,,Yoono!" volání mé nevlastní matky mi znělo v uších, než jsem seběhla schody dolů. V obavách, že zas uklouznu a upadnu, jsem svůj mobil pro jistotu strčila do kapsy, ale byla jsem si jistá, že s mým štěstím bych stejně přistála na zadek.
Žena strnule seděla ve své naškrobené blůze, jednou rukou uhlazujíc pokrčenou krajku mezi dvěma velkými červenými knoflíčky. Její oči se zabodly do rohu místnosti, kde jsem stála.
,,Čaj." nezaujatě utrousila a já přikývla.
Nebyla vysloveně zlá, ale kdybych řekla, že je hodná, velice bych se mýlila. Moje matka mě opustila, když mi byly čtyři roky a už se nikdy nevrátila. Otec se o mě staral míň než sám o sebe. A pak tu byla tahle žena, neplodná, nikdy nemohla porodit dítě. Já byla její jediná dcera, ale nikdy mě za svou nepřijala. V jejích očích jsem byla pouhé zvíře, které sdílí dům s ní a s jejím manželem.
,,Tady," Položila jsem před ni hrneček s vlídným úsměvem, který nikdy nebyl opravdový. Ani se na mě nepodívala a uchopila porcelán.
Usrkla jsem si z obyčejného hrnečku a už jsem se chystala vrátit zpět do pokoje, ale-
Neznámé číslo
Dej jí nějaký cukr navíc
Nemohla jsem odpovědět a tak jsem jen zírala na mobil, pohledem klouzajíc na svou nevlastní matku.
Neznámé číslo
Udělej to
A pak jsem udělala to, co mi řekl; podala jsem jí malou misku s kostkami cukru.
,,Jak jsi to věděla?" zeptala se trochu zaraženě.
,,Já... odhadla jsem to," zakoktala jsem.
Chvilku jsem si myslela, že mi i poděkuje, ale neudělala to. Nikdy to neudělala. Zamířila jsem zpět do svého pokoje, vytahujíc zařízení.
Yoona
Jsi fakt děsivej!
Neznámé číslo
Nemáš zač
ČTEŠ
Empyrean
FanfictionPark Jimin, nadpozemská bytost s nadpřirozenými schopnosti se zamiluje do Yoony, maloměstské dívky, ovšem odmítá odhalit svou pravou identitu. Yoona si slíbí, že za každou cenu zjistí pravdu, ale když tak učiní, její život se změní navždy... -- ,,Ji...
