Miluje a nenávidí (PotC fanfikce)

Kapitola 21. - Staří známí

  Ahoj! Vidíte to? Další kapitola!!

  A to v docela rychlém čase, kolik že to je? Já vím, dlužím vám za ten čas víc než jednu. Dneska je trošku "speciální", pokud to tak můžu nazvat, můžu vám slíbit, že se v ní objeví nová, a přesto tak známá, postava. Chvíli jsem přemýšlela, jak to tam jen zapojit, ale pak mi došlo, že jsem si nadběhla celkem dobře. No nic, nebudu vás napínat, oddychová kapitola, kde se setkají staří známí, na vás čeká! Užijte si následujícího volna (ha, kdo má ředitelské i v pátek?) a kapitolu :)

  Vaše TheBlue

  Člověk by si řekl, že žít nebo bydlet i třeba jen na krátkou chvíli v Zátoce Vraků, je naprosto skvělé. No ovšem, jak spousta pirátů i vážených bratří kapitánů tvrdí, tohle byla ta nejlépe zásobovaná pirátská pevnost v sedmi mořích. Jídla tu bylo dostatek, večerní zábavy také a když jste byl synem samotného krále Madagaskaru, mělo to své výhody. Přesto tu bylo podivuhodně prázdno, nacházelo se zde přibližně čtyřicet námořníků a jeden nepříliš slavný kapitán se svou posádkou, který se stavil jen pro doplnění proviantu na pár hodin. Alespoň měli klid, Angel se sice ze strachu v koupelně vždy zamykala, ale svou část pevnosti sdíleli jen s kapitánem Teaguem. Ten stejně většinu času strávil ve své pracovně zapisováním kroniky, ani na večeři jej nepotkávali. Pochopitelně to Jacka docela zajímalo, ikdyž, to musel přiznat, jeho otec dokázal být často dost tajemný a neotvíral si ústa na špacír. Tohle však jeho synovi svěřil. Sám byl totiž jedním z pirátských vládců a dřív nebo později by se dozvěděl, jak špatná situace je. Přece jenom, během měsíců na moři se toho může stát mnoho. Od minulého shromáždění sice uběhly jenom dva, nebo tři roky, ale jak se zdálo, Východoindická společnost se dokázala brzy otřepat. Znovu začal plán, jak vyvraždit všechny piráty světa a tentokrát to nebyl 'jen' Beckett. Prý na jeho místo usedl někdo mnohem pomstychtivější, nové lodě byly postaveny a jedná se řádově o další měsíce, než se stane něco podobného, jak tehdy s mladým Williamem a Lizi. Samotného ho ta informace opravdu překvapila, sice tušil, že se něco děje, ale tohle byl mimořádný případ. Prý se za další týden sjede několik z řad kapitánů a pokusí se tuhle vojenskou pohromu zastavit. A tomu se Jack chtěl vyhnout obloukem.

  Třetího dne v Zátoce, plánovali sejít do nedalekého městečka poblíž ní, kde se konal trh - taková menší Tortuga, která má hlavní kotviště lodí jinde. Angel tehdy nebylo zrovna dobře, podepisovala se na ní únava ještě z minulých týdnů, proto se Jack vydal sám. Jako obvykle, docházela mu životně potřebná zásoba rumu, bez kterého byl kolikrát nepříčetný. Správně. Koupit rum a balíček buráků, to je přesně to, co potřebuje. Konečně mu je nikdo neukradne, jak měla ve zvyku ta prokletá opice, jež by snad úplně nejraději prostřílel skrz na skrz, přivázal k dělové kouli a vystřelil až na konec světa. Minimálně. Ale proč ho to napadá zrovna teď? Snad kvůli dalšímu sněmu.. ale když nad tím tak přemýšlí.. bůhví, kdo se všechno vůbec dostaví. Možná někteří z kapitánů dávno nežijí, nyní už paní Turnerová se nejspíš také nedostaví.. a Barbossa. Ta křivá a neskutečně arogantní držka si nenechá jen tak nic ujít. Nahání si tím ego a autoritu, navíc nebude daleko od Zátoky.

  Nechtěl se s ním setkat. Prostě mu ukradnout tu podělanou šavli a vysvobodit si Perlu z lahve, vyplout na moře a doufat, že ho v příštím letech Hector nepošle znovu do země Davyho Jonese. Jak se teď vůbec jmenuje? Říše Williama Turnera asi ne, kdoví, jak to všechno je.

  K jeho velkému štěstí jej ve městečku nikdo nepoznával, teď neměl ani v nejmenším náladu se s kýmkoliv vybavovat. Koupil v hospodě dvě flašky, 'vypůjčil' si pytlík oříšků a zelené jablko, za které ani omylem nehodlal platit. Přece jenom, ve zdejších krajích jsou nedostatkových zbožím, proč zbytečně utrácet?