29 - den dvacátý šestý

5K 414 40
                                    

Do našeho stanu vletěl - a to doslova - Taehyung, který skončil na mě a hned za ním Jungkook, který to naštěstí ubrzdil včas a nehodil držkopád přes ten otravný práh co ve stanech bývá.

Zaskučel jsem, když na mě Taehyungova těžká váha dopadla, ale on si z toho nic nedělal a pevně mě objal.

"T-TaeTae, slez ze mě r-rozmačkáš mě." Zamumlal jsem mezi výdechy a odstrčil ho od sebe. On se na mě jen přiblble usmíval a nic neříkal.

"Kluci, pojďte se s námi dívat na horor." Zažadonil Jungkook a snažil se o nějakou roztomilou pózu a obličejík, abychom souhlasili a šli s ním, ale moc mu to nešlo. Byl spíš k smíchu, ale v tom dobrém smyslu.

"Kookie, co to zkoušíš, tohle ti nejde," zasmál jsem se a Taehyung se ze mě hned zvedl a skočil po Jungkookovi, který se svalil do trávy půlkou těla ven ze stanu.

"Co kecáš, vždyť je roztomilej!" Zakřičel Taehyung a dal Kookovi pravděpodovně pořádně mokrou pusu na tvář, soudíc podle Jungkookových výkřiků.

Zmohl jsem se jen na slabý chechot a až teď mi došlo, že Jungkook říkal horor. A já nemám rád horory nebo spíš je přímo nenávidím.

Yoongi už se pomalu zvednul a podával mi ruku, aby mi pomohl na nohy. Zřejmě si myslel že jsem tolik opilý, že se nedokážu postavit sám a nebo je prostě milý a nabízí mi pomoc. No nic. Každopádně je to horor a já se pak po hororech bojím. Navíc jsme teď v lese a může na nás skočit nějaký mědvěd nebo vlkodlak, jako ve filmech. A přesně o tom mluvím! Mám moc dobrou fantazii.

"Jiminie-hyung nemá rád horory," řekl Jungkook Yoongimu po nějaké době.

"No a?" Odpověděl mu. "Jsou to jen filmy." Pokrčil rameny a pořád ke mě natahoval ruku a když na nic nedošlo, nechal ji spadnout a chtěl odejít.

"Počkej." Vykřikl jsem na něj a pomalu spacák rozepl a posadil se.

Dobrovolně bych za střízliva nešel a bylo mi jasný, že to kluci vědí ale z nějakého důvodu mě asi chtějí vyděsit k smrti. (A/N Já bych věděla proč) A Yoongi s nimi z nějakého důvodu spolupracuje, ale dobře. Chtějí mě vyděšeného? Tak fajn, ale pak mě mají na svědomí.

"Máte mě na svědomí." Řekl jsem svou poslední myšlenku a to už u mě znovu stála Yoongiho štíhlá postava a znovu mi nabízel ruku.

Se svou třesoucí se rukou, samozřejmě jeho vinou, jsem se ho chytl a on mi pomohl vstát (prvně jsem napsala 'spát'). Mou ruku pak okamžitě pustil, jako kdyby držel nějaký smradlavý odpad, což mě bodlo u srdce, ale následoval jsem ho až ven bez jediného slova.

Jin seděl na položeném kmeni stromu u ohniště, který sloužil jako lavička a před ním na malém přenosném stolečku ležel notebook.

Když mě uviděl, usmál se a pokynul mi, ať si sednu vedle něj a já tak udělal.

"Honem kluci! Už jsem to pustil" zakřičel někam za mě, pravděpodobně na Jungkooka a Taehyunga, kteří se stále váleli v trávě.

Tohle bude třetí film v řadě, který jsem za dnešek viděl. Hmm díky kluci na to jsem nemusel jezdit tak daleko.

"Ten film... si vybíral ty, hyung?" Zeptal jsem se a zatím se úspěšně vkuse díval na obrazovku počítače. Taky že tam zatím bylo jen úvodní logo filmu, haha, sranda začíná...

Ale pokud to vybíral Jin-hyung, tak podle jeho vkusu filmů se není čeho bát. Alespoň myslím... doufám... snad.

"Ten film mi dal Yoongi-ssi, když jsme přijeli, před tím než málem pozvracel dveře od auta," poslední část řekl polohlasem, tak, aby to Yoongi neslyšel.

Jen jsem se zasmál a Yoongi se okamžitě zvedl z místa vedle mě a odešel do stanu. Tak před chvíli ho štve že se nechci dívat na horor a teď sám odejde? Tomu teda řikám logika, Yoongi.

Díval jsem se jak odchází a pak si nahlas povzdechl a položil si hlavu na hyungovo rameno. Přes internet to s Yoongim bylo mnohem jednoduší, i když tohle taky není k zahození. Až na to že mám hroznou chuť ho políbit nebo obejmout a je těžké se mu nedívat na ten jeho zadek nebo ho v podnapilém stavu, ve kterém se teď naházím, neumačkat k smrti.

"Kolik si toho vypil?" Zeptal se mě Jin-hyung a ruku mi položil na koleno, kde mě začal hladit.

"Rozhodně míň, než Taehyung. Nemám rád alkohol, jen-"

"Pššt tam vedle, my se snažíme to slyšet, ale Jinův notebook má prostě špatný repráky, tak do toho tolik nekecejte!" Zaremcal Taehyung a propálil nás pohledem.

"To si vyprošuju!" Odsekl mu Jin a už následoval jemný pohlavek.

"...jen se mi pletou slova, ale zatím jsem v pohodě." Dokončil jsem šeptem a Jin-hyung mi odkýval, že rozuměl. Pak jsme se oba věnovali filmu.

K mému překvapení se Yoongi po asi pěti minutách vrátil a měl s sebou deku z jeho spacáku a pytlík brambůrků. Zase se posadil vedle mě, tentokrát o něco těsněji a přehodil přes nás oba deku a brambůrky rozbalil. Musel jsem se usmát, nad jeho gestem a víc jsem se do deky zachumlal.

Yoongi je opravdu milý, i když to tak  nevypadá. To je taky důvod, proč ho mám rád.


♡♡ ♡   💛   ♡ ♡♡

User [myg+pjm]Kde žijí příběhy. Začni objevovat