Jednorázovky, HP

Nejmilejší brácha

,,Už tu měl být!" Čas se tak vlekl! Celé dny před jeho příjezdem byly nekonečné, ale poslední vteřiny snad vůbec neutíkaly.
,,Zlatíčko, má zpoždění teprve dvě minuty," upozornila ji Molly.
Ginny nervózně poskakovala u dveří. ,,Honem! Honem!" pobízela opozdilce. Někdo vzal za kliku a dveře se otevřely. ,,Charlie!" zvolala drobná dívka a vběhla mu do náručí. Zvedl ji ze země a zatočil se s ní.
,,Ty seš čím dál těžší, drobku," řekl. Ginny se zamračila. ,,To není nic špatnýho. Prostě rosteš."
,,Za to ty rosteš do země," opáčila Ginny a (když znovu stála nohama na zemi) kopla Charlieho do kolene. Ne moc, nechtěla mu ublížit. Jen ji naštval hned po příchodu, a to mu nechtěla jen tak odpustit.
,,Auvajs! Víš, co si zasloužíš?" zeptal se s předstíranou učitelskou přísností. ,,Zlechtat!" zvolal. Ginny vypískla a rozběhla se po schodech. Charlie utíkal za ní. Teprve teď zjistil, jak moc schodů v domě mají. Celý zadýchaný vyšel až k půdě. Ginny tam seděla hodnou chvíli. ,,Sice máš delší nohy, ale asi je neumíš používat," dobírala si staršího bratra.
,,Jsem ti nechal až moc velkej náskok," obhajoval se Charlie. Ginny ale poznala, když lhal. Bylo jisté, že lhal. A možná měl infarkt. ,,Ne, že bych byl unavenej. Ale lechtání necháme na jindy."

,,Tak co? Líbí se ti nějakej kluk?" zeptal se a šibalsky na ni mrkl. Ginny se začervenala a sklopila zrak. ,,Takže jo?" zasmál se Charlie dobrácky. ,,Kdo to je? Jakej je? Už jsi mu to řekla?"
,,To ti přece nepovím. To je tajemství," řekla Ginny stydlivě. ,,A nic jsem mu nepověděla. Stejně se mu nelíbím."
,,Není to náhodou ten Ronův kámoš? Ten, jak nevím, jak se jmenuje..."
,,Harry Potter. A ne, není to on. Není to nikdo."
,,Nechci ti to říkat, Gin, ale jsi fakt špatná lhářka," pronesl Charlie a objal ji kolem ramen.

Ginny vybarvovala obrázek, Charlie jí předčítal oblíbenou knihu. Ginny se trochu nudila, ale byla vděčná, že s ní bratr tráví čas, takže čtení o dracích překousla. Ve dveřích se objevil George. Ginny nadále vybarvovala, ale Charlie se čtením přestal a vzhlédl ke svému bratrovi. ,,Nezahraješ si s náma famfrpál?" zeptal se George. ,,Potřebujem chytače." V tu chvíli zbystřila i Ginny.
,,Moc rád," odvětil Charlie, odložil knihu a vstal.
,,Já chci taky hrát famfrpál," ozvala se nesměle Ginny.
,,Ne, na to jsi ještě moc malá," pravil George, jako kdyby už byl sám dospělý. Přitom nebyl.
,,Promiň, drobku. Pak si ještě popovídáme, slibuju," řekl Charlie. ,,Radši si vybarvi ty omalovánky." Ginny nazlobeně našpulila rty a hodila po něm pastelku. Charlie ji ovšem bez problému chytil. ,,Šedá? Dobrej výběr, drobku," pravil pobaveně a vyběhl na zahradu. Ginny naštvaně zkřížila ruce na prsou a nenápadně sledovala zápas, který se odehrával za okny.

,,Dáš si zmrzlinový pohár, drahoušku?" zeptala se něžně paní Weasleyová své dcerky. Ginny se tvář rozzářila nadšením a odvětila: ,,Jo! S čokoládou! Děkuju, mamí!"
,,Já bych si, mami, taky dal," poznamenal Charlie a mile se usmál na svou matku.
,,Na to už jsi starý, Charlesi!" odsekla paní Weasleyová. ,,Zapomínáš, že jsi dospělý. Měl by ses tak začít chovat." Charlie protočil oči v sloup a povzdechl si.

Skočila mu na záda a objala ho kolem krku. ,,Ginny, pusť mě," řekl přidušeně.
,,Ne! Nechoď! Nepustím tě!"
,,Sundejte ji ze mě. Nemůžu dýchat..." Arthur Weasley chytil svou dcerku a odtrhl ji od Charlieho. Otočil se ke své malé sestře, poklekl na jedno koleno a chytil ji za ruce. ,,Drobku," začal a sám se cítil provinile, že ji opouští, ,,brzy se zase uvidíme, slibuju. Do tý doby se snaž nevyrůst ani o centimetr." Ginny se zatvářila jako smutné štěně. ,,A pokus se dostat dál s tím... zázračným chlapcem," zašeptal Charlie a mrkl na ni jedním okem. To Ginny trochu rozesmálo, ale snažila se to skrýt.
,,Budeš mi chybět," přiznala.
,,Ty mně taky, drobku. Jenže si představ všechny ty draky, kteří by netrpělivě čekali na můj návrat."
,,Pfff... Taky bych chtěla být drak," opáčila nazlobeně Ginny. Charlie se zasmál a rozcuchal jí vlasy.
,,Jsem rád, že nejseš. Ty se o sebe umíš postarat sama, Gin. Ty mě nepotřebuješ." Ginny chtěla oponovat a ještě víc se vztekat, místo toho svěsila malou (nyní už i rozcuchanou) hlavu. ,,Piš mi dopisy, Gin. Piš mi pořád, neustále, i kdybych neodepisovat, piš mi o všem, co se děje a jak se máš," požádal ji Charlie, naposledy ji dlouze objal a nechal svou malou sestru v domě plném lidí, kteří jí nikdy nerozuměli tak moc jako její nejmilejší brácha.