° 21 °

259 21 6
                                    

Pohled třetí osoby

Spokojeně si otíral tvář od krve do kapesníčku. Tak dobře se nenajedl za celých čtyřicet let, co žil. Nejlepší na ghoulech je to, že stárnou pomaleji než lidi, ostatně jako všechny nadpřirozené bytosti. Takhle se svým krásně mladistvým vzhledem mohl oklamat kde jakou děvku. Děvky, feťáci, nadržené panny...ty všechny ochutnal, tyhle všechny snědl, ale...Nechutnali mu. Byli příliš zkažení.

„Héj káámo! Na!!" zasmál se na něho nějaký člověk a vrazil mu pivo v plastovém kelímku do rukou. Jen se pousmál a v jeho nedohledu se zavrčením kelímek odhodil.

Ale když dneska ochutnal jeho dlouholetou kořist...Skoro z toho dostal stojáka... Byla kurevsky dobrá! I když podobně zkažená...Mezi ghouli se říkalo, že maso nadpřirozeného je to nejlepší, co kdy mohl ochutnat, ale nevěřil tomu. Teď tomu věří a nejraději by si přál si z té holky udělat svou farmu...mazlíčka, který mu kdykoliv vyhoví. Ale bohužel to kvůli jeho úkolu nešlo, a tak jí musel nechat nahoře vykrvácet. Tiše si pro sebe zavrčel. Jak moc by si přál, aby se stala jeho mazlíčkem, jeho věrným psem.

„Ahoj Májo!" zakřičel tmavovlásek na jejího bratra a tím na sebe upoutal jeho pozornost. „Oh, Dylane! Nemáš tady ségru, že?!" zděsil se Marcus a ohlížel se všude kolem. Kdyby je tu Vanessa nachytala, byli by těžce v prdeli a možná by skončili před rodinným soudem. „Neboj, je doma" usmál se na něho Dylan. „Oh, to je divné...Psala mi, že...Nech to plavat! Přišel jsi na Derekův a Danielův závod?" otázal se ho brunet a zkřížil ruce na prsou. „Kéž bych se mohl zdržet, ale jen jsem šel kolem, a tak jsem si řekl, že tě pozdravím! Pozdravuj i bratry!" zasmál se Dylan, zamával a otočil se k odchodu.

Kretén...Asi to mají v rodině...

Znuděně otevřel branku a zase jí zavřel. Vlezl do auta a ujel pryč, zpátky do základny, kde ho už čekali. Cestou jim napsal o splněném úkolu a sám pro sebe se usmál. Svět se obrací k lepšímu... „Jsem tadýýý" zařičel ještě před domem Dylan a vstoupil dovnitř. „To ti to trvalo! Je mrtvá?!" ozvalo se po jeho pravici zasyčení a ze stínu vyšla jeho šéfová. „Tuhá, umřela tou nejkrásnější smrtí, jakou mohla. Víš ty, že vlkodlačí maso je příšerně dobré? Mohli bychom ji prodat na černem ghoulím trhu!" navrhl zvesela Dylan a poukázal na místnost, kde byla držena Alex Stark.

„Pro ni mám lepší práci, než se stát něčí děvkou a svačinkou v jednom, díky Kanibale" řekla znuděně blondýnka. „Řekni mi, kdy už konečně začneme s naším plánem?!" vyjel po ní najednou tmavovlásek a posadil se na starou pohovku. „Dočkej času...Edward právě poslal pro další zbraně, Loki se přidal k nám a teď bráška přemlouvá ostatní...Bude to ještě fuška, ale výsledek bude úžasný!" zasmála se blondýnka. Pak se zarazila. „Co tu ještě děláš?! Běž pomoct s uklízením a tříděním, běž. Běž!" křičela na něho blondýnka a hodila po něm botou, aby se toho kanibala zbavila. Ten se jen se smíchem spakoval. Blondýnka pozvedla hlavu a usmála se. „Už brzo tě pomstím, mami! Zabiju každou zavšivenou Tarmu, co se na téhle planetě nachází! Zabiju každého, kdo měl s tvou smrtí, co dočinění!" zakřičela a pak se zasmála jako pravý šílenec.

°°°°°°

„Přísahám na Peppernin hrob, že tě zabiju, ty jedna cáklá mrcho!" plivla na blondýnku Alex. Blondýnka se jen zarazila a setřela černé sliny z jejího obličeje. „Ale notak, Alex. Nejsi taková hrdinka. Vím, co se ti děje v těle a já ti dávám naději. Řekni ano a já tě zbavím těch bolestí, zbavím tě toho prokletí, které tě pronásleduje po celých dvaadvacet let" šeptla jí do ucha. Alex jen zavrčela a tesákama se po ní ohnala. Blondýnka však stihla uhnout. „Ale notak! Mám tvého manžela, tvoje dcera je mrtvá a Opsss! To jsem ti prozradit nechtěla!" řekla naoko lítostivě.

Alex se jako by zastavilo srdce. Šokovaně se na ní koukla. „Co-cože?" šeptla. „Alex nevěř jí! Je to jen sprostá lhářka!" křikl Clint a zaškubal sebou. Blondýnka jen zavrčela a dala mu pohlavek. „Ticho buď, ty kryso!" sykla mu do ucha a dala mu pěstí do břicha, pak se otočila zpátky na Alex. „Oh, tvoje dcera je ale opravdu mrtvá. Nu což, tohle překvapení jsem si chtěla nechat na potom" pokrčila rameny a probodla jí očima. „Tak co říkáš? Jedno kývnutí a já tě té bolesti zbavím!" usmála se a natáhla k ní ruku. Chovala se jako samotná Smrt. „Loki tě nenávidí...tvá jediná dcera umřela bolestnou smrtí...všichni si myslí ‚Konečně je Alex Starková mrtvá...'..." šeptala jí dál do ouška.

Alex zavrčela. Pomalu tomu podléhala...

„Přidej se na stranu vítězů, Alex Starková!" usmála se blondýnka a konec jejího žezla se dotkl Alexiny hrudi. Poslední, co si všichni v místnosti pamatuju, byl oheň, který je obklopil a srdcervoucí řev Alex Starkové.

Na obrázku máte Dylana

WOLF - Nová generaceKde žijí příběhy. Začni objevovat