý vzteky, ale o to víc mě překvapil jeho mírný a milý hlas.
,, Dobře, tak já jí těch třicet kliků odpustím." Měl sice milý hlas, ale jeho zlomyslný úsměv mluvil za sebe.
,, Vážně?, vážně jí je odpustíte?"
,, Jistě, že jí je odpustím, ....když je uděláš za ní." Ohromeně jsem na něho koukala, ale nakonec jsem to vzdala, a souhlasila.
,, Dobře udělám je." Teď na mě překvapeně hleděl on, asi to nečekal. Odpoutala jsem se od vozíku a pomalu se postavila. Dělalo mi problém jen dojít k tabuli, a po třech krocích jsem se začala hroutit k zemi. Kayl byl okamžitě u mě podepřel mě dřív než jsem stihla slítnout, ale opět mě štval,, snad jsem ti dala jasně najevo, že o tvou pomoc nestojím, vypadni" Kayl nasadil ublížený výraz ale i tak mě pustil. Opřela jsem se o lavici a došla před tabuli, měla jsem pocit jako by mi do nohou bodalo ticíce včel, ale nedovolila jsem si ani syknout. Nechtěla jsem vypadat před ostatníma jako hypochondr a tak jsem mlčela a pomalu si klekla, udělala jsem dvacet pět kliků a z očí mi zečli téct slzy, chtěla jsem pokračovat, když najednou ticho ve třídě protnul pevný a dominantní hlas,, Dost!" Podívala jsem se tím směrem, nebyl to nikdo jiný než Kayl a tak jsem ho ignorovala a doděla posledních pět kliků, mezi tím co ke mě Kayl běžel. Problém nastal, když jsem se postavila, neudržela jsem se na nohou a před očima se mi rýsoval můj budoucí držkopád. Už po třetí mě dneska někdo chytil, a už po třetí to byl Kayl, co sakra nechápe na tom že ho nemám ráda, né že bych ho nenáviděla, ale co mu mám sakra říct, aby mě už nechal. Odstrčila jsem Kayla od sebe a udělala další krok, to už jsem ale totálně nedala a zhroutila se přímo na Kayla, který už s mým pádem počítal a chytl mě rovnou do náruče, aniž by mi dal šanci se znovu postavit, i kdyby mi jí dal už bych nevstala, neměla jsem na to sílu. Jen mě odnesl na vozík a bez dovolení učitele se mnou prostě odešel.
,, Můžeš mi říct proč děláš všechno pro to aby sis ublížila?"
,, Bylo to náhoda, myslela jsem že to zvládnu....a....a..."
,, Ne ty si v tu chvíli vůbec nemyslela!"
,, Jen jsem jí chtěla pomoct"
,, A prosila se tě o to?"
Mlčela jsem, nebylo co na to říct, zachovala jsem se úplně stejně jako on. Kayl se mi zadíval do očí a zašeptal,, promiň" chtěla jsem se zeptat za co se omlouvá, ale on mě v tu chvíli políbil.