Miluje a nenávidí (PotC fanfikce)

Kapitola 6. - Zvláštnější než normálně..

  Ahoj! Vím, že tuhle FF četlo zatím jen málo lidí, ale přesto bych se Vás chtěla na něco zeptat. Jaký máte na tenhle příběh názor? Pokud se Vám líbí, jakékoliv hlasování nebo komentář by mě moc potěšily.. nebo mi klidně jenom napište, co bych mohla změnit/vylepšit..

  Jinak, takhle kapitola bude možná poněkud zmatená, příští se mi snad povede líp :)

Byl už pozdní večer a po celém španělském městečku se rozlívala tma, rušená jen stříbrnými hvězdami a měsícem. Nikdo tudy nechodil, nikdo ho nemohl zahlédnout. A on chtěl být viditelný jen pro tu jednu, pro svou jedinou krásku. S jiskřičkami v očích pohlédl na majestátnou budovu. Klášter nosil čistě bílý nátěr a měl vysoká okna, dodávající pocitu, že každý k němu musí vzhlížet s úctou. To však ani zdaleka neplatilo pro našeho kapitána Jacka Sparrowa. Momentálně očima hledal místo, kudy by pronikl dovnitř, tak, jak to už dělal celé dva týdny. Pohledem zůstal na zábradlí balkónu, který se nacházel jen asi dva a půl metru nad zemí a nad ním se nacházel parapet jejího okna, jež si nechávala přes noc otevřené. Vyhoupnout se na římsu a proklouznout k oknu pro něj už nebylo vůbec těžké.

  A poté ji spatřil, překrásnou dívku s dlouhými, vlnitými, kaštanovými vlasy, spadajíc jí pod ramena. Byla oblečena ve volné, bílé košilce a s nadějí v očích seděla na posteli a sledovala okno jejího pokoje. Čekala na něj. Když konečně opáleného piráta spatřila, po tváři se jí rozlil potěšený úsměv. Doskočil ladně na špičky, usmál se ještě zářivěji než ona a přišel k její posteli blíž. Svýma neodolatelnýma očima v barvě tmavé čokolády se jí díval do těch jejích a když už byl dostatečně blízko, tak bez varovaní uchopil Angel kolem pasu a vyzvedl jí na nohy. Byli si tak blízko, jak ještě nikdy, jejich čela se téměř dotýkali a ona mohla cítit jeho dech po moři a rumu na své pokožce. Přitáhl si jí s úsměvem k sobě ještě blíž a místo pozdravu přitiskl své měkké rty na ty její a pomalu s nimi začal pohybovat. Dívka mu obmotala ruce kolem krku a jejich polibek plný lásky, kterou se jim nepovedlo potlačit, ještě prohloubila. Jack jí opatrně povalil na postel, přidržujíc se nad ní, jemně jí pohladil po tváři a poté do jejích úst vnikl jazykem. Líbal zatraceně dobře a Angel se nedokázala udržet, pod jeho dotyky se roztékala, proto si ho za zátylek přitáhla ještě blíž. Zajela mu rukou pod košili a jemně přejížděla bříšky prstů po jeho hrudi. Když oběma docházel vzduch, tak se pomalu od sebe odtáhli. Jack jí ještě políbil na krk. S úsměvem na rtech, trochu naběhlými jí řekl: „Doufám, že nejsi ještě unavená, chtěl bych ti něco ukázat..". Angel se rozzářil obličej a zavrtěla hlavou. Políbil jí znovu krátce na ústa, potom vstal a pomohl své krásce na nohy. Nastavil jí s jiskřičkami v očích ruku, aby se jí chytla.

  „Věříš mi?" zeptal se.

  „Věřím" usmála se nazpět a propletla si s Jackem prsty... Náhle se vše rozmazalo..

  ***

  Jack se probudil s nepříjemnou bolestí hlavy a srdce uvnitř hrudi mu rychle bilo. Posadil se a zmateně zamrkal, nejspíš nechápal, co právě viděl. Vzápětí se spěšně rozhlédl po pokoji, ve kterém přespával, aby se ujistil, že to, co se před chvílí stalo, byl opravdu jenom sen.. nebo vzpomínka.. Staré, oprýskané zdi, špinavá podlaha a pavučiny v rozích místnosti ho uklidnily, stále se nachází v tom neútulném pokoji v hostinci. Zatřepal nechápavě hlavou a zavřel soustředěně oči, aby si veškeré myšlenky zase srovnal na jejich správné místo. Ale ony mu zatím jen neposlušně létaly hlavou sem a tam. Sen. Perla. Moře. Tortuga. Vlny. Angelica. Ach proboha, už začínáš vážně šílet, Jacku..