12. Kapitola

310 28 4
                                    

Jakmile Kirara upadla do bezvědomí, Tsugumi zkontrolovala obvazy, ale nenašla krvácející tkáň.
,,Bude v pořádku, je jenom unavená." Usmála se. Všichni přítomní si oddechli, jelikož měli o Kiraru opravdu strach.
,,Kakashi-sensei?" Zeptala se najednou Sakura.
,,Ano?" Povzdvihl obočí.
,,Víte jak na nás zaútočily ti ninjové ze skryté mlžné, co to použila Kirara za styl boje?" Vyslovila svou otázku.
,,-povzdechnutí-, čekal jsem kdy se zeptáte." Projel očima po celém týmu.
,,Kirara použila téměř neznámou jednu ze dvanácti pečetí Tengoku, pečeť známou jako diamantové sevření, první pečeť Tengoku." Vnesl je do děje.
,,Jak se od sebe těch dvanáct pečetí liší?" Zeptal se stupidně Naruto.
,,Podle množství krve protivníka." Usmál se sarkasticky Kakashi.
,,CO?!" Vykřikla všichni v místnosti.
,,1.-5. pečeť je tichá a téměř bezbolestná, 6.-11. pečeť je brutální smrt bez možnosti nalezení těla a 12. pečeť z nepřítele udělá kaši a člověk co ji použije oslepne." Povzdechl si.

,,Zabuza je naživu?!" Vykřikla vyděšeně Sakura.
,,Vždyť jste mu kontroloval puls!" Ohradil se Naruto. Kirara pomalu otevírala své dvojbarevné očka, a prohlížela si strop.
Ovšem zpráva o přežití jejich nepřítele jí donutila se pokusit posadit.
,,Podle toho co říkáte šlo pouze o klinickou smrt." Usmála se Kirara.
,,To by pak dáva-, počkat, Kiro jak dlouho jsi vzhůru?!" Zeptala se vyděšeně Sakura.
,,Asi pět minut." Usmála se znovu.

,,Trénink po stromech?!" Zeptala se Sakura.
,,Přesně tak, ale šplhat po mich budete bez rukou." Usmál se s přivřenýma očima Kakashi.
,,Co jak?!" Zaječel Naruto.
O jednu ukázku šplhání po stromech a jednu přednášku od uřvané Sakury později...
,,To bylo jednoduchý, viděl jsi to Sasuke-kun?" Zeptala se vesele Sakura z výšky stromů.
,,Hn." Odpověděl Sasuke svým šíleně dlouhým proslovem. Kakashi se pousmál.
,,A co Kirara?" Zeptala se smutně Sakura.
,,Ta takhle trénuje každé ráno." Odpověděl. Sakura si povzdechla, jak to že ona má vždycky náskok?! Její přemýšlení přerušila malá osoba vypadající jako mumie.
,,Večeře je na stole." Usmála se.

.................................................................................................................. (holt moc zaneprázdněná autorka😂)
,,Oyshi!" Vykřikla nadšeně Kirara. Tsugumi se usmála nad nadšením mladé dívky, nyní oplývající se nad jejím jídlem.
,,Jsem ráda, že ti chutná." Pousmála se. U stolu panovala klidná večerní pohoda dokud se neozval.
,,Proč se tak snažíte? Stejně je vám to na nic..." všichni si všimly drobné postavy u dveří.
,,Inari, pojď se najíst." Pobídla ho Tsugumi.
,,Ve světě neexistují hrdinové, tak proč se tak snažíte?" Zašeptal, do očí se mu drali slzy.
,,My porazíme Gataa-" začal Naruto ale Inari ho přerušil.
,,Gataa? Na toho nikdo nestačí, obzvláště pitomec který se pořád jenom směje."
,,Já ti ukážu 'pitomce'!" Zařval Naruto, a už se zvedal.
,,Nee, nee tak se všichni uklidníme." Zamávala do vzduchu rukama Kirara.
,,JÁ že se mám uklidnit? Nebudu tady poslouchat lidi co neznají význam slova bolest." Vyprskl jedovatě. Najednou poklidný atmosféra byla pryč, nahradila ji mrazivé aura přicházející od Kirary.
,,Asi máš pravdu já neznám bolest." Zašeptala. Všichni zapaly po dechu jak chladně to řekla.
,,Itadakimasu." Poděkovala a kulhavým krokem vešla do pokoje pro hosty.
,,Oyasumi." Zašeptala než úplně zavřela dveře.

Omlouvám se za krátkou kapitolu ale, ehm, (kapitola dvanáct). Dnes jsem psala chemii, a konečně jsem pochopila redoxní reakce (-potlesk-), jinými slovy zbývá mi pouze matika, přírodopis, němčina. Doufám, že už brzy vyjde nová a mnohem delší kapitola.

Hn, neboli s nejdelším proslovem (ano, ironie😂), se s vámi loučí Piky

Kira-chan a její příběh/PŘERUŠENOKde žijí příběhy. Začni objevovat