Empyrean

0.24

Čísi rty byly přitisknuty na ty mé, ani teplé, ani studené, čistě znecitlivující. 'Políbil' mě a celý svět odpadl kamsi do hlubin zapomnění. Bylo to pomalé a jemné, uklidňující přesně v těch ohledech, které nemohly být nikdy vyjádřeny slovy. Obklopena sladkou vůní a ještě sladší chutí, co se mi rozlila po celých rtech, ústech i hrdle, jsem tam mohla jen stát a doufat, že tento moment potrvá navždy.

Jeho ruka se nečekaně přesunula na můj pas. Tam také zůstala a přitáhla si mě blíž, ve snaze prohloubit náš polibek. Nemohla jsem se donutit třeba jen otevřít oči, abych se lépe podívala, natož pohnout rukama pro ještě těsnější objetí. Nemohla jsem nic. Stála jsem tam, ztuhlá v led se spalujícím horkem, proudícím v mých žilách přímo do srdce a směrem dolů.

,,Mmm" vzdychla jsem, když Jimin naposledy vsál můj ret mezi ty své, než se odtáhl a já si stoupla na špičky ve snaze se zmocnit jeho rtů dřív, než budou pryč z mého dosahu.

Sklonil se, jeho hebká tvář natisklá na tu mou mě nutila každou vteřinou rozpustit více.

Cítila jsem, jak se jeho nos otřel o hranu mé čelisti, než jeho horký dech zasáhl mé ucho. ,,Hezké narozeniny, lásko." promluvil, hlas chraplavý a zamlžený.

Polkla jsem, neschopna odpovědi. Odtáhl se, aby si mě prohlédl a tentokrát už jsem svá oční víčka donutila k pohybu.

Čekala jsem, že spatřím Jimina v celé jeho půlnoční kráse, ale mé smysly nebyly schopny zachytit ani jeho záblesk. Stále jsem neměla absolutní tušení, jak vypadá, jelikož všechno, co jsem viděla, byla jen prázdnota mé terasy. Ale to všechno nebyl jen sen.

Mohla jsem stále cítit ty ruce na svém pase a sladkou chuť na jazyku. Polykajíc potřetí jsem nechala prsty přejet po svých rtech, jen abych je našla vlhké a napuchlé.

S úsměvem jsem se vydala zpět dolů do svého pokoje, netrápíc se s jeho hledáním. Byla jsem perfektně spokojená s celým dnem a mé srdce už by nesneslo ani kousek jeho přítomnosti.

Popadla jsem mobil a odeslala jednu jednoduchou zprávu.

Yoona
Děkuju ti za všechno

Ale ještě než jsem ho stihla odložit, jsem obdržela odpověď.

Jimin
Pro tebe vždycky

♡♡♡

Věděla jsem, že bylo brzo ráno, protože jsem ještě neslyšela provoz a protože se mé srdce nejspíše pokoušelo vyskočit z hrudi. Stiskla jsem v pěstích peřinu a v zoufalé snaze ho uklidnit jsem zírala do stropu. Události predešlé noci se mi začaly přehrávat přímo před očima, posílajíce hřejivě šimravé chvění dolů po páteři, znovu a znovu.

Zkontrolovala jsem mobil jednou, podruhé a potřetí, než s jeho odložením zavibroval. Široce jsem se usmála a přetočila se na bok.

Jimin: Jdi spát, jsi vzhůru moc brzy.

Ale já byla plně při vědomí a neviděla jsem žádnou šanci, že bych znovu usnula. Začala jsem uvažovat o tom, jak šťastná vlastně jsem.

Jimin
Přestaň zírat na tu obrazovku a jdi spát

Yoona
Okay <3

Jimin
skvěle

Yoona
Jen když slíbíš, že mě po třech hodinách probudíš

Čekala jsem, bude souhlasit? Málem jsem začala krvácet neustálým kousáním se do rtu, když odpověděl.

Jimin
jistě. Spi sladce.

Vypískla jsem, tlumíc zvuky o polštář, přitahujíc si přikrývku k bradě, než jsem se nechala znovu unést spánkem.