temnou Konohou se z nezalidněných ulic ozývaly kroky. Byli tiché a pomalé. bylo to jakoby se snažily jejich majitele upozornit na pravidlo, které hodlal za chvíli zlomit. z temného rohu vyšel chlapec s havraními vlasy které odrážely světlo měsíce v úplňku. Sebejistým krokem procházel Sakurovou alejí. ,,Sasuke!" chlapec se zastavil a svým arogantním a zároveň i nezaujatým pohledem, otočil hlavou. ,,Co chceš?" V růžovovlásčinných očích se zaleskly slzy. ,,Ty doopravdy odcházíš?" Zeptala se opatrně. Její hlas zněl ublíženě a jakoby se klepal. ,,Tsk, to tě nemusí zajímat." Odvrátil hlavu. ,,Ale ano, musí! Jsi členem týmu a taky..." začala hlasitě ale zkončila šepotem. Po její tváři stekla slza a s ozvěnou dopadla na zem. ,,A Taky co?" Napodobil ji černovlásek a ušel krok dopředu. ,,A taky jsem tě vždycky milovala." Pokusila se o úsměv. Černovlásek strnul. ,,Škoda že to necítíme stejně." Zašeptal. ,,C-co?" Sakura zvedla své narudlé oči. Aniž by ji dal černovlásek odpověděl, propadla se do bezvědomí. ,,Vyřiďte mu že je to zbrklý egojista s vlasama pobající se kachnímu zadku ale i to že jsem ho měla ráda." Poklekl na zem a zvedl růžovovlásku do vzduchu. 'Kéžby jsi tu byla jako tenkrát.' Pomyslel si.
Před třemi lety:
,,To už je dneska?!" Vykřikla bělovláska. ,,Ano, vždyť jsem ti to říkal snad stokrát!" Zanaříkal chlapec s kaštanovými vlasy, zakrytými bělostným psíkem. ,,Má pravdu Kiro. Každý den ti to připomínal." Přitakal černovlásek. Kira(ra) se nervózně Zasmála a poškrábala na hlavě. ,,Aha, tady někde musí být eror." Znenadání postavila pravou nohu na židli, levou rukou ukazovala na západ zatímco pravou dala v bok. ,,A bude to Kirara Hatake kdo ten eror nalezne!" Nasadila svůj vítězný úsměv. Oba chlapci stojící opodál si klepali na čela. ,,Kirara se nám opět zcvokla, tentokrát na Valentýna." Zasmál se hnědovlásek. Kirara se obou střelila nechápavý pohled. ,,Já jsem v normálu, teda chci říct že jsem úplně normální a taky nadprůměrně inteligentní." Usmála se svým moe-moe úsměvem. ,,Tak to se Kirara nepoprala s dnešním favoritem nacházejícího zápasu. Bude se bojovat na život a na smrt. Bude to zápas Kirary a milostných dopisů!" Komentoval hnědovlásek. Kira se otočila na lavici, pokrytou kobercem tvořených z barevných obálek. Leknutím nadskočila a s těžkým pádem dopadla na zem. Pomalým tempem zvedla ruku, kterou se pevně chytla o lavici. ,,J-jak se t-to stalo-o?" Třepal se její hlas. Celá třída, doteď pozorující bělovlasou dívku, vybuchla smíchy. Jistý černovlasý chlapec pozoroval Kirařinu roztomilost ale i jemu cukaly koutky. Kira se posadila na židli a mlčky četla první ze dvanácti obálek.Kiraro,
má jediná lásko života,
staň se prosím mou Valentýnkou.Kirara dopis složila do původního stavu a vrátila do obálky. Obálku položila na zem. Pohlédla na druhou obálku a poté i tu otevřela.
Kiro,
jseš fakt super!!!
Byla by jsi mojí holkou?Kira při čtení tohoto dopisu ohrnula nos téměř při každé slově. Ulepenou obálku, společně s dopisem, viditelně dělaný na poslední chvíli položila vedle prvního. Vrhla se na třetí
O něco později...
Kiřina tvář se opírala o její dlaň, zatímco ona sama se prodírala dopisy. ,,Uff, tak a teď na poslední." Povzdechla si a protáhla si ruce. ,,Jako vážně? Dokážeš osmistovku zaběhnout a ani se neudýchat ale dopisy o lásce prostě nezvládáš." Zavrtěl hlavou do stran Shikamaru. ,,Víš jak je vyčerpávající číst všechny tyhle dopisy?!" Řekla ironicky. Shikamaru pokrčil rameny. Kirara do rukou vzala poslední obálku. Prsty přejela po hladkým povrchu bílého papíru a nádhernou rudou růží uprostřed. Z nádherné obálky vytáhla papír stejného motivu.Kiraro,
Tvé vlasy bílé jako sníh,
Přál bych si je kolem prstů obtočit.
Přál bych si na rukou tvou krásu nést,
Dokud růže můžou stále kvést.
Kiraro,
Lásko má jediná,
Bez tvého hlasu špatně se usíná.
Poslouchat tvůj hlas noc i den,
To bych si přál jen.Kirařiny tváře se s každým řádkem červenaly víc a víc. Po přečetní všech veršů by její obličej mohl být lampou stojící v parku. ,,Vypadá, že někdo tu má talent na básničky." Nadzvedával obočí Kiba a Akamaru se k němu s radostí přidal. ,,Vy jste ale fakt blbý!" Vykřikla Kira a Kibovy vrazila pořádný pohlavek. ,,Au!" Vyjekl. ,,Za co?!" Kira svraštila obočí. ,,Za to jak ovlivňuješ Akamarua." Zasmála se. I když měla oči zavřené, věděla že Kiba zrudnul vzteky. O čem ale nevěděla, byl její pozorovatel z druhé lavice. Ačkoliv o tom nevěděl, na tváři se mu vytvořil úsměv.
,,Sasuke, myslím si že máš obrovský talent na psaní básní." Mladý Uchiha se otočil a spatřil bělovlasou dívku se vřelým úsměvem. ,,Vůbec nevím o čem mluviš." Snažil se ji ukázat že se o tom nechce bavit. ,,Ale víš, a to až moc dobře." Zasmála se svým typickým moe-moe smíchem. ,,Jsem si na sto procent jistá že ten poslední dopis byl od tebe." Černovlásek se na ni nechápavě podíval. ,,A nebo taky ne." Zasmála se nervózně. ,,Promiň, ale už půjdu." Zamávala a rozběhla se z pozemku ninjovské akademie. Jakmile byla z dohledu, Sasuke zhluboka vydechl. 'To bylo o fous.' Oddechl si. ,,myslím si že máš obrovský talent na psaní básní." Jeho srdce začalo být rychleji při vzpomínce na její kompliment.
Zpět do reality:
Položil Sakuru na nejbližší lavičku. ,,Sbohem." Zašeptal a vydal se k bráně Konohy. ,,To sis myslel ze odejdeš jen tak?" Ozvalo se. Sasuke se otočil a spatřil bělovlásku opřenou o strom. ,,Co když Jo?" Řekl troufavím tónem. Duše překvapená jeho slovy se přiblížila více k němu. ,,Tak sis myslel špatně." Během další sekundy se ocitl v objetí ducha. ,,Udělej pro mě jednu věc." Poprosila v objetí. ,,A to je?" Zeptal se Sasuke. ,,Dej na sebe pozor." Sasuke zorničky se rozšířily a po chvilce znovu vrátily do stejné velikosti. ,,Slibuju." Zašeptal.Tááááák, a je to za mnou. Další kapča, sice krátká ale přece. Popravdě, jsem měla opravdu moc návrhů na novou kapitolu až jsem skončila se čtyřmi návrhy. Btw zamakala jsem na škole na prospěla jsem s významenáním😊 což je úžasnýýýýýyýý. Slibuju, že příště bude kapitola delší ale vzhledem k tomu ze tohleto je jenom malý speciálek tak dobrý ne? Přece jenom co by to bylo za fanfikci na Anime bez fillerů že? Jak jste si vlastně užily Valentýn? Každopádně, doufám že se vám kapča líbila a že vás moc nedeprimovala. Co so myslíte že se stane příště?
Jo a ještě něco
Moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc Moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc mocMoc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc moc
Vám děkuju za 1, 51K
Vaše líná a blbá spisovatelka Piky😘
ČTEŠ
Kira-chan a její příběh/PŘERUŠENO
FanfictionJmenuji se Kirara Hatake a je mi šest let. Ale nikdo mi v životě neřekl, že talent vraždit mám po svém strýčkovy, Bílému tesáku. Jak jste asi pochopily, už odmalička mám talent vraždění. Ano možná mám talent, ale prakticky je mi na nic jelikož se bo...