Kira-chan a její příběh/PŘERUŠENO

5. Kapitola

Pohled ze třetí osoby:
Už to je týden co Kirara neodešla z pokoje, jediný s kým mluvila je její starší bratr, tomu jedinému řekla co se tam stalo. S ním to ale téměř seklo, když to zjistil přestal se divit proč neotevírá dveře.
"Potřebuju si něco zařídit, za chvíli budu zpátky!" Zavolal a odešel. Kirara počkala pět minut aby se ujistila že je pryč a šla do koupelny vyprat si oblečení. K její smůle špína z oblečení nešla smít. A šla oblečení vyhodit, když se vrátila zpátky do koupelny vzpoměla si že vlasy má od rajčat špinavé taky a tak je začala drhnout. Alespoň vlasy nemusela stříhat protože to šlo rychle smít. Potom si pomocí justa vysušila vlasy. Potom zamířila do svého pokoje aby našla něco na sebe. Nakonec zvolila černé kraťásky, černou mikinu s kapucí a velmi dlouhými rukávy a vlasy si svázala do culíku černou stuhou. Pak jsem si vzpoměla na to co se stalo, a běžela jsem se vyzvracet do koupelny. Pak jsem šla do pokoje a začala jsem brečet, nakonec jsem z toho usnula.

Pohled ze třetí osoby:
Zatímco si Kirara spala, Kakashi řekl Hokagemu co se stalo a taky kdy. Hokageho díky tomu napadlo řešení celého problému.

"Proč myslíte že nás hokage zavolal?" Zeptala se Ino ostatních geninů co stáli před kage-kanclem. Než kdokoliv stihl odpovědět, otevřely se dveře a tak všichni vešli dovnitř.
"Mnoho z vás si klade otázku proč jsou tady," začal hokage podíval se na každého zvlášť. "Potřebuji abyste v dalších několika dnech hlídali jednu osobu, kterou všichni dobře znáte. Ovšem myslím že bych vám o té osobě měl něco říct. Ta osoba se narodila v malé vesničce, kousek za konohou. Její rodiče ji kvůli zvláštnímu talentu nenáviděli, později se proto pokusily onu osobu vyeliminovat, i když věděli moc dobře že vyhrát nemůžou dívka nešťastnou náhodou se narodila s talentem zabíjet. Bohužel zabila v sebeobraně oba dva rodiče. Vesničané se jí báli, a tak se strach postupně přeměnil na nenávist. Kvůli jednomu neštěstí byla dívka nucená opustit svou vesnici a najít si nový domov. Po několika dnech chození po lese narazila na Konohu. Zde našla pokrevné příbuzné a vytvořila si neviditelnou masku a pozměnila své chování. Všichni jsme mysleli že tak to i zůstane, bohužel nic netrvá věčně a bohužel její minulost si jí našla. Aktuálně je psychicky na dně." Dořekl hokage příběh. Všichni se koukaly do země ale když dopověděl podívaly se na něj.
"A abych nezapomněl, její jméno je Kirara Hatake. To je vše, můžete odejít." Zavelel hokage a všichni zdrceně odešli z jeho kanceláře.

Kirara:
Vzbudil mně zvuk kamínků drážejících se o sklo, a tak jsem šla instinktivně otevřít. Docela mě překvapilo že přede dveřmi stáli Kiba, Hinata, Ino, Shikamaru a Choji. Ale téměř na sto procent jsem si jistá že oni byli ještě víc překvapeni než já. Ani se jím nedivím, měla jsem na sobě barvu co nenávidím, vlasy mám v culíku a taky rudé oči od nekonečného pláče. Udělalo se mi zle, jakože opravdu zle, dala jsem si ruku před pusu a gestem ukázala ať jdou dovnitř. Já si vzpoměla na to co se stalo a šla rychle do koupelny, zavřela dveře, a vyzvracela jsem jídlo co jsem dneska ráno snědla. Pak jsem si umyla ruce a vyšla z koupelny ven. A ucítila jsem na sobě všechny pohledy.
"A co tady vlastně děláte?" Zeptala jsem se. Na to nikdo nedokázal odpovědět, kromě Kiby který všechno vyklopil na jeden nádech. Musela jsem se zasmát protože ho za to Shikamaru praštil do hlavy, všichni se na mě podívali a bylo vidět že se jim trochu ulevilo. Uvařil a jsem čaj a povídala si s nimi pokud už neodešli všichni, všichni kromě Ino a Hinaty. Naposledy jsem Zamávala z okna klukům, a otočila se na holky které mi polopaticky museli vysvětlovat že celý můj tým odešel na misy a oni tady přespí. Bavily jsme se o holčičích věcech a Ino napadla otázka.
"Kiro, všimla jsem si že s Kibou trávíš opravdu hodně času, vnímáš ho jako kamaráda nebo je proto něco víc?" Zeptala se a já zrudla jako dozrálý rajče. Ino se ze zájmem na mě podívala a domáhala se odpovědi.
"No já ehm, já myslím že půjdu spát." Řekla jsem a hlasitě jsem zívla. Hinata a Ino si daly říct a šli taky spát, před spaním jsem jim řekla o mém starém oblečení, a Hinata navrhla že bysme mohli nakupovat. Chvíli na to jsem usnula.